Jiří Sezemský: K Moskvě čelem, ke spojencům zády. Vláda chce otupit boj proti hybridním hrozbám
Vláda Andreje Babiše chce otupit boj proti hybridním hrozbám a dezinformacím s odůvodněním, že má jiné priority. Jde tak v protisměru s chováním většiny evropských vlád nepodceňujících současná geopolitická rizika. Fialova vláda přitom paradoxně čelila kritice, že s nimi nebojuje dostatečně důsledně.
Změna kursu
Po nástupu Donalda Trumpa končí starý řád postavený na pravidlech a silné transatlantické vazbě jako záruce evropské bezpečnosti. To vyvolává nutnost rychle se adaptovat na nové poměry. Mnohé evropské země – zejména bývalé sféry sovětského vlivu – čelí masívní hybridní válce s cílem oslabit jednotu EU a podpořit vlády nakloněnější zájmům Moskvy.
Babišův kabinet je u moci dva měsíce a jeho konkrétní kroky pomíjejí rizika nové doby. Jak vážně může být brána u spojenců země, jejíž předseda Poslanecké sněmovny nepovažuje Rusko za hrozbu? Jaký respekt může mít český premiér, jenž ve společenství Orbána a Fica negarantuje půjčku Ukrajině a odmítá zvyšovat výdaje na obranu v souladu se závazky NATO?
Změna rétoriky vládní koalice je ve viditelném rozporu s prezidentem Petrem Pavlem, který se stává hlavním terčem místní dezoscény. Neměly by však zapadnout exekutivní či legislativní kroky a záměry, které novou rétoriku potvrzují v praxi a odklánějí nás na okraj Evropy.
Snížení pomoci Ukrajině
Vláda pod mantrou údajného šetření ořezává pomoc Ukrajině. Nezní to příliš věrohodně v situaci, kdy v rozporu se zákonem zvýšila původně navržený schodek státního rozpočtu o 64 miliard korun. Nová linie zní, že koalice odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a zaměřuje se na humanitární podporu, kterou ovšem výrazně snižuje.
Hnutí ANO a SPD slibovala zrušit muniční iniciativu, ale Babiš pod tlakem vedení NATO a Trumpovy administrativy otočil někam na
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
