Kdo víc uškodil Česku? Havlíček soudí, že prezident Pavel kritikou Trumpa. Horší jsou ale vládní obraty
Vztahy mezi Hradem a vládou se vyostřují. Znovu se rozhořel kompetenční spor, kdo má zastupovat Česko na summitu NATO. Přidávají se odlišné pohledy na zahraniční politiku. Mýlí se ovšem ministři, kteří tvrdí, že názory prezidenta Pavla poškozují zemi.
Prezident Petr Pavel poslal premiéru Andreji Babišovi dopis, ve kterém mu oznámil, že poletí na červencový summit NATO v Turecku, jelikož to vyplývá z jeho ústavní kompetence „zastupovat stát navenek“. Uvítal by, pokud se premiér rovněž zúčastní, aby mohl vysvětlovat obrannou politiku vlády.
Babišův podraz
K tomu je potřeba uvést některé souvislosti. Prezident tak učinil poté, co selhaly jeho pokusy o schůzku s premiérem, kde si měli podle původní dohody tuto otázku předem vyjasnit. To se nestalo, Babiš dohodu nedodržel. Nakonec v březnu oznámil za jeho zády, že pojede na summit sám s ministrem zahraničí Petrem Macinkou.
Prezident si tento podraz nenechal líbit, jde také o princip. K uklidnění vztahů mezi Hradem a vládou, k němuž neúspěšně vyzýval premiér Babiš, nepomáhají ani pokračující provokace a útoky Petra Macinky a Filipa Turka na hlavu státu.
Dětinské trucování Macinky, který prohlašuje, že prezidentovu cestu na summit ani jinam nikdy nepodepíše, je jen dalším potvrzením jeho mentální nezralosti vykonávat tento úřad. Musí snad vědět, že jeho role je jen pošťáka poté, co rozhodne premiér a vláda. Šel by proti Babišovi, kdyby zase otočil, jako v případě jmenování některých velvyslanců?
Pavel se nehodlá s podružným předsedou dnes čtyřprocentních Motoristů dohadovat. Podle hradních zdrojů postupuje podle připraveného plánu. K dispozici má několik variant. Přednost dává kompromisní variantě, že by na summit odcestovali prezident, jenž by zemi zastupoval na slavnostní recepci, a premiér, který by se účastnil jednání a hájil výdaje na obranu, jak má v úmyslu.
Padne kompetenční žaloba?
Tuto variantu, kde by byly předem rozdány noty, lze těžko věcně rozporovat, ale jednorozměrný Macinka už nakydal tolik hnoje, že je i tato smírná varianta obtížně představitelná. Proto jsou v záloze konfrontační verze.
Jednou z nich je možnost, že by představitelé NATO pozvali Pavla na summit zvlášť. Mohl by tak využít svého nesporného renomé na půdě NATO – na rozdíl od Babiše a Macinky, kteří si pojedou pro výprask. Generální tajemník Aliance Mark Rutte jasně prohlásil, že od všech členských zemí už letos očekává postupné zvyšování výdajů na obranu na pět procent HDP, jednomyslně podepsané na loňském summitu.
Nejtvrdší variantou je podání kompetenční žaloby prezidenta k Ústavnímu soudu, který by mohl definitivně rozlousknout naplňování ústavních kompetencí hlavy státu. Šance by nebyly nulové, jelikož nelze zakazovat prezidentovi zahraniční cesty, zvláště pokud neupírá vládě prosazovat na summitu svoji politiku.
Kdo víc poškodil NATO
Míč je nyní na straně premiéra Babiše, který se chce s Pavlem sejít, ale mezitím se objevil další spor. Prezident si „dovolil“ vyslovit názor na chování prezidenta Donalda Trumpa, který nepromyšlenou vojenskou operací v Íránu vyvolal světovou ekonomickou krizi.
O tragickém mentálním rozpoložení vládce Bílého domu svědčí jeho vzteklé reakce, že mu členské země NATO nepřispěchaly na pomoc, ačkoli už několikrát ohlásil zářivé vítězství a nic takového zpočátku nepožadoval. Pokud by bylo výsledkem této operace nahrazení diktatury ajatolláhů ještě tvrdší diktaturou revolučních gard, jež by kontrolovala průjezd tankerů Hormuzským průlivem, vznikly by legitimní otázky, jestli to stálo za to.
Trumpova válka ještě zhoršila globální bezpečnost celého světa. Impulzívní prezident, jenž absurdně vyzval spojence, aby se postarali o obnovení průjezdu Hormuzským průlivem, totiž vážně uvažuje o vystoupení z NATO. Nebylo by to sice přes Kongres proveditelné, ale další oslabení postavení Aliance možné je. Je jasné, že radost mohou mít především v Moskvě a Pekingu.
Trumpovo rozhořčení zatím neuklidnil ani diplomatický Mark Rutte. V této situaci vyslovil prezident Pavel názor, který v obdobné formě používá řada západních státníků, neskrývajících deziluzi z nepřátelského chování současné americké administrativy, která v historicky nebývalé míře ničí transatlantické vazby.
„Donald Trump pro snížení důvěryhodnosti Aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let. Kritika Donalda Trumpa vůči členům NATO je hodně nefér. Aliance je především obranným spolkem zemí, které jsou jeho členy. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ ohradil se Pavel proti Trumpovým výčitkám.
Co se může vymstít
Na jeho slova reagoval Karel Havlíček. „Je to nesmírně nešťastná rétorika. Kritizovat amerického prezidenta nebo jiného představitele země může, ale takto srovnávat Trumpa s Putinem nemůžeme. Je to fatální chyba a České republice se to může pochopitelně vymstít.“
Havlíček znovu prokázal, že je jen Babišův propagandistický tlampač. Před volbami brojil s různými dezinformátory za svobodu slova proti údajné tehdejší totalitě, a dnes ji upírá hlavě státu. Pavel však není bezpáteřný ministr Jaromír Zůna, ale hlavně má pravdu a nedává přitom rovnítko mezi Trumpa a Putina.
Po Putinově agresi NATO výrazně posílilo zbrojení a rozšířilo se o Švédsko a Finsko. Trump hrozí rozpadem Aliance nebo jejím výrazným oslabením, což se nepodařilo žádnému ruskému vůdci. Pokud tyto nuance Havlíček nechápe, nebo k nim chce zbaběle mlčet jako Babiš v případě Trumpových útoků na Grónsko, staví se proti zájmům České republiky.
Macinka blouzní, že chce summit uchránit před opozičními řečmi prezidenta. Jenže Petr Pavel říká stále totéž a jeho názory jsou v souladu s linií NATO. Pokud to ministr zahraničí netuší, měl by tu práci položit. Už je těch nedůstojných trapností příliš mnoho.
Co se týče starostí Havlíčka, Česko nepoškozují prezidentovy výroky, ale vládní obraty ke snižování výdajů na obranu, ochlazení pomoci Ukrajině a posun země východním směrem. Vymstít se může i patolízalská podpora Viktora Orbána - nehledě na výsledek maďarských voleb - v podání ministra Macinky a premiéra Babiše.
Česká vláda si skutečně přeje, aby je vyhráli autokratičtí agenti Kremlu, a myslí si, že si toho v Evropě nikdo nevšimne? Babišovi, Havlíčkovi, Macinkovi, Okamurovi a dalším je to úplně jedno. Když bourat „starý svět“, tak klidně s ruskými zájmy v zádech. Je jen ke cti prezidenta, že této linii nepodléhá.
