Pavel Páral: Tentokrát Trumpovy sankce Putina bolí, zasahují třetinu jeho rozpočtu
Sankce, jež Donald Trump na konci října s platností od 21. listopadu uvalil ještě spolu s Velkou Británií na ruské ropné společnosti Lukoil a Rosněfť, jsou jen poslední z desítek dalších sankčních opatření, která západní země proti Putinovu režimu v posledních letech zavedly v naději, že to Rusko zastaví v tažení na Ukrajinu a přiměje jednat o míru. Nikdy se to nenaplnilo a experti obecně nečekají ani od posledního Trumpova kroku nějakou zásadní změnu. Postupná kola sankcí ze strany USA od roku 2022 sice zatížily ruskou ekonomiku, ale válku nezastavily.
Tentokrát však sankce zasahují ruskou ekonomiku v nejisté době. Rusko se více než tři roky úspěšně vzpíralo západním sankcím, nicméně jeho ekonomika v posledních měsících zpomalila pod tlakem nedostatku pracovních sil, vysokých úrokových sazeb a nákladných válečných úsporných opatření. Moskva se uchýlila ke zvýšení daní a čerpání ze svých rezervních fondů, aby pokryla rostoucí rozpočtový deficit.
Ropné rubly Jakýkoli pokles vývozu ropy v důsledku nových sankcí by přišel v době, kdy příjmy z ní už letos zaostávají kvůli nižším světovým cenám. To vedlo k fiskálnímu tlaku a prohlubování rozpočtového deficitu.
Ruský rozpočet z třetiny plní příjmy z prodeje ropy a plynu. Už Bidenova administrativa proto uvalila v roce 2022 sankce na Gazprom Něfť a Surgutněftěgas, třetí a čtvrtou největší ropnou společnost v Rusku, ale Rosněfť a Lukoil zůstaly až doposud nedotčeny. A tyto dvě společnosti společně produkují přibližně polovinu ruské ropy. Nyní jsou všechny čtyři velké ruské ropné firmy podrobeny sankcím USA.
Účinnost sankcí samozřejmě závisí na
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
