Potěmkinovy vesnice aneb Agrofert na prvním místě. Babiš vše podřizuje prospěchu svého impéria
Vše nasvědčuje tomu, že Andrej Babiš nechce věrohodně vyřešit svůj střet zájmů. Nehodlá se vzdát Agrofertu a zřejmě ani jeho veřejné podpory. Hledá cestu, aby si udržel vliv a neohrozil prosperitu holdingu. To platí doma i pro zahraniční vztahy.
Šéf hnutí ANO stále otálí se zveřejněním plánu, jak chce vyřešit svůj střet zájmů. Možná nečekal, že se prezident Petr Pavel zasekne a bude po něm požadovat veřejné představení ústavně neprůstřelného řešení. Argument, že rozhodli voliči, jimž to nevadí, se míjí s principy právního státu. Pokud se nová koalice ohání veřejným míněním, poslední průzkumy ukazují něco jiného.
Tři čtvrtiny pro objasnění střetu zájmů
Podle agentury NMS pro Český rozhlas si 73 procent občanů myslí, by měl šéf ANO před jmenováním premiérem veřejně říci, jak se vyhne střetu zájmů. Myslí si to téměř sto procent voličů Spolu, STAN a Pirátů, ale i 63 procent voličů Motoristů, 56 procent voličů SPD a polovina voličů ANO. 76 procent respondentů navíc souhlasí se zněním zákona o střetu zájmů, který znemožňuje členům vlády vlastnit firmy pobírající veřejnou podporu.
V médiích se mezitím množí roztodivné rady různých „expertů“, z nichž někteří připomínají drobné akcionáře Agrofertu. Například právní expert Trikolory Zdeněk Koudelka, jenž se mimochodem pohyboval kolem kontroverzní Klausovy amnestie, dokonce tvrdí, že Babiš v žádném střetu zájmů nemůže být, protože „jen“ vlastní akcie. Takže je vlastně všechno v pořádku a nemusí hnout prstem.
To je zcela v rozporu nejen s nálezy evropského auditu, které kvůli porušení evropských pravidel zablokovaly Agrofertu dotace, ale i s množícími se rozsudky českých soudů, které konstatovaly, že holding neměl nárok na dotace v době, kdy byl jeho majitel členem vlády.
Kulisy Potěmkinových vesnic
Pro Babiše existují jediné dvě nezpochybnitelné cesty, jak se s touto situací vyrovnat: prodat své podnikatelské impérium, nebo nejít do vlády. Všechny ostatní varianty propírané v médiích nejsou právně čisté, z logiky věci nemohou stačit a vytvářejí jen kulisy Potěmkinových vesnic.
Advokát Aleš Rozehnal připomíná, že nejčastěji v médiích skloňované varianty převodu na dceru nebo do slepého fondu nevylučují střet zájmů. První variantu snad ani nemá cenu rozebírat, ačkoli Babiš už má zkušenosti se svými dětmi jako „bílými koňmi“ naoko vlastnícími Farmu Čapí hnízdo.
Problematické je i použití slepého fondu, který české právo nezná, a v zahraničí má různé podoby. „V praxi má slepý svěřenský fond významné a dobře popsané limity. Pokud funkcionář ví, jaký majetek do trustu vložil, což nastává především u velkých nebo strategických aktiv, zůstává zcela zřejmé, jak politická rozhodnutí ovlivní jejich hodnotu či vývoj. I bez znalosti detailů tak zůstává motivace veřejného funkcionáře zachována,“ tvrdí Rozehnal.
Navíc nelze předpokládat, že by majitel Agrofertu nebyl o dění v holdingu informován a po skončení mandátu jej může z fondu znovu vyjmout. Představě, že by v obou případech ztratil na holding vliv a nezohledňoval jeho zájmy, nemůže uvěřit ani největší naivka. Česko tuto éru už jednou zažilo, a mnohé – včetně programového prohlášení vlády - nasvědčuje tomu, že se pro Babišovo impérium vracejí staré dobré časy.
Kruhová obrana Agrofertu
Když v červnu 2019 audit Evropské komise zveřejnil závěry, podle nichž byl český premiér ve střetu zájmů a Agrofert neměl nárok na unijní dotace, označil Babiš tuto zprávu za „útok na Českou republiku“. Nic se podle něj vracet nebude. „Jsem přesvědčen, že naši státní úředníci jsou tak odborně zdatní, že ochrání naše daňové poplatníky před těmito nesmyslnými nápady Evropské komise.“
Státní správa se tehdy kolem premiéra semkla a tvrdě hájila zájmy Agrofertu. Kdo jen trochu vybočil, byl vyhozen. I dnes jako tehdy si Babiš rozestavuje loajální figurky na vládní šachovnici podle svých preferencí. Resorty financí, průmyslu a obchodu, místního rozvoje, ale i zemědělství obsadil svými lidmi, aby udržel přímý vliv na veřejnou podporu a legislativní či exekutivní změny, které se mohou hodit.
Stačí si připomenout, jak Alena Schillerová, Klára Dostálová, Karel Havlíček a všichni ministři zemědělství bojovali za „české národní zájmy“, čímž měli na mysli zájmy Agrofertu. Stačí vzpomenout na Dostálovou, jež prohlásila, že Česko výsledky auditu neuznává. Nebo na Havlíčka, jenž raději nechal vypracovat deset posudků, než by vymáhal stomilionovou dotaci pro toustovou linku Penamu, kterou stopla Evropská komise. To učinil až jeho nástupce Síkela a dodnes probíhají soudy.
Představa, že uvažovaný ministr zemědělství Martin Šebestyán, bývalý ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu, jenž v té době na základě svérázného výkladu zákona nadále proplácel Agrofertu zemědělské dotace a naopak chtěl žalovat Evropskou komisi, bude po holdingu vymáhat sedm miliard korun neoprávněně proplacených dotací, je z říše pohádek.
Spojeni byznysovými zájmy
To samé platí pro zájmy Babišova impéria v zahraničí. Šéf ANO bojuje za co nejužší vztahy s unijními troublemakery Slovenskem a Maďarskem, kde má „shodou okolností“ významné investice či obchodní zájmy Agrofert.
Jeho majitel ještě není jmenován premiérem, ale neztrácí čas. Poté, co se sešel s Ficovým ministrem životního prostředí Tomášem Tarabou, vyšlo najevo, že slovenský stát zaplatí 8,5 až 17 miliard korun za sanaci toxických jedů na pozemku bratislavského podniku Istrochem ovládaného Babišem, kde chce stavět byty a kanceláře.
Není to poprvé, kdy šla Ficova vláda na ruku Agrofertu. V červnu 2014 přiklepl slovenský ministr hospodářství Tomáš Malatinský rekordní daňovou úlevu ve výši 1,6 miliardy korun slovenské chemičce Duslo Šaľa z Babišova koncernu. Ficova vláda kvůli tomu měnila legislativu, šitou na míru holdingu
To samé platí pro úzké vazby s režimem Viktora Orbána. Jeho přátelské vazby s Babišem mají pragmatické pozadí. Podle maďarského opozičního týdeníku HVG je Babiš druhou nejmocnější postavou maďarského zemědělského trhu. Nekříží však zájmy místní agrolobby, napojené na Orbánovo okolí.
Dceřiné potravinářské firmy Agrofertu působící v Maďarsku se těší mimořádným privilegiím. V roce 2019 dostala společnost NT Kft na výrobu jedlých olejů dotaci 120 milionů korun. O dva roky později obdržela tatáž společnost dotaci ve stejné výši krátce poté, kdy Budapešť navštívil premiér Babiš. Spojovací linkou je jeho blízká spolupracovnice Tünde Bartha, jež má několik manažerských pozic v maďarských firmách Agrofertu, a loni obdržela vysoké státní vyznamenání od Orbánovy vlády.
Nové vládní souručenství vzniká na principu já tě nevydám, právní systém ohneme podle svého a nebudu mluvit do tvých kšeftů. Nejupřímněji vyložil situaci Radek Vondráček (ANO), který prohlásil, že problém se střetem zájmů nemá Andrej Babiš, ale Agrofert. Od toho se odvíjí veškerá strategie rodícího se vládního klanu.
