Rozpočtová odpovědnost je jednoznačně na straně nové vlády. Vymlouvat se na Stanjuru zbabělé
Babišova vláda rozhodla, že schodek jejího prvního rozpočtu naroste z minulou vládou naplánovaných 286 miliard na 310 miliard. A když Národní rozpočtová rada konstatovala, že jde o schodek, jehož výše představuje významné porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak to hned od premiéra schytala. Babiš prohlásil, že stanovisko NRR nebere úplně vážně. Její předseda Mojmír Hampl prý vystupuje jako politik a mohl by kandidovat za některé z opozičních uskupení. Premiér zároveň uvedl, že věří ministryni financí, která něco takového podle něj vyvrátila.
Rozpočtoví kontroloři v ohrožení
Pozoruhodné je, že se v minulých letech právě ministryně Schillerová velmi často ve sněmovně oháněla právě kritickými stanovisky Rady ke Stanjurovým rozpočtům. Byl to Mojmír Hampl, jenž při sestavování rozpočtu na minulý rok upozorňoval třeba na nerealisticky vysoký předpoklad výnosů z emisních povolenek v rozpočtových příjmech a kritizoval nesrovnalosti ve výdajích na dotace obnovitelným zdrojům či na platy nepedagogických pracovníků ve školství. Dohromady chybělo zhruba padesát miliard korun, což Fialova vláda bagatelizovala jako drobné, které se v průběhu roku v případě potřeby našetří.
Loni v říjnu pak ještě ostřeji Hampl zkritizoval skutečnost, že Fialova vláda v rozpočtu na tento rok počítá s dvaceti miliardami na stavbu silnic a železnic započtenými do výdajů na obranu, na něž se zákon o rozpočtové odpovědnosti nevztahuje. Stejně tak upozorňoval, že vláda nemá v rozpočtu pokryto 37 miliard výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury.
Mimochodem fakt, že Andrej Babiš nebere Národní rozpočtovou radu příliš vážně, není vůbec novinka. Hamplova předchůdkyně a dnešní viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová sklízela v roce 2021 za kritiku tehdejších obřích deficitů podobné premiérské projevy pohrdání. V zákulisí se dokonce spekulovalo, že v případě vítězství Babiše ve volbách by se celý zákon změnil a rozpočtová rada se zrušila. Tak říkajíc za drzost kritizovat vrchnost.
Zákon podle Schillerové
Přitom není pochyb, že letošní schodek nového rozpočtu je schvalován v rozporu se zákonem. Schodek 310 miliard korun je neporovnatelný se Stanjurovým původním celkovým schodkem 286 miliard z loňského září, který zahrnoval zhruba padesátimiliardové výdaje, na něž se zákon o rozpočtové odpovědnosti nevztahuje. Na oněch 286 miliard ho zvedla půjčka na výstavbu jaderné elektrárny Dukovany, jež činila 18 miliard a pravidla rozpočtové odpovědnosti se na ni nevztahují. Podobně jako na výdaje na obranu převyšující dvě procenta HDP. Ve Stanjurově rozpočtu to bylo zhruba dalších třicet miliard.
Nový schodek se dá objektivně proto poměřovat jen s výchozím deficitem odpovídajícím pravidlům rozpočtové odpovědnosti ve výši 237 miliard. Plus z výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, jichž tam zůstalo místo třiceti jen deset miliard. Takže NRR nyní správně počítá Schillerové zákonný limit pro schodek na 247 miliard a zbytek do těch 310 je prostě mimo zákon.
Alena Schillerová se s tím ovšem vypořádala jednoduše. Prohlásila, že zákon o rozpočtové zodpovědnosti se vztahuje pouze na řádně předložený rozpočet každý rok v září, zatímco ona předělávala rozpočet vrácený sněmovnou, na což se prý pravidla nevztahují. Chtělo by se jen dodat: A teď tu o Červené karkulce. Jenže to vše ještě není konec.
Schillerová i premiér Babiš tvrdí, že jde fakticky o rozpočet minulé vlády, která má za vysoký schodek odpovědnost. Je skutečností, že v původním rozpočtu vlády Petra Fialy chybělo 37 miliard. Jenže rozsah změn v novém rozpočtu je zcela zásadní.
Dochází ke zvýšení výdajů o 18 miliard z důvodu přesunu plateb za obnovitelné zdroje z kapes spotřebitelů, kteří je platili dosud, na rozpočet. K tomu patří i snížení příjmů o tři miliardy zrušením zvýšení minimálních záloh na důchodové pojištění u OSVČ. To všechno jsou priority z programu nové vlády. Dál se zrušila půjčka na Dukovany a peníze se rozdaly na sociální dávky a zvýšení zemědělských dotací. Trochu záhadně se přitom o dvanáct miliard snížily i příjmy státu z dividend podniků, v nichž má vláda podíl. Většina jich plyne z ČEZ. Loni to bylo devatenáct miliard a letos by to mohlo být obdobné číslo. Záleží jen na rozhodnutí vlády.
Vzhledem k rozsahu změn v příjmech a výdajích a prosazování programových priorit jde jednoznačně o rozpočtovou odpovědnost nové vlády a vymlouvání na Stanjuru je poněkud zbabělé.
Bude hůř
Je namístě ale dodat, že zatím se rozpočtové chování vlády zcela z řetězu neutrhlo. Podle svého slibu dodržuje schodek veřejných financí, tedy nejen státního rozpočtu, ale i rozpočtů samospráv a dalších veřejných institucí, hluboko pod maastrichtskou hranicí. Oproti loňsku, kdy podle posledního odhadu byl deficit dvě procenta, tak letos roste na 2,2 procenta, což je sice mimo náš zákon, ale může nám stále většina evropských zemí s mnohem většími deficity jen závidět.
Jenže jsme teprve na začátku funkčního období vlády a naplánovaných dárků do dalších let je na programu za desítky miliard ročně. Například snížení daní pro firmy, díky čemuž může vypadnout dvacet až třicet miliard korun příjmů. Další desítky miliard mohou padnout na vrácení minulou vládou zrušených daňových úlev, jako bylo školkovné, sleva na manželku či pro studenty, nebo nová a cíleně zvýšená daňová sleva za čtvrté a další dítě. Plánuje se také snížení DPH v gastronomii na jednotných dvanáct procent a v případě léků na nulu. A stát má po zrušení koncesionářských poplatků platit 11 miliard Českému rozhlasu a České televizi. Tempo zadlužování nepochybně poroste.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
