Radikál Jindřich Rajchl, mazlíček Kremlu přezdívaný Jindolf, topí pod kotlem. Zastiňuje to Okamuru i SPD
Vláda Andreje Babiše získá ve sněmovně důvěru a protlačí svou verzi státního rozpočtu. Čeho se ovšem nezbaví, bude vnitřní pnutí, které panuje v poslaneckém klubu SPD. Ten tvoří čtyři strany a operuje v něm i několik radikálů, jejichž názory zní libě uchu putinovských mizerů. Vyniká v tom zejména Jindřich Rajchl, který opakuje, že jeho strana PRO má svůj vlastní program, že se nebude řídit vždy tím, co chce vláda a Okamurova SPD. Problém to můžeme být nejenom pro Babiše, ale zejména pro šéfa sněmovny Tomia Okamuru, kterého zdivočelý Rajchl tlačí ke ještě radikálnějším postojům.
Jindřich Rajchl nepředvádí nic nového. Ovšem z opozičního cirkusového klauna se stal vládním poslancem, který ale současně říká, že v některých věcech nebude souhlasit ani s novým kabinetem, ani s Okamurovou SPD, pod jejímiž křídly doletěl do parlamentu.
Vidíme to například na velmi rozdílných postojích některých vládních zákonodárců v případě politiky k Ukrajině. Mají sice shodu na tom, že pomoc Ukrajincům se omezí, ale Rajchl a spol. chtějí v tomto směru daleko více přitvrdit. Což vyhovuje šířeným narativům ruské propagandy.
Ke změně taktiky to nutí zejména Tomia Okamuru. Ten rychle zareagoval a vystřihl nechutný novoroční projev, ve kterém hovořil o tom, že na Ukrajině vládne junta. Předseda sněmovny také útočí na zde žijící Ukrajince a rád by se části z nich zbavil. Jenže mezitím Ministerstvo průmyslu a obchodu, Hospodářská komora a firmy hovoří o tom, že je potřeba nabírat na práci další cizince. To je ve zjevném rozporu. Okamura totiž sleduje jiné cíle, než je blaho nejlepšího místa na planetě, jak to avizoval premiér Babiš. Zajímá ho jen jeho plné korýtko.
Rajchlův radikalismus upozaďuje i další představitele SPD. Kdysi často vystupující halasný podporovatel ruských Nočních vlků Jaroslav Foldyna není v poslední době moc vidět a slyšet. Přitom právě Foldyna vystupoval v minulosti na Rajchlových demonstracích a byl to on, kdo hnal SPD do náruče ještě větších extrémistů. Pro lehce ovlivnitelné ovečky na této straně politického spektra se stal méně výrazným i místopředseda SPD Radim Fiala. Když to vycítil, představil fabulaci, že za výbuchem ve Vrběticích nemuseli být ruští agenti. Premiér Babiš to sice tvrdí dál, ale to Fialovi nevadí, prý nejsou jasné důkazy.
Pod vlivem Rajchlovy ječící kohorty sáhla SPD v čele s Okamurou a Fialou v prosinci i k naprosto bezprecedentnímu kroku. Když se ministr obrany Jaromír Zůna na své první tiskové konferenci ve funkci vyslovil pro podporu Ukrajiny, české muniční iniciativy a nákup amerických stíhaček F-35, byl donucen svá slova omlouvat a prý se v tom „polepší“. Veřejná potupa jednoho z nejvyšších představitelů ozbrojených složek, který je nominantem za strany sdružené v poslaneckém klubu SPD (tedy i za Rajchla), je něco naprosto nevídaného. Je to nebezpečný postup, který nezůstane bez následků.
Jindřich Rajchl, kterému jeho někteří kritici na sociálních sítích přezdívají v narážce na někdejšího nacistického pohlavára Jindolf, jde na to poměrně chytře. Když se svezl do sněmovny na kandidátce SPD, tak mu tom vyhovovalo. Když s něčím dnes nesouhlasí, tak dává najevo, že on je přece ze strany PRO a bude si dělat, co chce. To je umná taktika, jak si udržet jednak své voliče, ale v budoucnosti přetáhnout i někoho od Okamury a také lovit ve vodách postbolševického hnutí Stačilo!, které se v říjnových volbách nedostalo do Poslanecké sněmovny. Rajchl opatrně testuje, zda by příště nemohl kandidovat s PRO sám nebo v jiné koalici. Zda to vůbec přichází v úvahu, to jen uvidíme. V neděli zveřejněný průzkum, který si u společnosti STEM objednala televizní stanice CNN Prima News, má Rajchlovo PRO podporu pouhých 1,1 procenta. A SPD 6,8 procent podporovatelů. To nesvědčí o velké odezvě na radikální výplody. Následovat by proto mohlo další přitvrzení a ještě větší radikalizace.
Předseda strany PRO, kterého slova dělají radost putinovskému Rusku, protože relativizuje to, kdo je agresorem na Ukrajině, je velmi agilní na sociálních sítích a některými svými statusy a videi je nadšený. Ukájí se sám nad sebou. Což ale v souvislostí s tím, že v minulosti účinkoval ve scénkách pro dospělé, zase tolik nepřekvapuje… Je u toho zahleděný do vůdcovského stylu řízení.
Rajchl na sítích přitahuje pozornost i tím, že je tam prakticky pořád, reaguje na všechno, šermuje nejrůznějšími studiemi z domova i ciziny. Dělá práci za méně zdatné jedince na dezolé statku. Okraj politické scény si tím vygeneroval svého „Jindru“. Jeho příznivci mají pocit, že je to jeden z nich, zatímco Okamura a SPD jsou jim vzdálenější.
Šéf dominujícího hnutí ANO a premiér Andrej Babiš, jak je u něj zvykem, se tváří, že ho spory uvnitř poslaneckého klubu SPD nezajímají. „Nejsem tady od toho, abych od rána do večera komentoval výroky Okamury, Turka nebo Macinky a nevím koho všeho. Jsem tady na práci… Koalice funguje a opozice se svými médii dělá vše pro to, aby nás rozhádala. Lidé mi píšou, proč máme zrovna tuto koalici. Protože jsme měli společný program vyměnit Fialovu vládu,“ řekl v neděli ve svém pravidelném raportu předseda vlády.
Jenže Babiš, Okamura a další vládní podporovatelé musí některé věci vysvětlovat proto, že je k tomu nutí radikalismus některých provládních poslanců, zejména Jindřicha Rajchla. A bude hůř.
