Okamura chce ponížit Zelenského. Naplno se rozhořel boj SPD s Motoristy o radikální voliče
Bloku SPD klesají preference, stejně jako Motoristům. Obě formace se v předtuše říjnového volebního debaklu předhánějí v extrémní rétorice. Okamura nechce zůstat pozadu za excesy konkurence a licoměrně oprášil protiukrajinskou kartu.
Průzkumy volebních preferencí nevyznívají pro SPD a Motoristy příznivě. Okamura klesl k šesti procentům. Macinka v posledním měření Medianu dosáhl 3,5 procenta, nejméně od loňských voleb. Oba satelity hnutí ANO nejsou schopny prosazovat svůj program a snaží se udržet pozornost svého publika za každou cenu.
Problém pro SPD
Výsledkem jsou hrozivé eskapády Petra Macinky, Filipa Turka a Oty Klempíře, kteří arogancí a vyhroceným aktivismem destabilizují demokratický systém, útočí na nezávislé instituce a nadávají kritikům. Vzniká problém nejen pro premiéra Andreje Babiše, ale i pro koaličního partnera SPD, který se může cítit mediálně upozaděný.
Množí se zjevné neúspěchy Okamurova bloku, který nezrušil muniční iniciativu a nákup stíhaček F-35, nevyhnal ze země Ukrajince a nezrušil jejich dočasnou ochranu. Nedaří se mu ani hlavní strategický cíl: okamžitě normalizovat vztahy s Ruskou federací podle nalinkovaných scénářů Kremlu.
Tomio Okamura neuspěl ani s referendem o vystoupení z NATO a EU. Nedokáže prosadit ani obecné referendum, pro něž potřebuje ústavní většinu obou komor parlamentu. Neprosadí ani snížení výdajů na obranu na 1,5 procenta HDP, jak nyní prohlašuje, jelikož obranné výdaje si vzal pod patronát premiér. Ministerské „odborníky“ SPD vybral do vlády Babiš a řídí se spíš jeho pokyny než předsednictva SPD.
Okamurovo působení ve vládě charakterizuje zatím jen sundání ukrajinské vlajky z průčelí sněmovny a záplava nenávistné rétoriky bez viditelného efektu. Zřejmě i z těchto důvodů vytáhl poslanec Jindřich Rajchl téma, od něhož si SPD slibuje aktivizaci prorusky orientovaných voličů.
„Potrestat“ Zelenského
Rajchl chce navrhnout koaliční radě, aby Poslanecká sněmovna vyzvala prezidenta k odebrání nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva prezidentovi Ukrajiny Volodymyrovi Zelenskému. V roce 2022 mu ho udělil prezident Miloš Zeman poté, co ocenil jeho odvahu čelit ruské invazi.
Poslancovou inspirací je sporný krok polského prezidenta Karola Nawrockého, který odebral Zelenskému Řád bílé orlice v reakci na to, že přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy ve válce proti Rusku název Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Jedná se o vyhrocení atmosféry mezi oběma zeměmi na základě složitých vztahů kolem volyňských masakrů, ale nikdo jiný se k tomuto sporu nepřipojil. Kromě SPD.
Její návrh je jen symbolickým gestem, které nemá právní oporu. Okamura s Rajchlem jím mávají jako se zjednodušenou pouťovou atrakcí a nemají zájem jít do hloubky historických souvislostí tohoto sporu.
Poslanecká sněmovna nemůže nikomu odejmout české státní vyznamenání, které uděluje prezident republiky. Zákon upravuje jen velmi omezené případy ztráty práva nosit vyznamenání, které souvisejí s pravomocným rozsudkem k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dva roky za úmyslný trestný čin.
Další pseudoaféra
Pokud by sněmovna přijala usnesení typu „vyzýváme k odebrání státního vyznamenání“ komukoli, šlo by jen o politickou výzvu, ne o právně závazné rozhodnutí. O to ale SPD nejde. Chce rozehrát další pseudoaféru po kontroverzním usnesení vyzývajícím ke zrušení sudetoněmeckých dnů v Brně.
Byl by to další negativní signál do zahraničí, protože polsko-ukrajinské zkušenosti jsou nepřenosné a Polsko jinak zůstává silně protiruské. Možná i proto nechápe smysl tohoto počínání ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
„Na první dobrou mě nenapadá, proč bychom měli odebírat vyznamenání někomu, kdo od roku 2022 čelí ruské agresi a komu dlouhodobě pomáháme,“ myslí si Juchelka. Jenže směrodatný je názor Babiše zapřáhnutého ve vleku extremistů. Nikdo by se proto nemohl divit, kdyby ANO tuto absurdní výzvu podpořilo.
Obviňování Zelenského z údajné podpory nacismu ze strany SPD je licoměrné i z jiných důvodů. Nedávno byl Okamura hostem konference opoziční strany Alternativy pro Německo (AfD) prosazující stejně jako SPD obnovení vazeb s Putinovým režimem a zprovoznění plynovodu Nord Stream.
Na jedné lodi s neonacisty
SPD tají, že pokud některá významnější evropská strana v poslední době koketovala s neonacismem, byla to AfD. To byl jeden z důvodů, proč byla na jaře 2024 vyloučena z unijní frakce Identita a demokracie, když se skandály některých jejích představitelů s vazbami na Rusko, Čínu a neonacistické odkazy znelíbily i Marine le Penové.
Tehdy pro její vyloučení hlasovalo i hnutí SPD, ale dnes je s ní v okrajové frakci Evropa suverénních národů s nulovým vlivem v Evropském parlamentu. Okamurovcům nevadí, že jediným vážným bojovníkem za zrušení Benešových dekretů je bavorská AfD.
Nevadí jim, že někteří členové AfD byli vyšetřováni nebo vyloučeni kvůli kontaktům s neonacistickými organizacemi nebo kvůli používání nacistických sloganů a symboliky. Například Björn Höcke byl v roce 2024 odsouzen k pokutě za vědomé použití zakázaného nacistického sloganu „Alles für Deutschland“, který byl heslem „hnědých košil“ polovojenské organizace SA, jež pomohla Hitlerovi chopit se moci.
Několik zemských organizací AfD, například v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku, bylo německými bezpečnostními orgány označeno za prokazatelně pravicově extremistické, včetně mládežnické organizace Mladá alternativa.
Co tím SPD zatížená touto „vybranou“ společností sleduje? Je to další pokus upoutat na sebe pozornost nejradikálnější scény v době, kdy se premiér Babiš toporně snaží zařadit mezi západní spojence. Moc se mu to nedaří také kvůli extremistům, které si nasadil do vládní koalice. Oslabený premiér zatím nemá žádný zájem ani energii jejich skandálním incidentům vzdorovat.
