Závist převlečená za nenávist: Rusové raději ničí sousedy, než by si přiznali vlastní bídu
Po četných útocích na Rusko jsem stále častěji začala vidět radostné příspěvky těch, kteří podporují Ukrajinu, jejich poselství obvykle zní: „Konečně pocítí válku na vlastní kůži.“ Tuto radost plně sdílím. Navíc jsem přesvědčena, že útoky je třeba stupňovat. Stačilo totiž několik měsíců útoků na Rusko a Rusové už začali kňourat a křičet, že chtějí, aby válka skončila. Je to dobře?
Ano, ale nikoho nezajímá, co chtějí a co si myslí Rusové – ani Putina, natož Ukrajince. Ale i tak je příjemné vidět, jak se změnilo vnímání války ze strany Rusů z „Kyjev za tři dny“ na „Kéž by ta válka už co nejdřív skončila“. Co se však rozhodně nezměnilo, je nenávist. Nenávist Rusů vůči Ukrajině a Ukrajincům. Ba co víc, čím silněji Kyjev zasahuje Rusko, tím silnější tato nenávist je.
Jsou přesvědčeni, že všechna omezení, ekonomické potíže, chybějící internet i benzín mají snášet kvůli Zelenskému, a ne kvůli Putinovi. Pokud si tedy myslíte, že se Rusové budou kát, všechno pochopí a budou se omlouvat, tak tyto myšlenky raději rychle pusťte z hlavy. Rusko lze donutit, aby nemyslelo na válku a nedívalo se směrem k sousedním zemím, ale nikdy neuzná, že válka byla nesmyslná a že Rusko spáchalo válečný zločin, natož aby… mnozí to ani nedokážou nazvat omylem. Cena této chyby je totiž příliš vysoká a Rusové samozřejmě nemají na mysli města smetená z povrchu země a stovky tisíc padlých ukrajinských občanů, ale v první řadě myslí na své vlastní ztráty.
Ruské ženy nenávidí Ukrajince, protože ti zabíjejí nešťastné ruské chlapce. A tady přichází zvrácená logika. Nenávidí zároveň Kyjev za to, že okupant zahynul, ale zároveň z toho mají radost, protože rodina zemřelého dostane peníze, jaké nikdy neviděla. Navíc už nikdo nebude v opileckém a drogovém rauši mlátit manželky a držet celou rodinu ve strachu. Ale ta nenávist vůči Ukrajině nikam nezmizí.
Nyní vám uvedu typický rozhovor s manželkou okupanta:
-Proč nenávidíte Ukrajince?
-Protože zabíjejí naše kluky.
-A kde je zabíjejí?
-Na Ukrajině.
-A co dělají na Ukrajině?
-Vlastně je Donbas naše území a celá Ukrajina brzy bude naše, jenže Zelenskyj si příliš věřil a rozhodl se, že může vyhrát, ale Západ ho brzy přestane podporovat a pak Rusko zvítězí
Neexistují žádné příčinné souvislosti. Rusové za své problémy neviní Putina, viní Ukrajinu, protože se rozhodla klást odpor. Kdyby totiž kapitulovala hned v prvních dnech, nemuseli by se ze svých oken dívat na hořící sklady Wildberries. Ukrajinci se však odvážili postavit se „ruskému světu“, a proto je za to nenávidí. Ještě před válkou Rusové nenáviděli Ukrajince, protože ti se odvážili žít lépe než Rusové a chtěli zavést kanalizaci, plyn a vodu do vesnic a vůbec se odvážili usilovat o to, aby žili jako na Západě. Po začátku války začali Rusové nenávidět Ukrajince za to, že se odmítli vydat do bažiny zvané „ruský svět“ a nechtějí žít ve sračkách. Hlavní poselství zní: „Jak to že smějí?“. Jak si Ukrajinci smějí myslet, že jsou lepší než my, žít lépe než my a jak se opovážili odmítnout být jako my a být znovu s Ruskem?
Upřímně řečeno, mám dojem, že Rusové nenávidí především sami sebe, ale nedokážou si to přiznat, proto tuto nenávist přesměrovávají na vnější nepřátele – Ameriku, Gruzii, Evropu, Ukrajinu a vlastně celý svět s výjimkou hrstky států. Rusové chápou, že nebudou schopni žít jako lidé, a proto chtějí všechny stáhnout s sebou na dno a nenávidí ty, kteří odmítají klesnout. Rusové se cítí méněcenní, vždyť i malá Ukrajina si žije lépe než Rusko, ačkoli ještě nedávno byli všichni jednou zemí a nazývali se bratry. Jací to jsou bratři, když s námi nechtějí být na stejné úrovni a nechtějí chodit na záchod na ulici? Bratři se tak nechovají. Proto se Rusové rozhodli jednoduše vyhladit ty, kteří se považují za lepší.
Je třeba přijmout jako daný fakt, že nenávist nikam nezmizí a nebude přesměrována na správnou adresu. Ačkoli upřímně řečeno, je mi úplně jedno, koho nenávidí, hlavně že nebudou moct válčit. Nenávist se stala příčinou války na Ukrajině a může se stát i příčinou války s Evropou. Protože věřte mi, nás všechny nenávidí neméně a se stejnou lehkostí by nás vyvraždili, kdyby mohli. Rusko proto nemusí hledat důvod k válce, ten už existuje – stačí, že chcete žít jako lidé. A právě tento důvod je jedním z klíčových důvodů, proč se Rusko nestane demokratickým státem, protože Rusové v čele země potřebují někoho, kdo všem ukáže, že se neodváží být nadřazeni velkolepému Rusku.
Navzdory tomu, že je Rusko obrovská země a má spoustu přírodních zdrojů, hlavním zdrojem země – a dokonce bych to nazvala základem, který ji drží nad vodou – je víra v její velikost. A pokud tato víra zmizí, nic už nebude mít smysl. Rusové věří, že jejich země je velká, protože to je jediná záchranná slámka, díky níž se necítí jako nuly. Právě tato slámka jim pomáhá snášet cokoli. Říkají: „Ať žijeme v hladu, bídě a špíně, ale zato máme velkou zemi a všichni se nás bojí.“
Velikost Ruska spočívá ve strachu ostatních. Rusko je veliké, dokud se ho bojí, a jakmile strach pomine, zmizí i jeho velikost. Právě proto považuji současné útoky na Rusko za zlomový okamžik, protože Ukrajina ukázala, že se Ruska není třeba bát a že je možné na něj útočit. Všimněte si, že Ukrajina se nebojí a používá sílu, a právě to je hlavní a jediný způsob, jak nad Moskvou zvítězit. Je na čase, aby se i Evropa zbavila třesoucích se kolen a začala mluvit jazykem, kterému Putin rozumí. On mluví pouze jazykem síly, pokud ho neznáte, budete se ho muset naučit, jiné možnosti neexistují.
Autorka je ruská novinářka, redaktorka režimem zrušené stanice Echo Moskvy
