Kolektivní vina Dominika Feriho? Voliči naštěstí na mladou generaci nezanevřeli
Někdejší poslanec Dominik Feri (ex TOP 09) byl na začátku týdne podmínečně propuštěný z vězení po dvou třetinách tříletého trestu za znásilnění. Podle státního zástupce i psycholožky na sobě pracoval a napravil se. Po jeho odsouzení byla oprávněná obava z toho, že nebudou mladí politici do vrcholných funkcí voleni. Argumenty o jejich nedostatečných zkušenostech sice přežívají, naštěstí jim ale nikdo Feriho chování nepředhazuje a nečeká od nich podobné odsouzeníhodné činy.
Můžeme polemizovat, jak velkou nápravu zvládl Feri za čtyři měsíce od poslední zamítnuté žádosti o podmíněné propuštění. Prý nastoupil na terapii a došlo k „určitému uzrání ve vztahu k ženám“, ať už to znamená cokoli. Osobně si myslím, že to byla kombinace (ať už hrané či nikoli) poprvé projevené lítosti nad újmou způsobenou poškozeným a faktu, že ho Obvodní soud pro Prahu 3 před necelými čtrnácti dny nepravomocně zprostil viny v dalším případu znásilnění.
Sám Feri po propuštění z věznice uvedl, že pojede na hory a chce vést řádný život. I když dostudoval práva, advokátem se už stát nemůže, k tomu musí mít čistý trestní rejstřík. A do politiky? To je otázka. Technicky vzato není bezúhonnost podmínkou ke zvolení do Poslanecké sněmovny ani Evropského parlamentu. Na kandidaturu do Senátu nebo prezidentského křesla zatím nemá věk vzhledem k podmínce dosáhnutí 40 let, ale ani tam jeho pobyt ve vězení není podle Ústavy překážkou. Samozřejmě ale záleží na voličské vůli a tu, doufám, už nikdo mít nebude.
Politická hvězda padla
Feriho pád nepochybně způsobilo to, že mu jeho chování dlouho procházelo a měl tedy pocit, že se nikdy žádného trestu nedočká. Zároveň zapůsobila i jeho arogance, kterou ostatně předvedl i před soudy. Když se ale zpětně ohlédneme zpět za jeho politickou kariérou, nemůžu nevyjádřit určitou lítost nad politickým potenciálem, který Feri sám svými otřesnými činy zničil. Už v roce 2014 se stal nejmladším radním v Česku, konkrétně v Teplicích. Bylo mu devatenáct let. Další rekord pokořil o tři roky později, kdy se stal vůbec nejmladším poslancem v historii.
Popularitě vděčil především svými posty na sociálních sítích, nejprve vtipnými statusy na Facebooku a následně se proslavil žlutými vykřičníky na Instagramu, kde ho sledovalo více než milion lidí. Pro mladší generaci to byl nejrychlejší a nejstravitelnější způsob, jak se dozvědět sněmovní novinky o pandemii covidu-19 a dalších zákonech. Ferimu nelze upřít, že komunikaci nejen se svými stejně starými voliči zvládal jako nikdo jiný. Byl považován za politickou hvězdu, která dokazovala, že hlas mladých bude ve vysoké politice slyšen a že má smysl chodit k volbám. I když sám netlačil příliš svých témat.
Obava o mladé
Ve chvíli jeho obvinění, rezignaci a strmém pádu nastala určitá obava ohledně pozice mladých na politické scéně. Vyjadřovali ji nejen politologové, komentátoři, ale i samotná mladá generace. Včetně mě. Starší političtí populisté vedle klasických argumentů, že mladí nemají za sebou tolik životních zkušeností, aby mohli ve Sněmovně občany reprezentovat, se totiž zničehonic mohli opírat o Feriho případ. Bylo nasnadě říkat, že se to určitě s nějakým dalším politikem pod třicet let stane znovu.
Naštěstí se stala opačná situace. Politické spektrum (s výjimkou části jeho stranických kolegů, včetně zesnulého Karla Schwarzenberga, která se ho zastávala) odsoudilo Feriho jakožto usvědčeného sexuálního násilníka za jeho individuální činy a nevztáhlo je na celou generaci mladých. Je to vidět i na výsledku loňských voleb. Do poslaneckých lavic usedlo dvanáct politiků ve věku do 29 let. Dokonce byl pokořen Feriho rekord: nejmladší poslankyní v historii se nově stala Julie Smejkalová (STAN). Ta byla v dobu svého zvolení o měsíc mladší než Feri v roce 2017. Kolektivní vinění ze strany voličů se tedy nekoná.
Zároveň by se dalo i říct, že Feriho případ vrhl světlo na sexuální násilí a nutnost změnit zákony, aby lépe reagovaly na komplexnost této problematiky. Ale mnohem více za tím stojí neúprosná práce poslankyň, třeba Barbory Urbanové (STAN) či Taťány Malé (ANO) a samozřejmě dalších, které se této oblasti dlouhodobě věnují. Díky nim byla schválena redefinice znásilnění, zpřísnění trestních sazeb i zavedení nového skutku nazvaného sexuální útok, kam patří všechny nepenetrační praktiky, včetně ne do trestního zákoníku. I když to bohužel podobnému násilí nezabrání, justice má alespoň mnohem víc nástrojů k potrestání viníků než v minulosti.
