Jana Bendová: Babišovi musíme věřit, milé děti, musíme. On postavil psí boudu, dá všechno do pořádku
Andrej Babiš rozšiřuje už tak tlustý seznam kazisvětů, kteří vedou proti němu kampáááň. Po evropských i protikorupčních institucích, slovenských historicích, opozičních politicích, policistech, soudcích, centrálních bankéřích, Kalouskovi a Fialovi se zločincem Stanjurou vypátral dalšího nepřejícníka, předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Ten také v životě nepostavil ani psí boudu, jak s oblibou shazuje oponenty, a troufá si kritizovat navržený rozpočet.
Sekundují mu novináři, jimž premiér v jiné souvislosti doporučil, aby se na „naše spoluobčany přestali dívat jako na nesvéprávné příjemce správně zformulovaných komunikačních sdělení.“ Andrej Babiš se na své spoluobčany dívá jako na tuze svéprávné příjemce komunikačních sdělení, proto jim v pravidelné nedělní videochvilce poezie vše o rozpočtu správně vysvětlil s dovětkem "rozumíte tomu, milé děti?“. A pro případ, že by milé děti nerozuměly, otcovsky doporučil: "Mně musíte věřit".
Soudy ovšem nejsou jen špatné, jeden nedávno pravomocně rozhodl, že nenávistné plakáty SPD jsou sice na hraně, ale nikoli trestné. To může uvolnit dosud spoutanou kreativitu ve volebních kampaních, po chirurgovi z dovozu se těšme třeba na zachránce národa bez bázně a bez kalhot. Ostatně zrovna bázeň patří k výbavě menších koaličních partnerů pana Babiše. Ministr Klempíř ji má takřka cimrmanovskou.
Babiš jako husita
Za všechno může Kalousek a Fiala. Pak jsou tu i kazisvěti a nepřátelé nejlepší vlády a nejlepšího premiéra, třeba Evropská komise i parlament, Senát, OLAF, slovenský Ústav paměti národa, Transparency, policie, soudy, média... a mezi ně teď premiér zařadil i Mojmíra Hampla, šéfa rozpočtové rady. Úplný husita. Proti všem!
Utlačovaný Klempíř
Po velkém mediálním zákoně hodila vláda ministru Otovi Klempířovi na hlavu i Státní kulturní politiku. Ale on to opět chápe, pokorně po cimrmanovsku: „My už jsme se v tom útlaku tak nějak zabydleli, my už víme, co si můžeme dovolit, co máme říkat, kdy máme držet hubu...“
S Tomiem neodvoláme
Nenávistné plakáty SPD, například ten s mužem tmavé pleti se zakrváceným nožem, jsou na hraně vkusu, ale trestné nejsou, rozhodl soud. Námět zdarma: cizokrajně vyhlížející plnotučný chlapík v plenkové bederní roušce zápasníka sumó, s agresívním kukučem prská okolo a vedle nápis Problémy naší země vyřeší politici bez bázně, bez skrupulí a bez kalhot. Jo a ještě: Neodvolám!
Bednárik na roztrhání
Premiér si všiml kolon na dálnici D1 a množství kamiónů, zareagoval řízně a důrazně, musíme prý navýšit mýto, už volal ministra Bednárika. Jen jestli pan ministr bude mít čas, právě shání na pokyn předsedy sněmovny toaletní papír do vlaků.
Úplně nejlepší prezident
Kanada je pro USA daleko větším nepřítelem než Putinovo Rusko, pravil Donald Trump. A ze zlatého sluchátka v Oválné pracovně se ozvalo: Spasíbo, lúčšij preziděnt!
Zrcadlo, pověz
V době rostoucích bezpečnostních rizik šel ministr zahraničí, člen Bezpečnostní rady státu, poslanec Petr Macinka dělat rozhovor se zakuklencem do sklepa, neb si myslel, že si spolu zanadávají na libtardy. A jestli někdo nadhodí moudro, že Parlament, potažmo vláda jsou přece naším zrcadlem, beru vázu a...
