Martin Bartkovský: Jeden neplatí daně, druhá pálí peníze, třetí se bojí lekání aneb Nová vláda se blíží
V den psaní tohoto editorialu (pondělí) podepsala budoucí vláda Andreje Babiše koaliční smlouvu. Fascinující dokument o osmatřiceti stranách a třinácti tisících slovech toho však mnoho neříká. Ekonom Mojmír Hampl jej překřtil na program tzv. jetřebismu, protože většinu toho programu tvoří slovní spojení „je třeba, aby se něco udělalo“, ale už se neříká, kde se na to vezme. Je navíc programem selektivním. Ačkoliv mluví o daních, někteří vládní poslanci (a kandidáti na ministra) se placením daní vyhýbají. Nedůstojný je pak pro všechny tzv. dodatek, kde se zavazují k tomu, že budou hlasovat tak, jak Andrej Babiš píská. Kdo jej vyděsí, poletí z vlády ven.
Filip Turek řeší svou asi pětistou kauzu. Nyní novináři přišli s tím, že ze svých zisků v oblasti oprav automobilových veteránů neplatil daně. Kromě toho podivně vydělává z firem, které mají nulové obraty a jen vágně uvádějí zdroje svých příjmů. Stále je však Petrem Macinkou nazýván ikonou Motoristů a kandidátem na ministra. Což je vtipné, když si uvědomíme, že je to právě budoucí vláda, která chce podnikatele kontrolovat novou verzí EET. V budoucnu bychom se tak mohli dočkat momentu, kdy by ministryně financí Schillerová musela zakleknout na ministra zahraničí Turka a vymáhat po něm ulité daně. Tedy jen pokud by české zákony skutečně platily na každého.
Alena Schillerová ale na to nebude mít čas. Od Andreje Babiše dostala pořádně dlouhý seznam úkolů, komu všemu má přidat peníze a zároveň ulevit na dani. Tohle masívní pálení veřejných financí chtějí spustit co nejdřív. Chystají se u toho navíc zaříznout „důchodovou reformu“ a zastavit zvyšování věku odchodu do důchodu, což bude mít za následek další krvácení státní pokladny. Přijde to ale až v roce 2030, což už i té budoucí vládě může být jedno. Chystané zvyšování důchodů, které zařídil ještě Fialův kabinet, si připíše jako svou zásluhu.
Celkově je to prohlášení zvláštní dokument. Vždy, když ho ukážete nějakému ekonomovi (jenž tedy nebude zasedat v příští vládě), rozesměje se. Když jsme jej nalili spolu s programy budoucích koaličních partnerů do umělé inteligence, bezelstně z ní vypadlo, že je to program hnutí ANO s kosmetickými úpravami ve prospěch Motoristů a SPD. Ale jen opravdu minimálními. Ti první mají plné ruce práce s řešením vlastních kauz, ti druzí se musí seznamovat s „vlastními ministry“. Protože, jak bezelstně prozradila v České televizi poslankyně Marie Pošarová za SPD, nikdo je u nich nezná. Ona sama si nepamatovala ani jejich jména a teprve se s nimi chtějí bavit o tom, co budou jako ministři za SPD v té vládě vůbec dělat.
Jen tak mimoděk se tam také píše, že žádný Green Deal se rušit nebude a že s tím zestátněním ČEZ to rozhodně nebude tak horké. Stejně tak zůstane inkluze, proti které SPD a Motoristé tak zarytě bojovali. Jenže Robert Plaga přepral úplně všechny a mně je díky tomu jasné, proč tolik před volbami posiloval. Naopak je v koaliční smlouvě napsaná nulová daň na léky na předpis, ale sám Andrej Babiš o ní nic neví, takže Bůh ví, jak to nakonec bude nejen s touhle daní, ale tak nějak se vším.
Protože na tom všem je nejkomičtější až dodatek oné koaliční smlouvy. Má osmnáct stran a deset z nich tvoří tabulka se jmény, kam se má všech 108 poslanců podepsat. Perem. Vlastní krev nutná není. Zatím. Dodatek zavazuje poslance hlasovat pouze tak, aby všechny vládní návrhy automaticky schválili. Na všem se musí nejprve dohodnout, o nějaké svobodné vůli či vlastním svědomí nemůže být řeč. A od Andreje Babiše mají vysloveně zakázáno, aby ho něčím překvapovali. Kdo premiéra vyleká, ten poletí z vlády. Andrej Babiš žádné koaliční „bafání“ na sebe nedopustí. Tak snad toho ušetří i vlastní voliče. A pokud možno i voliče ostatních stran.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu.
