Babišova vláda nepotřebuje sto dnů prezervativu, jako pohlavní orgán se chová hned od začátku
Když mi před časem nabídla redakce RX možnost vydávat mimo Zpětného zrcátka i další formát pod jiným názvem, netušil jsem, jak případný bude pro komentáře dějů na české politické scéně název Panoptikum. A nejméně šlo odhadnout, co přinese pro nový sarkastický zápisník příchod „vlády nevydaných stíhaných a brzy stíhaných zatím nestíhaných“ Andreje Babiše.
Nástup dříve provařených figurek hnutí ANO totiž naprosto zastínila expanze existencí, které jako by vypadly z knih Gulliverovy cesty Jonathana Swifta, Farma zvířat George Orwella, Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška či Hlava XXII Josepha Hellera, které tvoří základ knižního fondu Filipa Turka a stavěny do komínků jsou při opravách Jaguárů pilíři jeho podnikání místo jinak častěji používaných špalků. Od jmenování prezidentem jsou kroky členů vlády i její parlamentní většiny zatím v rozkošném souladu a dávají naději, že srandy užijeme kopec. Vláda opravdu nepotřebovala, jak sama uvedla, sto dnů prezervativu ochrany, neboť jako pohlavní orgán se chová od první chvíle vládnutí a členové vekslácko-výfukářské unie se tak chovali i předtím.
Ministr zahraničí Petr Macinka dal najevo cit pro jemné předivo diplomacie, když v televizi XTV Luboše X. Veselého opakovaně označil předsedkyni ideologicky spřátelené strany za vulvu – eufemisticky řečeno – a smál se tomu tak, až mu málem praskl semenný váček. Panoptikum nemíní s ministrem polemizovat, do jaké míry je jeho tvrzení pravdivé, ale domnívá se, zda k omluvě jmenované vulvě formou kytice od benzinové pumpy premiéra neměl být ještě banánek v čokoládě.
Čestného prezidenta vekslácko-výfukářské unie Filipa Turka po upoutání na lůžko z důvodů vyhřezlé plotýnky postihla další újma, když mu vyhřezly věty způsobené záchvěvy ganglia, které v jeho případě nahrazuje u obratlovců obvyklejší cerebrum. Uvedený výron o počtu knih v jeho „bytě, garáži a vůbec“ (cit.) v řádech desetitisíců, aniž by na něm kterákoliv nechala sebemenší stopu, naznačil, proč straničtí kolegové svěřili Turkovi jen úlohu medvěda, který v průvodu městem před premiérou cirkusu jede z důvodů propagace na koloběžce. Jeho stav (i mentálně) prostého poslance mu ale nezabránil ve vyvolání paniky, když z lůžka Borise Šťastného, ministra kotrmelců a pravidelného čištění zubů, pověřil ministra zahraničí pověřením ministra životního prostředí Slovenska, aby zastupoval Česko na jednání ministrů EU. Více v posledním Zpětném zrcátku!
Ve chvíli, kdy premiér Babiš toto pohrdání ze strany neomalených fracků, kteří mu dali najevo, že jeho vláda i on pro ně má hodnotu toaletního papíru, nepotrestal jemu jinak vlastním způsobem, ale dokonce ho obhajuje, končí veškerá sranda! Jak dlouho se ještě nechá ponižovat od nýmandů, z nichž jeden je ikonou strany (sic!) jako vzor nedokonale masturbujících adolescentů i blbů, jimž k orgasmu stačí zvuk uříznutého výfuku? Jak dlouho míní snášet výsměch druhého zmetka, jehož nejvyšším postem byla zatím funkce nosiče kabelky Václava Klause? Fakt, že za tím vším jsou drobné několika v čase zamrzlých veksláků i velké prachy uhelného cara, na tom nic nemění. Strana, která skončila na pásce poslední s ubohými 6,77 %, 380 601 hlasů z 5 590 000 voličů a s 1 415 členy. Strana, vedená fracky, kteří si vládu představují jako mejdan po pár lajnách koksu? To je, pane premiére, partner pro politika vašeho formátu? Stálo těch upocených 50 milionů za to? A to nejsme v cíli!
Jediný, kdo se po boku uvedených velikánů ducha z dílny Václava Klause neztrácí, je Tomio Okamura. Na rozdíl od blbečků, kteří mají za vrchol kariéry srkání šampáňa a selfíčko s humrem za utrápených 35 eur (875 Kč), jako by šlo o grilovaného E.T., jímž ohromují na TikToku třináctileté světačky před první menstruací hned vedle zběsile zmítající se Aleny Schillerové, je Tomio mezi šmejdy mazák. Nestačí mu první den ve funkci sundat vlajku Ukrajiny, rád podrží osobně i štafle. Zná své pappenheimské! Vzápětí vezme sebranku parlamentních nicek na výlet k ideologicky bratrským Hocičům, jen aby měli orgasmus při chůzi po pěti metrech prošlapaného červeného tepichu. Možná měli s sebou vzít i jejich hlásného troubu Luboše X. Veselého, radního České televize a možná příštího generálního ředitele, aby si ověřil, zda se již splnilo jeho přání, aby se paní Magdě Vašáryové „roztrhla prdel mrazem“(cit!)!
„My v SPD…“ je jeho úvodní floskulí i ve chvíli, kdy oznamuje, že se mu chce čůrat. Poté, co dostal ve volbách historicky největší výprask, získal zlatý bonus. I zde platí, že „ďábel je ukryt v detailu“, vyjádřeném jiným ustáleným rčením: „Spolu chyceni, spolu pověšeni!“. Byť každý za jiný zločin, máme-li na mysli Andreje Babiše a Tomia Okamuru. Jejich současná vládní koalice má stejné morální parametry jako smlouva Molotov–Ribbentrop z 23. srpna 1939. Její preambule i základní články byly zřejmě mustrem pro koaliční smlouvu současné vlády. Stačí vyměnit pojmy Německá říše a Sovětský svaz za ANO a SPD, „třetí mocnosti“ za jiné politické subjekty, zbytek už si laskavý čtenář posoudí sám:
Preambule: Vláda Německé říše a vláda Svazu sovětských socialistických republik, vedeny přáním posílit mír mezi Německem a SSSR a vycházejíce ze základních ustanovení smlouvy o neutralitě uzavřené v dubnu 1926 mezi Německem a SSSR, dospěly k následující dohodě:
- Obě vysoké smluvní strany se zavazují zdržet se jakéhokoli násilí, agresivního jednání nebo útoku vůči druhé straně, a to samostatně i ve spolupráci s jinými mocnostmi.
- Pokud by se jedna z vysokých smluvních stran stala objektem válečných akcí třetí mocnosti, druhá vysoká smluvní strana třetí mocnosti v žádném případě nepodpoří.
- Vlády obou vysokých smluvních stran budou i nadále udržovat stálý kontakt s cílem konzultací a výměny informací o problémech ovlivňujících jejich společné zájmy.
- V případě vzniku sporů nebo konfliktů mezi vysokými smluvními stranami se nebudou účastnit žádného seskupení mocností, které by bylo přímo či nepřímo namířeno proti druhé straně.
- Pokud vzniknou spory či konflikty mezi vysokými smluvními stranami ohledně jakýchkoli problémů, obě strany tyto spory či konflikty vyřeší výhradně přátelskou výměnou názorů, nebo pokud to bude nutné, prostřednictvím arbitrážních komisí.
- Tato smlouva se uzavírá na dobu deseti let s tím, že pokud ji jedna ze stran nepředloží k přezkoumání jeden rok před uplynutím této doby, platnost smlouvy se automaticky prodlužuje o dalších pět let.
Tato smlouva bude ratifikována co nejdříve. Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu.
Výjimkou shody obou dokumentů je bod č.6, neboť smlouva ANO a SPD se uzavírá jen na dobu do nevydání vůdců obou stran, pak se budou dít věci, že budeme čumět. A my opravdu budeme jenom čumět?
