nahoru

Poklad z Potěmkinovy vesnice smrti aneb Příběh bankovek z terezínského ghetta

Jan A. Novák 30. května 2021 • 12:00
Poklad z Potěmkinovy vesnice smrti aneb Příběh  bankovek z terezínského ghetta
foto: Archív autora

Začalo to jak nějaký příběh od Roberta Louise Stevensona: při úklidu bytu po předcích jsem našel krabici se starými písemnostmi a odřenou peněženkou zjevně zralou pro popelnici. Uvnitř sice nebyla mapa ostrova pokladů, ale rovnou poklad – peníze a dopisy z terezínského ghetta.

„Moji drazí! Tyto řádky mají býti pro mne zde útěchou a posilou do dalších dnů, do života, který tak těžko snáším. A pro Vás, kteří jste mně vším, obrazem toho, jak jsem žil dosud... Nikdy bych nemyslel, že odloučení od Vás tak těžko ponesu. Není chvíle, abych nemyslel na Vás, co děláte, a prosil Boha, by Vás ochraňoval,“ stojí na jednom z lístků chatrného tenkého papíru s datem 28. březen 1945, který vypadl z potrhané peněženky. Byl v ní společně s dalšími dopisy a svazkem něčeho, co na první pohled vypadalo jako bankovky – ale ve skutečnosti to bylo něco jiného. A dost děsivého.

Konec dobrých časů

Majitel peněženky Ludvík Reiter se narodil roku 1890 ve východočeské Luži nebo Habrech, kde tehdy bylo početné židovské osídlení. Z tamního rodu Reiterů pocházel mimo jiné i konstruktér a stavitel obou pražských lanovek a Palackého mostu, inženýr Josef Reiter (1840 až 1903), který se podílel také na řízení stavby nádraží Františka Josefa I. (dnešní hlavní nádraží) a řadě dalších železničních projektů.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku