Zákon o odčerpání majetku: Zásah do vlastnického práva, nebo účinná zbraň v rukou policie?
Policisté už roky bojují s takzvanými průtokovými účty. Jejich prostřednictvím probíhá praní špinavých peněz, zejména ze zemí bývalého Sovětského svazu. Konec tomu má zajistit nový zákon o odčerpání majetku protiprávního původu. Spousta advokátů ale varuje před tím, že legislativa nerespektuje presumpci
neviny. Jak to tedy je?
Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podobně proteklo přes české účty v letech 2020 a 2021 přibližně 100 miliard korun. K nevoli policistů i politiků je časté, že i když tyto peníze policie zajistí, často je musí znovu vrátit údajnému majiteli. Ačkoli trestní zákoník umožňuje propadnutí či zabrání majetku, je k tomu nutné odsouzení pachatele či jednoznačné prokázání vztahu mezi jměním a konkrétním trestným činem. Jenže některé země často při vyšetřování s českými policisty vůbec nespolupracují.
S těmito případy a třeba i penězi z nelegální výroby a distribuce drog by měl pomoci takzvaný zákon o odčerpání majetku protiprávního původu, který vláda schválila v únoru letošního roku. Legislativa zároveň implementuje konfiskační směrnici Evropské unie, která zakotvuje koncept odčerpání nevysvětleného bohatství souvisejícího s trestnou činnosti bez nutnosti prokázat konkrétní trestný čin.
O odčerpání má rozhodovat trestní samosoudce, důkazní břemeno ponese státní zástupce. Nebude zapotřebí prokázat nelegální původ nade vši pochybnost. Stačit bude přesvědčení soudce, že majetek z trestné činnosti skutečně pochází. Soud má vycházet například z hrubého nepoměru mezi majetkem a příjmy nebo ze spáchání závažného trestného činu majetkové povahy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
