Inspekce šéfa NATO Rutteho v Praze a Babišova kouřová clona nad neplněním výdajů na obranu
Generální tajemník NATO Mark Rutte přijel do Prahy varovat českou vládu, aby plnila dohodnuté zvyšování výdajů na obranu. Premiér Andrej Babiš znovu popřel sám sebe a snažil se předstírat, že je splní. Bylo by naivní tomu uvěřit.
Když se objevila zpráva, že se chce šéf NATO setkat s premiérem Babišem, bylo jasné, že nepůjde jen o zdvořilostní návštěvu hlavního města, ale o služební inspekci, jak Česko plní scénář dohodnutý na loňském summitu Aliance v Haagu. Tehdy se všechny členské země zavázaly postupně zvyšovat výdaje na obranu na 5 procent HDP do roku 2035 (3,5 procenta výdaje do armády, 1,5 procenta související výdaje).
Babišův problém
Potíže visící ve vzduchu avizoval prezident Petr Pavel. „Myslím, že je to logické, protože generální tajemník před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém,“ komentoval návštěvu Rutteho, který si přeje hladký průběh blížícího se summitu NATO v Ankaře.
Mimochodem Pavel na přelomovém summitu v Haagu vedl českou delegaci a alianční linii podporuje. Pokud jsou dnes prezidentovy údajně „opoziční“ názory důvodem neúčasti na letošní vrcholné akci NATO, jak tvrdí Petr Macinka, vypovídá to spíš o jeho dětinské pomstychtivosti, či o jiném zaměření současného populistického kabinetu.
Znepokojení u spojenců - nejen americké administrativy, která to říká natvrdo - vyvolaly kroky Babišovy vlády, která jako jediná v NATO snižuje výdaje na obranu. Podle letošního státního rozpočtu nedosáhne ani započitatelných dvou procent HDP. To byl pravý důvod, proč přijel Rutte do hlavního města. Zopakoval ho diplomatickou mluvou na tiskové konferenci s Babišem.
„Zvyšování obranných výdajů je zásadní, abychom měli síly, zdroje a schopnosti chránit naše obyvatele. Víme, a platí to pro všechny spojence, že rozhodování o rozpočtech a navyšování prostředků na obranu není jednoduché. Nakonec je však bezpečnost základem prosperity,“ zdůraznil šéf NATO.
Nevěrohodná otočka
Byl to bizarní zážitek pozorovat premiéra Babiše pokoušejícího se o křečovitou familiérnost a pokrytecké bratříčkování. Jak chameleonsky mění názory podle aktuální situace a slibuje, co nedokáže splnit, už jen proto, že by se mu rozpadla vláda se silným protialiančním křídlem.
„Uděláme vše proto, abychom ty závazky zkrátka plnili,“ sliboval pokorně. Ještě nedávno prohlašoval, že se jeho vláda k ničemu nezavázala a všechno prý Trumpovi vysvětlí. Nejsou podle něj důležitá procenta hrubého domácího produktu, ale stav armády a státní pokladny, jelikož chce financovat svoje nákladné sociální programy.
To jsou ovšem výmluvy, které v centrále NATO nikoho nezajímají. Babiš se jen nervózně ošíval, když Rutte chválil českou muniční iniciativu, kterou chtěl před volbami zrušit. Dodnes je trnem v oku koaličního hnutí SPD, které ovládlo resort obrany. Mlčel, když šéf NATO apeloval na pokračující pomoc Ukrajině.
Podfuky neobstojí
„Víš sám, že jsem vždy bojoval za zájmy Evropy,“ obracel se k Ruttemu Babiš, jemuž šlo vždycky hlavně o přísun unijních zemědělských dotací pro Agrofert. Ve společnosti frakce Patrioti pro Evropu se tvrdě vůči EU vymezuje a kritizoval i její plány zvyšovat výdaje na bezpečnost. Uzavřel úzké spojenectví s Putinovýni kolaboranty Ficem a Orbánem, přičemž druhý jmenovaný ve volbách utrpěl těžký knokaut.
Ještě trapnější bylo Babišovo vysvětlování, že jeho vláda má jiná čísla na obranné výdaje a metodiku rozpočtu než NATO. To možná může obstát před částí jeho voličů, ale nikoli tváří v tvář realitě. NATO zavedlo jasnou definici, co je a není uznatelný výdaj, a kreativní účetnictví české vlády je s ní v rozporu.
Až nyní premiér připustil, že se počítají procenta HDP za stanovených podmínek, čímž objevil Ameriku, a jeho chatrná konstrukce se zhroutila. Na hrozící problémy s neuznáním souvisejících výdajů na obranu upozornil i prezident Pavel v době, kdy vláda schválila přepracovaný rozpočet.
Pavel varoval před tím, že NATO neuzná většinu zahrnutých výdajů na výstavbu dopravní infrastruktury, a tím pádem není možné, aby celkové výdaje na obranu dosáhly ani dvou procent HDP. Jediné dva roky po propadu po roce 2005, kdy obranné výdaje země přesáhly dvě procenta HDP, jsou podle údajů Aliance roky 2024 a 2025.
To jsou klíčové parametry, vše ostatní je jen vytváření kouřové clony svědčící buď o hluboké vládní nekompetenci, nebo o šejdířských pokusech obelhat západní spojence, které nemohou vyjít.
Jen diplomatické fráze
Důvodů ke skepsi, že to dnes premiér myslí vážně, je víc. Neuvedl žádná konkrétní čísla ani harmonogram zvyšování výdajů na obranu za jeho vlády, který by mohl projít. Má své voliče, a také koaliční partnery. Leccos naznačil poslanec Jindřich Rajchl z okruhu hnutí SPD, které jakékoli zvyšování výdajů na obranu vylučuje.
„Není to žádný konkrétní závazek. Musíte to brát tak, že po každé tiskové konferenci následují diplomatické fráze, které nikdy nebudou znít ‚ne, my jsme se nedohodli‘,“ uvedl Rajchl, čímž chtěl potvrdit, že šlo jen o virtuální bublinu.
Nemůže ji zakrýt ani nikoli náhodné vypuštění zprávy o vyslání radaru do Hormuzského průlivu po trvalém ukončení konfliktu. K podobné spolupráci se zavázalo čtyřicet zemí a premiér Babiš původně váhal, jestli se do této iniciativy vůbec zapojí. Brzy se ukáže, jak to myslí doopravdy.
Zvýší vláda letošní výdaje na obranu, jejichž poddimenzování vyvolalo zájem vedení NATO? A hlavně, pokud Babiš slibuje, že najede na původní trajektorii postupného zvyšování obranných výdajů, může to prokázat v obrysech státního rozpočtu na příští rok, jež by měly být známy v době červencového summitu NATO v Ankaře.
To by ovšem znamenalo zvýšit výdaje na obranu o 60 miliard korun, což poslancům Výboru pro obranu nedávno zmiňoval v nestřežené chvilce ministr obrany Jaromír Zůna. Vysloužil si kartáč premiéra Babiše, ať nešíří nesmysly. Bude teď tyto „nesmysly“ obhajovat?
