Mezinárodní právo funguje a Česko je na něm totálně závislé. Jedna Trumpova mánie to nezmění
Od víkendové americké operace ve Venezuele se opět diskutuje o mezinárodním právu. Někdo říká, že ho Trump porušil a tím ohrožuje mezinárodní řád, druhá strana tvrdí, že na právu nezáleží, případně že to mezinárodní se porušuje neustále a samo od sebe ztrácí význam. Z velké části jde o mýty. Mezinárodní právo z drtivé většiny funguje a zajišťuje, aby ve světě nebyl chaos. Zrovna Česko je na něm navíc tak závislé jako málokdo.
Pojďme si tedy představit nejčastější mýty o mezinárodním právu.
1. Mezinárodní právo se nedodržuje.
Není to tak. Mezinárodní právo tvoří tisíce smluv, upravující mezinárodní obchod, pohyb ve vzdušném a námořním prostoru, přeshraniční cesty, mezinárodní spory a mnoho dalších oblastí, ve kterých je rutinně dodržováno. Zastánci tohoto mýtu zřejmě mezinárodní právo zaměňují například s humanitárním právem, které upravuje ochranu civilistů v konfliktech. To se skutečně porušuje častěji. Jenže samotné porušení práva nepopírá jeho smysl. V celé Evropě existuje organizovaný zločin, neznamená to však, že trestní právo nemá smysl nebo že je bezzubé.
2. Mezinárodní právo nikdo nevynucuje
Zde dochází ke zjednodušení a zmatení. V mezinárodním prostoru neexistuje ekvivalent státní policie, která by stíhala zločince a stavěla je před soud. Většina mezinárodních smluv však má sankční mechanismy pro případ jejich porušení. Typicky třeba sankce Světové obchodní organizace. Vynucení mezinárodního práva záleží na vůli států. Zazní-li otázka, co udělalo mezinárodní právo pro Ukrajinu, odpověď zní: na Rusko jsou bezprecedentní sankce, které jej minimálně zpomalily a některé jeho cíle znemožnily. Vedle toho má Putin jako osoba faktický zákaz vstupu do většiny zemí světa (zatykač Mezinárodního trestního soudu v Haagu). To jsou instrumenty mezinárodního práva, které byly na Rusko uplatněny.
3. Česko mezinárodní právo nepotřebuje
Velký omyl. Česko je jedna ze zemí, která na mezinárodním právu staví nejvíc ze všech. Naše bezpečnost je zajišťována mezinárodní smlouvou, konkrétně Severoatlantickou smlouvou zakládající NATO. A naše prosperita je zase držena Smlouvou o EU a na ni navazujícími smlouvami. Kdyby se mezinárodní právo běžně nerespektovalo, Česko by přišlo o tyhle principiální jistoty. Právě my musíme být mezi prvními, kdo na dodržování smluv trvají.
4. Mezinárodní právo = Charta OSN a válečné právo
Tento mýtus byl již naznačen u prvního bodu. Mnoho lidí vychází z dojmu, že mezinárodní právo jsou jen některé globální smlouvy podepsané skoro všemi státy světa, na nichž se budoval poválečný mezinárodní řád. Tedy třeba Charta OSN, o níž se nejčastěji tvrdí, že ji Trump porušil. Zde se tedy hodí připomenout, co vše jsou prameny mezinárodního práva. Jde o mezinárodní smlouvy, mezinárodní obyčeje, obecné právní zásady (např. pacta sunt servanda, tedy smlouvy mají být dodržovány), judikáty mezinárodních soudů a pak různé mezistátní právní akty jako diplomatické nóty, prohlášení o uznání státu a podobně. To vše tvoří ucelený systém stojící na předpokladu, že smlouvy se plní. Pokud tento princip bude oslabovat a erodovat, my na tom budeme tratit jako málokdo jiný. Jediná alternativa k mezinárodnímu právu je právo silnějšího, a Česko prostě v globálním kontextu silné není.
Mezinárodní právo v souvislosti s Venezuelou jsme probrali také v poslední epizodě podcastu Padni komu padni, kterou můžete zhlédnout níže. Sledujte podcast Padni komu padni na Instagramu a přidejte se do naší facebookové skupiny.
