Hořké konce Babišových „odborníků“: Bém potupně vyhozen esemeskou, Zůnova tortura pokračuje
Misi národního protidrogového koordinátora Pavla Béma ukončila zpráva SMS, když byl na dovolené. Vážné problémy provázejí dalšího „nezávislého“ odborníka, ministra obrany Jaromíra Zůnu, který nemá žádný vliv. O čem to svědčí?
Premiér Andrej Babiš uvedl před čtyřmi měsíci do funkce národního protidrogového koordinátora Pavla Béma. Označil ho za skutečného odborníka a oba zdůrazňovali, že pro vládu je prevence závislostí prioritou. Babiš chtěl odborně respektovanou tvář pro drogovou politiku a sáhl po Bémovi, který mu předtím z vlastní iniciativy nabídl svoji vizi.
Bém narážel
Babišovi, jenž dlouhá léta moralizoval o „Palermu“, nevadilo, že jeho tvář Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, jíž jako premiér předsedá, musela před patnácti lety odejít z politiky kvůli vazbám s kontroverzním lobbistou Romanem Janouškem.
Těžko hodnotit Babišovy pohnutky, když se předtím k problematice závislostí nevyjadřoval a najednou deklaroval, že je to vládní priorita. Jak se brzy potvrdilo, byla to jen marketingová hra, jelikož Bém čelil návrhu snížit rozpočet na tuto oblast o čtvrtinu.
Tehdy koordinátor tento tlak, který by mohl vést k rozpadu adiktologických služeb, zabývajících se prevencí, poradenstvím a léčbou závislostí, ještě ustál. Zároveň ale není jasné, jestli věděl, do čeho jde. Zda dohlédl koaliční realitu a jestli příliš naivně nevsadil na iracionální kartu, že premiér nezmění názor, když je mění každý den.
Když Bém v únoru pořádal ve sněmovně seminář pod záštitou Patrika Nachera, zdálo se, že nic nebrání jeho plánům na dekriminalizaci držení konopí pro osobní účely, což považoval za absolutní prioritu, a naopak na přitvrzení v regulaci prodeje alkoholu.
Už tehdy bylo jasné, že dekriminalizační záměry jsou v přímém rozporu s programem SPD, která chce naopak přitvrdit a zpřísňovat tresty za držení drog, ale i nemalé části ANO. Přesto nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k zemětřesení v této oblasti bez jakékoli odborné debaty a konzultací s těmi, kterých se to bezprostředně týká.
Nedůstojný vyhazov
Vyhazov Pavla Béma přišel jako blesk z čistého nebe po nečekaném rozhodnutí vlády, že se agenda politiky závislostí převede z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví. Béma nahradí Babišova chráněnkyně Dita Protopopová po sloučení agendy pro duševní zdraví, kterou vede, s agendou politiky závislostí.
Tvárný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tento krok hájí. Odborná sféra naopak bubnuje na poplach, že se rozpadne dlouhá léta budovaný systém protidrogové politiky, protože jeho koordinace napříč resorty je efektivní jen v gesci Úřadu vlády. Tento přesun kritizuje i Bém, jenž paradoxně prosadil umístění protidrogové politiky do gesce premiéra a teď svítí u jeho konce.
Když odmyslíme odbornou stránku, zarážející je styl, jak premiér Béma „vyřešil“. O svém konci se dozvěděl z esemesky od vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy v době, kdy byl na dovolené v horách bez signálu. Nelze si představit potupnější jednání, které je ovšem symptomatické, a každý, kdo si zadá s Babišem, s ním musí počítat.
Slabé kusy v ohrožení
Bém udělal fatální chybu, když uvěřil, že premiér pragmaticky sází na „nezávislé“ odborníky. Babišovi ve skutečnosti jde jen o loajální figurky bez vlastního názoru, dokud budou sloužit jeho osobním zájmům a bude na ně mít páky. Zatímco na vyhazov neschopného ministra kultury Klempíře si netroufne, protože ho drží nepostradatelný koaliční partner, horší to mají slabé kusy bez politického krytí.
To je případ Béma, který si naběhl a skončil, aniž stál šéfovi ANO za půl slova. Není však třeba ho litovat. Může si za to sám jako všichni oportunisté, kteří neváhají premiérovi sehrávat roli užitečných idiotů, než se probudí a zjistí, že je k ničemu nepotřebuje.
Stejný osud zřejmě čeká ministra obrany Jaromíra Zůnu, ovšem jeho agónie trvá už několik měsíců. Ambiciózní Zůna tolik toužil po satisfakci, že nebyl za minulé vlády ani na přání prezidenta Miloše Zemana jmenován náčelníkem generálního štábu, že kývl na vstup do vlády jako „odborník“ v dresu SPD.
Zůna začal ve funkci narážet hned od začátku, když mu Tomio Okamura a jeho pobočník Radim Fiala vysvětlili, že si nemůže dovolit říkat, co chce, zejména ve vztahu k Rusku a pomoci Ukrajině.
Nezávislí odborníci sice ve vládě formálně zastupují SPD, ale prakticky všechny vybral a posvětil Babiš. Na rozdíl od ministra zemědělství Martina Šebestyána, který plní úkoly v zájmu agrokoncernů v čele s Agrofertem příkladně, a od neviditelného ministra dopravy Ivana Bednárika, nemá Zůna pevnou půdu pod nohama.
Jako kůl v plotě
Premiér Babiš nechce poslouchat výhrady americké administrativy a NATO, že je jeho vláda černou ovcí aliance, protože jako jediná letos snižuje výdaje na obranu. Proto je pro něj tento resort citlivější než jiné a proto se po Zůnovi vzhledem k jeho slabé pozici i v SPD vozí více než po jiných, mnohem horších.
Poslední fackou bylo jmenování nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Byla na něm široká shoda včetně Hradu, paradoxně s výjimkou ministra Zůny, který jako jediný na vládě hlasoval proti. Držel sice pozici SPD, která preferovala jiné kandidáty, ale nakonec zůstal jako kůl v plotě.
To nadále komplikuje řízení resortu a je jen otázkou času, kdy bude Zůna vyměněn. Je těžko pochopitelné, že ani po opakovaných potupných procedurách sám nerezignoval. Ten, kdo případně přijde na jeho místo, musí počítat s tím, že se dostane mezi mlýnské kameny SPD a šéfa ANO. Musí být ochoten ohýbat realitu podle přání premiéra a jeho „metodiky“, jak počítat obranné výdaje.
Bezpáteřných hoštaplerů a převlékačů kabátů, kteří se označují za odborníky, je dnes na tržišti dost. Nabídka převyšuje poptávku. Každý ovšem musí počítat s tím, že pokud se znelíbí Babišovi, může být kdykoli vyměněn. Jsou pro něj jen spotřební materiál.
