Íránské přehmaty a veletoče. Komunikace vlády je katastrofální, Macinka naštval turisty
Andrej Babiš prodával svoji vládu jako „zkušený tým“, což se v krizové situaci na Blízkém východě nepotvrzuje. Vrací se mikromanažerský chaos, stanoviska se mění z hodiny na hodinu a ministr zahraničí Petr Macinka předvádí neuvěřitelnou aroganci.
Babišova vláda musela mít zpravodajské informace o připravovaném útoku americké a izraelské armády na Írán s rizikem rozšíření válečného konfliktu do dalších zemí Blízkého východu. Přesto na rozdíl od jiných evropských zemí reagovala příliš pozdě a její komunikace je chaotická, zpupná a nejednotná.
Vláda zaváhala
Bombardování Íránu začalo v sobotu 28. února ráno. Německý krizový štáb zasedl několik hodin poté. Slovensko vzápětí aktivovalo evakuační plány pro ohrožené diplomaty a Polsko už týden vyzývalo občany k urychlenému návratu z ohrožené oblasti. Babišův kabinet se sešel až po víkendu a od počátku šířil protichůdná vyjádření.
Ministr zahraničí Petr Macinka v sobotu večer v České televizi oznamoval, že vláda nechystá žádný repatriační let do oblasti Blízkého východu. Po uzavření vzdušného prostoru tu uvízlo téměř sedm tisíc českých občanů, nejvíce ve Spojených arabských emirátech.
Premiér Babiš o den později naopak prohlásil, že vláda lety připravuje. Bezpečnostní radu státu svolal až na pondělí. Poté oznámil, že jsou připraveny dva nebo tři lety pro české občany z území Izraele a Jordánska a že prý osobně zařídil návrat pěti lidí.
Premiérovy informace o několik hodin později vyvrátil Macinka. Neseděl termín ani místo, kam letadla poletí. Situace se sice může měnit každým okamžikem, ale pokud se jedná o tak krátký časový rozestup, je úroveň jejich ověřování na pováženou.
Turisté si za to mohou sami
Macinka zaujal ještě něčím jiným. Nepřipustil žádné pochybení, přitom mnoho turistů nedostalo do té doby žádné informace přes systém DROZD. Bezpečnost českých občanů je podle něj prioritou vlády a přitom se na ně pokusil přehodit odpovědnost.
„Lidé to trochu podcenili a nehlásili se do DROZDU včas. Také jsme varovali, aby do těchto oblastí turisté nejezdili, a přesto tam řada lidí odjela,“ reagoval Macinka. Z omylu ho vyvedl vládní kolega Boris Šťastný, jenž odcestoval na dovolenou do Dubaje, odkud se složitě vrátil přes několik zemí.
„V polovině minulého týdne žádná taková doporučení vzhledem ke Spojeným arabským emirátům nebyla, ta se týkala Íránu a Izraele. Jinak by tam asi nejely tisíce Čechů,“ reagoval Šťastný, když ho Macinka napomenul, že údajně porušil doporučení ministerstva zahraničí.
Ministrovo nařčení naštvalo řadu cestujících. „Velmi se mě dotklo, když jsem slyšela ministra zahraničí Macinku, který řekl, že si za to s nadsázkou můžou turisté sami. Že jeli někam, kam neměli jet. To není pravda,“ stěžuje si jedna z nich. Když odlétali, žádné doporučení necestovat s výjimkou blízkosti Pásma Gazy nebylo. „Nejsme žádní hazardéři.“
Dobrodružství s raketami
Normální není ani Macinkovo zlehčování situace. „Nechť se všichni lidé vrátí v pořádku domů. Jednou na to třeba budou vzpomínat, jaké dobrodružství zažili, že viděli někde bouchat rakety,“ uvedl ministr zahraničí.
„Pane Macinko, jestli si myslíte, že je zážitek koukat na oblohu, kde sestřelují rakety či drony, a že na to budu jednou krásně vzpomínat, tak si to sem pojďte vyzkoušet. Nevím, co je super na tom, koukat na své dítě, jak se celou noc klepe, nespí,“ reagoval další turista.
Jen na Dubaj mířily stovky íránských raket, což vyvolává u lidí vzhledem k nemožnosti úkrytu kromě garáží stres. Naštěstí velmi dobře funguje místní protivzdušná obrana, ale to neznamená, že se jedná o bezpečnou oblast.
Macinka znovu potvrzuje mentální nezpůsobilost vykonávat funkci ministra, což završil výpady proti novinářům, že nemají nárok na informace, kdy se jim zamane. „To, že vy chcete pořád každého půl dne tiskovou konferenci, je váš problém,“ vypálil. Jen stěží si lze představit katastrofálnější krizovou komunikaci.
K chaosu se přidává odlišný postoj hnutí SPD, které útoky Spojených států a Izraele odsuzuje, což je speciálně v jeho případě šíření ruského narativu. Premiérovi vládní nejednota nevadí, Okamuru potřebuje k recipročnímu pohlídání své imunity.
U SPD tato pozice nepřekvapuje, ale názorového obratu se dopustil premiér Babiš a jeho družina. Hnutí ANO před volbami vše vsadilo na mírovou agendu, zaměří se prý na práci pro české občany. Válku na Ukrajině ať si podle Babiše řeší někdo jiný. Nyní je jeho vláda konfrontována s otevřenou válkou na Blízkém východě, což nasvěcuje nejen její skutečné schopnosti, ale i názorovou pružnost.
Nálety podporujeme
Babiš už v prezidentských volbách označoval Petra Pavla za „válečného štváče“, který si na rozdíl od něj nepřeje mír. Z téhož důvodu útočil na minulou vládu, když podle něj neakcentovala mírová jednání o Ukrajině. Ještě v novoročním projevu vyslovil přání, že rok 2026 bude rokem míru. Hluboce se mýlil.
„Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu jsou nebezpečím i pro nás a celou Evropu. Česká republika proto stojí za našimi spojenci,“ podpořil nyní premiér nálety a přeformátoval se z role „chcimíra“ do role „válečného štváče“.
Situace je však komplikovaná. Jedna věc je chvályhodné svržení ajatoláha Chameneího, ale mnohem zásadnější bude následující vývoj. Letecké útoky sice mohou oslabit vojenskou sílu islámského režimu, ale tato operace může vést k dlouhodobému konfliktu, nastolení vojenské diktatury revolučních gard a k citelným dopadům na světovou ekonomiku, pokud se válka protáhne řádově na měsíce.
Donald Trump jako by hrál před podzimními volbami do Kongresu vabank poté, co drhnou jeho snahy vyřešit válku na Ukrajině. Zásahy v Íránu podporuje jen 27 procent Američanů a jsou v rozporu s jeho prohlášeními, že nikdy nezačne žádnou válku. Nezpochybnitelným úspěchem bude jen nahrazení íránské diktatury demokratičtějším režimem, ale pravděpodobnost je velmi mizivá.
U Babišova veletoče je patrné, že podporuje vojenskou ofenzívu v Íránu jen proto, aby se zalíbil Trumpovi, když už nechce zvyšovat výdaje na obranu. Kdyby byla jeho vláda názorově konzistentní, vyzvala by šéfa Bílého domu, aby ukončil válku a zahájil mírové jednání. Možná to ještě udělá, až dorazí první průzkumy veřejného mínění.
