Jak Alena Schillerová vykouzlila ve státním rozpočtu sekeru za 310 miliard korun
Vláda Andreje Babiše schválila svůj návrh rozpočtu s deficitem 310 miliard. Je to jen o 24 miliard více oproti 286 miliardám, na něž vycházel ten původní, předkládaný Fialovým kabinetem. Tato samotná čísla toho ale o skutečném plánu hospodaření nevypovídají mnoho. Na hlubší analýzu je ještě brzy, protože vláda zveřejní kompletní znění rozpočtových dokumentů až příští týden, kdy je bude předkládat do sněmovny.
Některé věci jsou ale zřejmé už nyní. Nová vláda v rozpočtu pokrátila výdaje plánované Stanjurou. Předně jsou v rozpočtu sníženy výdaje na obranu o 21 miliard a byla škrtnuta plánovaná půjčka 18 miliard na Dukovany. Navíc ministryně financí tvrdí, že chvályhodně ušetřila dvanáct miliard na provozních výdajích státu. Takže Stanjurův schodek by mohl klesnout na 237 miliard.
Je přitom ale nespornou skutečností, že v rozpočtu chybělo 37 miliard korun na plánované investice v dopravní infrastruktuře. Nová vláda se s tím musela nějak vyrovnat. Nakonec nový návrh škrtá některé investice a navyšuje výdaje o dvacet miliard korun.
Poté bylo kritizováno i Národní rozpočtovou radou jako nerealistické plánované navýšení příjmů rozpočtu o devět miliard, které mělo vynést zavedení jednotného hlášení zaměstnavatele na snížení daňových úniků. To Schillerová nyní škrtla a udělala dobře.
Nakonec je v obou případech správné, že to nová vláda dala do pořádku. Ale tím se dostáváme na schodek pouze 266 miliard. Jak se tedy dospělo ke zmíněnému výsledku? Přibylo sedmnáct miliard korun za poplatky na obnovitelné zdroje, které dosud platili spotřebitelé v ceně energie a nyní je zaplatí státní rozpočet. A o zhruba tři miliardy by se měly snížit příjmy z důchodového pojištění kvůli tomu, že vláda ruší naplánované navýšení plateb minimálního pojištění pro OSVČ. Jsou to přiznané programové priority současné vlády, tak to můžeme kritizovat jako neprozřetelnost, ale víme, na co ty peníze jdou.
Tyto priority tak zvedají schodek na 286 miliard, což bylo koneckonců naplánováno. Co nebylo naplánováno, je těch dalších 24 miliard, které nalezneme převážně v drobnějších výdajových položkách, z nichž nejvýznamnější plynou na ministerstvo práce a sociálních věcí. Jejich reálná potřeba je sporná, protože arbitr správnosti rozpočtu, kterým je Národní rozpočtová rada, původní výši výdajů označil za odpovídající potřebám. Tyto peníze pak mohou sloužit při přesunech na jiné výdaje nebo skončit jako ušetřené a nevyčerpané výdaje do příštího roku, kdy budou skutečně potřeba.
Rok 2027 bude ještě rozpočtově barvitější, pokud bude vláda plnit své plány. Například snižovat podnikové daně, díky kterým může vypadnout dvacet až třicet miliard korun příjmů. Další miliardy mohou padnout na vrácení minulou vládou zrušených daňových úlev, jako bylo školkovné, sleva na manželku či pro studenty či nová a cíleně navýšená daňová slevy za čtvrté a další dítě. Plánuje se také snížení DPH v gastronomii na jednotných dvanáct procent a v případě léků na nulu. To fakt zavedení EET od ledna příštího roku nezalátá.
A to má být už prý konečně rozpočet Babišovy vlády, protože za ten letošní přece může ještě Stanjura, tvrdí nyní Schillerová. Nicméně vzhledem k rozsahu změn a významnému navýšení výdajů je to dost licoměrné.
