Nejistá sezóna ropných potíží: Po optimismu s koncem blokády Hormuzu přišel rychlý okamžik vystřízlivění

Jenže v sobotu dopoledne po necelém dnu otevření průlivu íránská strana obnovila blokádu kvůli tomu, že USA dál blokují průjezd do íránských přístavů. A dva tankery, jež se chtěly pokusit o proplutí po obnovení blokády, zasáhla palba z íránských rychlých člunů. V době uzávěrky tohoto vydání nicméně nebylo jasné, zda během obnoveného vyjednávání mezi USA a Íránem skutečně dojde v dohledné době k nějaké dohodě.

Pesimistické vzpomínky

Každopádně po optimismu přišel rychlý okamžik vystřízlivění a pochopení reality. Ukončení války ještě potrvá, a hlavně stav před jejím začátkem se jen tak nevrátí. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol krátce před náznaky uklidnění situace upozorňoval v rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung, že obnovení produkce ropy a plynu na Blízkém východě na úrovně před začátkem války s Íránem potrvá zhruba dva roky. Konstatoval, že do svých cílových destinací te­prve nyní dorazily náklady ropy a plynu, které se vydaly na cestu ještě před začátkem války, což zmírňuje nedostatek paliv, ale než doplují další, bude to řadu týdnů trvat a celkové zprůchodnění Hormuzu ještě neznamená, že nebudou nadále vznikat problémy. Infrastruktura byla totiž válkou poničena včetně terminálů na zkapalňování plynu, rafinérií a dalších provozů.

Už na konci března Birol přitom varoval, že dopad války bude horší než dva ropné šoky v 70. letech minulého století. Tehdy světový trh pokaždé ztrácel zhruba pět miliónů barelů ropy denně, zatímco nyní je to až dvanáct miliónů barelů denně, uvedl tehdy.

První ropná krize dopadla na západní země v roce 1973. Hlavním spouštěčem byla jomkipurská válka, kdy Egypt a Sýrie napadly Izrael. Arabské státy sdružené v OAPEC (Organizace arabských zemí vyvážejících ropu) reagovaly na podporu Izraele ze strany USA a dalších západních zemí embargem na vývoz ropy. To postihlo především USA a další spojence Izraele. Dopady byly vážné, přestože embargo trvalo jen pět měsíců.

Cena ropy vzrostla čtyřnásobně. Z přibližně tří dolarů na dvanáct dolarů za barel během několika měsíců. V západních zemích vznikly dlouhé fronty u benzínek, zaváděl se přídělový systém při tankování benzínu, omezovala se rychlost na silnicích a zakazovala se nedělní jízda.

To vedlo k hluboké recesi a stagflaci (kombinace recese a vysoké inflace), jež ukončila západní poválečný ekonomický boom. Zvýšila se nezaměstnanost, krachovaly firmy a rostla inflace. HDP v USA, který rostl v roce 1973 o 5,6 procenta, se o rok později propadl o půl procenta a ztrácel i v dalším roce. Recese byla nejhlubší od Velké deprese. Inflace vyskočila z 3,4 procenta v roce 1972 na 12,3 procenta o dva roky později.

V Evropě byla situace ještě horší. Ve ­Velké Británii poklesl HDP skoro o čtyři procenta a návrat na předkrizovou úroveň trval tři a půl roku. Britská inflace vyskočila až nad dvacet procent. Dvoucifernou inflaci zaznamenali i Francouzi a Italové.

Problémy západních ekonomik pak trvaly až do roku 1979, kdy se dostavil tzv. druhý ropný šok, způsobený islámskou revolucí v Íránu následovanou válkou Íránu s Irákem. Zase z trhu zmizelo kolem pěti miliónů barelů ropy denně a dopady na růst a inflaci byly ještě silnější než při prvním šoku, jenž odezněl až ke konci dekády.

Pacient NATO je postřelený. Předpokládat, že Evropané rychle převezmou roli USA, je naprosto nereálné

Komentáře

Dopady teprve přicházejí

Tentokrát je i přes rozsáhlejší výpadek dodávek situace podstatně klidnější. Ceny ropy ani zemního plynu nestouply na násobky, i když v řadě zemí, zejména asijských, které jsou hlavními dovozci energií, už přistoupili k regulacím při prodeji pohonných hmot a kvůli nedostatku plynu obnovují provoz odstavených uhelných elektráren.

Například Jižní Korea odložila plánované uzavírání uhelných elektráren a zrušila limity na výrobu z uhlí. Zvýšila přitom využití současných bloků. Japonsko od dubna na rok uvolnilo limity na výrobu z uhlí, takže i starší a méně efektivní elektrárny mohou běžet na plný výkon. Indie nařídila všem uhelným elektrárnám běžet na plno a vyhnout se plánovaným odstávkám.

V Evropě zvažuje Německo aktivaci rezervních uhelných elektráren a přehodnocení plánu na ukončení uhlí do roku 2038. Cílem je ušetřit plyn a snížit ceny elektřiny. Itálie odložila úplné odstavení uhlí na rok 2038 a čtyři uhelné elektrárny udržované v pohotovosti mohou být restartovány, pokud se krize zhorší. Evropská unie přitom doporučuje členským zemím zavedení celého souboru nových opatření na úspory pohonných hmot. Od povinného nařízení práce z domova až po dotace na veřejnou dopravu.

Nutno říci, že radikální úsporná opatření si situace ještě může vynutit. Aktuálně jsou na tom nejhůře letecké společnosti, protože se podstatně ztenčily zásoby leteckého paliva, jež se dováží z rafinérií na Blízkém východě. V Evropě je podle údajů leteckých společnosti palivo jen na šest týdnů. Rafinérie v zemích Perského zálivu přitom byly hojně bombardovány a obnova plného provozu určitě nějaký čas potrvá. A létání nepochybně podraží.

Podobné je to i s dalšími ropnými produkty, jako jsou hnojiva či plasty. U hnojiv se z válečné oblasti vozí až třetina základních surovin, od močoviny po síru. Dohnat výpadek do podzimu asi nebude možné, a tak lze čekat, že naroste cena průmyslových hnojiv, což se promítne do cen potravin.

U plastů nedostatek granulátu pro výrobu plastových dílů do automobilů už podle manažerů autoprůmyslu začíná ohrožovat výrobu a během několika týdnů hrozí, že automobilkám dojdou zásoby dílů, jako jsou kliky, madla, výplně dveří, různé hadice a mnoho dalších součástek. Obavy má už i Volkswagen a další velcí hráči.

Krizové scénáře stále žijí

Dopady krize na různé země jsou už nyní odlišné, a zatímco Asie a Evropa trpí silněji, USA mohou naopak posílit svou ekonomickou dominanci. Jak komentoval americký deník Wall Street Journal, přestože Trump nezaútočil na Írán proto, aby pomohl americké ekonomice na úkor svých spojenců, nakonec k tomu dochází.

Navzdory vysokým cenám benzínu se americká ekonomika drží. Ve zbytku světa však prudce vzrostly úrokové sazby a riziko inflace, šetří se palivem a ekonomické prognózy se zhoršují.

Ekonomové ze Citibank snížili odhad růstu eurozóny pro letošní rok o 0,4procentního bodu, zatímco odhad růstu Spojených států snížili pouze o jednu desetinu procenta.

Také Mezinárodní měnový fond varuje, že Evropa se nachází na křižovatce. „Energetický šok, jenž je sice menší než v roce 2022, ale i tak silně brzdí růst a tlačí inflaci nahoru. Před vypuknutím války bychom naši prognózu revidovali směrem nahoru,“ uvádí se v prohlášení MMF. „Nyní však pozorujeme zpomalení růstu. První údaje již naznačují oslabení soukromých investic a spotřeby. Výhled růstu eurozóny se pro rok 2026 odhaduje na pouhých 1,1 procenta, pro Evropskou unii na 1,3 procenta.“

Tato prognóza je však spojena s vysokou mírou nejistoty. V závažnějším scénáři, který předpokládá déle přetrvávající šok na straně nabídky energií na světovém trhu a umocněný zpřísňujícími se finančními podmínkami, by se EU mohla přiblížit recesi s inflací blížící se pěti procentům. „Žádná evropská země nebude ušetřena,“ varuje MMF. I v Česku už kvůli tomu rostou úroky ze státního dluhu a hypoték i firemních úvěrů, což zpomalí dosud nadějný růst ekonomiky.

Podíl Česka na řešení Hormuzu je stejný Babišův blaf, jako jeho stafáž na koalici ochotných pro Ukrajinu

Komentáře

Válka v Íránu může mít opačný výsledek, než se čekalo. Vzroste hlad po jaderných zbraních?

Komentáře