Martin Bartkovský: Ukrajina není svatá. Je ale plně demokratická a musíme jí pomáhat
Odporná Putinova válka vůči Ukrajině má zvláštní dar. I když se odehrává poměrně nedaleko našich hranic, pro většinu lidí existuje jen virtuálně. Nemají si jak osahat nebo představit utrpení lidí, které na řadě míst trvá od roku 2014, na celém území pak skoro čtyři roky. O to víc v nás dokáže odhalit, když se dějiny napadené země odehrávají i jinde než jen v zákopech Pokrovsku, Kupjansku či Lymanu. Když se odehrává v nám blízkém prostoru.
Rusové si téměř připsali obrovské vítězství. Kvůli absolutní nekompetenci amerického vyjednavače Steva Witkoffa se jim málem podařilo protlačit svou „mírovou dohodu“ světu jako americký nápad. Jen díky tomu, že si jdou Trumpovi lidé navzájem po krku a většinu sporů řeší veřejně přes sociální sítě, ministr zahraničí USA Marco Rubio odhalil, že si Witkoff nechal Rusy plně nadiktovat znění oněch osmadvaceti bodů, jež by se daly shrnout jako potupná kapitulace Ukrajiny. Trump smlouvu označil za pouhý nástřel, který spolu s Ukrajinci geniálně přepsal, a má tak v rukávu další nejlepší a nejvýhodnější plán. I tak ten ruský paskvil stihl použít k vydírání Volodymyra Zelenského.
Trumpovy nepromyšlené kroky rozkejhaly proruské hejno hus i u nás, v Česku. S oslavnými ódami na ruský dokument ihned přispěchali poslanci ANO i SPD. Motoristé se nad nimi tetelili prostřednictvím svého experta Zahradila. Jako závazný ho stihli vzít a následně komentovat i někteří samozvaní bezpečnostní experti v televizích. A po provalení, že jde o ruský návrh, pod který se Witkoff jen podepsal, se ozvalo opět jen ohlušující ticho. I tak to ale dobře posloužilo k tomu, aby mohl každý vidět, kdo kope za jakou stranu a jak zaslepený trumpismus může člověka vehnat do Putinovy náruče.
Trumpa válka na Ukrajině nebaví. Označuje ji za zděděnou a chce od ní mít hlavně pokoj. Možná i kvůli spekulacím, že na něj Rusové mají pikantní kompromitující materiály z kauz Jeffreyho Epsteina. O to hlasitější pak jsou kremelské i trumpovské hlásné trouby v Evropě, které mají za cíl evropskou i českou pomoc napadené zemi bagatelizovat. Ona ale dorovnává tu americkou. USA jsou sice klíčový spojenec Ukrajiny, druhým pilířem je však Evropa. Není tedy pravda, že bychom pomáhali málo, slabě či nedostatečně. Evropská humanitární, finanční, zpravodajská i válečná asistence je důvodem, proč se Ukrajina stále dokáže bránit. Nejsem přítel preventivního nálepkování vznikající Babišovy vládní koalice jako proruské. Ale pokud tleskají ruským smlouvám, chtějí se inspirovat od proruských politiků v Evropě a chtějí rušit muniční iniciativu, pak se té nálepce neubrání. A je úplně jedno, kolik firem v EU Andrej Babiš vlastní.
Ukrajinou cloumá obrovský finanční skandál. V oblasti energetiky si vysocí státní úředníci a ministři ulili přes 100 miliónů dolarů, a když se vše provalilo, prchli do zahraničí. S posměškem teď různé proruské účty na sítích nálepkují každou veřejnou sbírku jako tu, co přispěla jednomu z korupčníků na zlatý záchod. Ten skandál nám ale říká jediné. Že Ukrajina není svatou zemí. Je ovšem zemí plně demokratickou, která takový skandál, v němž figurují osoby blízké přímo prezidentovi Zelenskému (ač on sám do žádné z kauz zapleten není), dokáže odhalit, stíhat a trestat. V době energetické krize je to plivnutí do tváře všem mrznoucím Ukrajincům, kteří podporují vůli své země vítězit. Nijak to ale neoslabuje jejich odhodlání bojovat s Ruskem za každou cenu.
Psal jsem to mnohokrát a ještě mnohokrát asi napíšu. Ukrajina čelí ruské snaze o vymazání svých hranic, jazyka i národa z mapy a učebnic tak, jak se o to Sověti pokoušeli v minulosti několikrát. Mluvil jsem osobně jak s ukrajinskými obránci, tak s lidmi, kteří jim cíleně pomáhají. Všichni jsou z války i politické situace frustrovaní. To ale neznamená, že by u nich Zelenskyj neměl respekt. Vnímají ho jako prezidenta a jsou odhodláni pod jeho velením bojovat s nepřátelskými vojáky na východě i zkorumpovanými byrokraty na západě země. Je to jejich boj, který chce většina země dotáhnout do konce. A pak si klidně zvolí někoho jiného.
Putin porušil veškeré dohody, veškeré smlouvy, veškeré papíry, které od něj vzešly. A to nejen verbálně, ale i mnohatunovými raketami, jimiž v dobách několika příměří vraždil civilisty. Ukrajině musíme pomáhat dál. O to silněji, o co se z Washingtonu může ozývat prokremelské kejhání. Vyznat se v konfliktu a chování všech aktérů není složité. Pro hodnotový kompas v Evropě a Česku existuje jednoduché nastavení. Když někdo roztleskává agresora a plive na oběť, není to prostě dobrý člověk. A to neplatí zdaleka jen na ruskou válku nebo mezinárodní politiku.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit na našem iKiosku.
