Novodobé elity. Macinkovy snahy protlačit Turka do vlády připomínají pokleslý kabaret
Kolem Filipa Turka je už téměř dva měsíce pořád živo. Andrej Babiš přehazuje odpovědnost za jeho jmenování do vlády na prezidenta Petra Pavla. Seriál excesů kolem ikony Motoristů je neudržitelný, přesto ho Petr Macinka stále do krve hájí.
Prezident Petr Pavel to nemá jednoduché. Přiměl předsedu ANO zveřejnit rámcové řešení svého střetu zájmů, který dlouho nepřipouštěl. To sice může vložením Agrofertu do slepého fondu po formální stránce vyhovovat, ale nejsou známy žádné detaily a po faktické stránce se tím střet zájmů neřeší.
Holdingu v případě splnění právních podmínek zůstanou dotace a další státní podpora. Jestliže ho podle plánu jednou zdědí Babišovy děti, přičemž dcera Vivien v něm už pracuje, nemizí jeho motivace pohlídat prosperitu svého impéria ani o milimetr. Představě, že by se úplně vzdálil z dohledu dění v Agrofertu a jako premiér ignoroval jeho zájmy, snad nemůže věřit vůbec nikdo.
Nedotknutelné elity
Dalším oříškem pro prezidenta je motoristická ikona Filip Turek, bez nějž by se objektivně řečeno spolek Petra Macinky nedostal do sněmovny. Jenže Turek za svého bouřlivého života vyprodukoval tolik skandálních kauz, že by už dávno zlámaly vaz každému politikovi „tradičních“ stran.
Po tom, co všechno se na Turka provalilo, se zřejmě zacyklil ve stylu, čím víc toho na mě vytahují, tím bytelněji se zapřu a necuknu. Když s Macinkou vycítili, že Pavel myslí svoje výhrady vážně, jako velký „ústupek“ si prohodili resorty zahraničí a životního prostředí, jako by tím mohla zmizet podstata problému. Nezmizela.
Nyní mohlo dojít k posunu a Turek měl příležitost Pavlovi všechno osobně vysvětlit, jak avizoval. Místo toho ze schůzky na Hradě sešlo, protože se Turkovi podle jeho slov ozvalo staré zranění páteře. Může být, i když je to pozoruhodná náhoda. Turkova audience se odkládá na neurčito a v tuto chvíli není známo, co to může znamenat pro jmenování vlády.
Čestný prezident Motoristů se však nemůže divit spekulacím, že se setkaní s Pavlem raději vyhnul, protože neměl v ruce věrohodné karty. Kdyby je měl, už dávno by je vyložil na stůl. Mezi ně nepatří „pitomý“ černý humor nebo obviňování konkurence a médií z dehonestační kampaně.
Zastřelení „škodné“
Macinka znovu kreativně hájil excesy náhle ochořelého Turka na CNN Prima News. Turek před dvěma lety zveřejnil na síti X příspěvek, ve kterém zlehčoval vraždu dvou ekologických aktivistů.
Odehrálo se to v Panamě, kdy jeden z řidičů zastřelil dva muže, kteří blokovali průjezd na silnici. Turek k tomu napsal: „Je mi pána moc líto, snad dostane mírný trest (zastřelil škodnou v podobě teroristů blokujících dopravu).“
Kvůli tomuto textu byl Turek vyslýchán na policii. Vysvětloval ho i v Xaverově televizi XTV podivnou historkou, že sice šlo o „škodnou“ a chtěl pro vraha nižší trest, ale to prý ještě neznamená schvalování trestného činu. Turek zjevně není schopen rozpoznávat závažnost svého počínání, protože přát vrahovi nižší trest jen proto, že zastřelil ideologické odpůrce, je cynické svinstvo.
Mimochodem Turek se v září zúčastnil mše celebrované kardinálem Dukou za zastřeleného konzervativního aktivistu Charlieho Kirka. Přál by i v tomto případě vrahovi mírný trest, nebo spravedlivě vysoký, jelikož Kirk byl stejné krevní skupiny?
Macinka hájil Turkův tweet stejnými slovy. „Bylo to v době, kdy se zelení aktivisté přilepovali k silnici. Takže ti lidé jsou škodná. To, že někomu přejete mírný trest, nepovažuji za schvalování,“ reagoval předseda Motoristů jako přes kopírák.
To se prostě děje
Ve stejném Turkově výstupu na XTV zazněla hláška, která už zlidověla a možná ji vyložil policistům při výslechu. „Pravidelně chodím do hospody, kde je mnoho lidí, které si nepamatuji jménem, a těm půjčím svůj telefon, aby na můj Twitter mohli napsat, co chtějí, na jejich jména si nevzpomínám. To se prostě děje.“ To se možná děje v Turkově světě, ale mimo něj stojí otázka jinak: Myslí to vážně, nebo si zase dělá nějakou švihlou srandu?
Turka provází celá řada dalších kontroverzí, ať už je to záliba v neonacistické symbolice, rasistická a homofobní rétorika, zlehčování zločinu na romském dítěti, obvinění ze znásilnění, vyhrožování saúdskoarabskému diplomatovi, neznámý původ 70milionového majetku, černé stavby, zatloukání rychlé jízdy na dálnici… a dalo by se pokračovat.
Macinka nezlehčoval Turkovy karamboly zdaleka poprvé. „Mně jsou výroky pronesené před nějakými patnácti lety, kdy měl někdo nějaké telecí období, úplně ukradené,“ řekl v říjnu na CNN Prima News, jenže k dispozici jsou i mnohem čerstvější Turkovy toxické aktivity.
Nedotknutelné elity
Macinka přesto stále tvrdí, že nevidí důvod hledat za Turka náhradu, a v jednu chvíli měl prý pohrozit, že Motoristé mohou odejít z vlády. Nyní už tak rezolutní není a varuje jen před tím, že mohou být ohroženy vztahy Motoristů s Hradem, což by Pavel jistě přežil.
Vážnější je jiná věc. V poslední době se rozmáhá nešvar, že v populistických útvarech rozhoduje o konci politika jejich vůdce, nikoli reálný problém, zvyklosti a nově dokonce ani sdělený trestný čin. Po Babišově vzoru, jenž v tom má dlouholetou praxi, se vytváří vrstva nedotknutelných elit, které mají pocit, že jim projde úplně všechno, a nehodlají přijímat žádnou odpovědnost. Turek budiž exemplárním příkladem.
Tito rychlokvašení elitáři, kam lze vysoko postavit i Macinku, jsou nesmírně arogantní a chovají se v reálu podobně agresivně jako na sociálních sítích. Opojeni mocí předvádějí ten nejpokleslejší kabaret.
Motoristům, ale i SPD nahrává specifická situace, že si na ně netroufne ani „mocný“ Babiš, jenž je potřebuje pro nevydání k trestnímu stíhání. Označují své kritiky za „lepšolidi“, ale sami se chovají jako parta privilegovaných nomenklaturních kádrů za minulého režimu.
