Babiš stupňuje hysterii a zakrývá vnitřní rozpory. SPD torpéduje mandát vlády na summit NATO
Andreji Babišovi tečou nervy. Vystupňoval předsummitovou hysterii a fakticky vyhlásil prezidentovi Petru Pavlovi válku. Závažnější problém pro reputaci Česka ale hrozí jinde, ve vládní politice a jejích vnitřních rozporech.
Už se zdálo, že dlouhotrvající principiální spor Hradu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou dostane po rozhodnutí Ústavního soudu důstojnější rámec. Ústavní soud většinou hlasů deset ku dvěma přikázal vládě zajistit účast hlavy státu na summitu NATO v souladu s dosavadními ústavními zvyklostmi.
Obstrukce pokračují
Premiér Babiš prohlásil, že bude jeho předběžné opatření respektovat, byť s výhradami. Nic jiného vládě ani nezbývá, jinak by se dopustila trestného činu. Netrvalo však dlouho, a nedůstojné tahanice pokračovaly obstrukcemi a směšným tajnůstkářstvím Macinky kolem složení delegace, mandátu vlády a protokolu na summitu.
Snaha vládního okruhu ponížit a otrávit prezidenta je očividná, jenže tím jen nastavuje zrcadlo vlastní malosti a ubohosti. Vyvrcholila absurdním obviněním prezidenta, že prodražuje delegaci na summit o miliony, jelikož budou vypravena dvě vládní letadla.
Nic takového nebývalo zvykem. O počtu letounů rozhoduje vláda a lety dnes podepisuje její předseda. Do šíření podobných dezinformací se zapojila i některá probabišovská média vypouštějící lži o přehnaných požadavcích Hradu na prezidentův doprovod.
Premiér Babiš měl možnost prokázat, že se aspoň v některých momentech zachová jako státník, jemuž záleží na kreditu České republiky v zahraničí. Slovy klasika, bohužel nic. Nikdy nepřekročí svůj stín, nemá na to ani osobní dispozice.
Babiš, jenž sám s oblibou ostřeluje nezávislé instituce včetně justice, ponechal útoky koaličních partnerů bez odezvy. „Pan Macinka se vyjádřil, je to jeho názor, ale já to nechci komentovat. Chci říci, že naše koalice funguje velice dobře,“ řekl Deníku.
Tím nedemokratické výpady legitimizoval, ale nejen to. Sám se krátce před zahájením summitu postavil do jejich čela a v rozhovoru napadl Pavla, že si Ústavu údajně vykládá po svém a trváním na účasti poškozuje zemi. Totéž zopakoval při interpelacích ve sněmovně.
Protiústavní výzvy
„Pan prezident si nedá říct, naše vláda si nepřeje, aby byl přítomen v Ankaře. Poškozuje Českou republiku. Je to neuvěřitelné, už jsme to vysvětlovali opakovaně. Skutečně ho tam nepotřebujeme. Budeme obhajovat výsledek vašeho neplnění dvou procent,“ reagoval Babiš na výhrady opozice v rozporu s nařízením Ústavního soudu.
K neplnění dvou procent HDP je nutné uvést na pravou míru některé souvislosti. Hnutí ANO drželo resort obrany osm let. Obranné výdaje se v té době několik let pohybovaly kolem jednoho procenta HDP. Babišova vláda nevyužila ke splnění spojeneckých závazků ani ekonomickou konjunkturu.
Nejlepšího výsledku dosáhla v roce 2021, kdy šlo na obranu 1,39 procenta HDP. Od té doby se výdaje na obranu do roku 2025 nominálně zdvojnásobily. Ještě letos v březnu generální tajemník NATO Mark Rutte ujišťoval, že dvouprocentní výdaje v letech 2024 a 2025 Česko splnilo. Byly to kvalifikované odhady, ale uváděné v oficiálních dokumentech Aliance.
K mírnému poklesu pod dvě procenta došlo po upřesnění metodiky po loňském summitu v Haagu, kdy Česku nebyly započítány související mimoobranné výdaje. Vzniká otázka, proč striktnější pravidla nebyla stanovena dřív, ale to je teď vedlejší.
Problém, který se premiér Babiš snaží pokrytecky zakrýt, leží jinde. Letos jeho vláda škrtla v rozpočtu obrany 21 miliard korun, a kdyby je ponechala, splnila by dvouprocentní závazky NATO s rezervou.
Navíc není známo, kolik chce vynaložit na obranu v příštím roce, takže se nelze vyhnout dojmu, že pokud vláda na summitu slíbí zvyšování výdajů k 3,5 procentům v roce 2035, kdy nebude u moci, bude to jen Potěmkinova vesnice ve snaze zmírnit Trumpův hněv.
Babiš dokonce naznačil, že pokud by Pavel vystupoval v OSN či NATO, musel by přečíst projev připravený vládou. Něco jiného je držet se mandátu vlády, něco jiného je psaný projev hlavy státu.
Umí si někdo představit, že by nějaký ministerský úředník napsal na summit NATO projev Václavu Havlovi, Václavu Klausovi či Miloši Zemanovi, a ti by jej doslova přečetli? Nikoho by to ani nenapadlo, protože by s ním prezident více či méně diplomaticky vyrazil dveře, a ještě by tu drzost posměšně rozmázl v médiích.
Kdo poškozuje Česko?
Pavel se proti Babišovým výpadům, že poškozuje Českou republiku, ohradil. „Poškozuje ji tím, že dlouhodobě usiluje o bezpečí českých občanů a plnění našich spojeneckých závazků? Nebo tím, že chce, aby naše země byla důvěryhodným spojencem a partnerem?“ uvedl prezident a vyzval premiéra, ať svoje slova dokáže, nebo je odvolá.
Premiérova nervozita má různé důvody. Nechce prezidenta na summitu z toho důvodu, aby případně nekorigoval šířenou virtuální realitu, kterou chce vláda zakrýt svůj posun mezi nespolehlivé partnery. Česko nepoškozuje v NATO prezident Pavel, který zde zastával vysokou funkci, ale Babišova vláda závislá na proruských extremistech.
O tom svědčí zásadní výhrady SPD vůči vládnímu mandátu. Formuloval je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, který nesouhlasí s postupným zvyšováním výdajů na obranu, naopak je chce snížit. Vadí mu především pasáž že „ČR má zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny“.
To v praxi znamená souhlas s větším přesunem pomoci Ukrajině ze Spojených států na evropské členy podle Trumpova přání. Pokud se na tomto manévru nebude Česko hmatatelně podílet, stane se černým pasažérem se všemi dopady na kredit země. Okamura slouží Kremlu a tyto „detaily“ ho nezajímají, vždyť chce z NATO vystoupit.
Horší však je, že hovoří i za ministra obrany Jaromíra Zůnu, který se prý s jeho názory ztotožňuje. Za tuto schizofrenii jednoznačně odpovídá premiér Babiš. Nechce na summitu prezidenta, který s mandátem vlády nemá problém, ale poletí ministr obrany nominovaný hnutím, které je zásadně proti.
Absurdní? To je babišistán v kostce a příkopy mezi vládou a Hradem se prohlubují.
