Okamura se strunovkou sesekal státní výdaje, zpívali mu Chirurgové z dovozu aneb Předvolební bizár v Praze
Bizarní představení dnes pro Pražany přichystalo hnutí SPD. Na plácku poblíž stanice metra Háje na Jižním Městě se konal jejich předvolební mítink, na kterém vystoupila politická kapela Chirurgové z dovozu, po nich řečnil i předseda hnutí Tomio Okamura, který nakonec se strunovou sekačkou v ruce názorně předvedl, jak hodlá osekat podle něho nepotřebné státní výdaje.
Letošní předvolební kampaň SPD se nápaditostí vymyká všem ostatním. Kde jiné strany nabízejí brýle, čepice a koláčky, utahané projevy a srdceryvné klipy o budoucnosti a hrozbách, SPD na svých jarmarcích dopuje voliče levným pivem a klobásami, plamennými projevy nenávisti a notnou dávkou bizáru.
Kapela Chirurgové z dovozu je trochu záhada. Zatím se nám nepodařilo zjistit, kde se vzali a kdo jsou jejich členové. Víme jen to, že podporují SPD, název si vzali z jejich rasistické kampaně, kterou podobně jako jejich hudební aranžmá pomáhala vyrobit umělá inteligence. A za kterou je Okamura trestně stíhaný.
Jsou to tři chlápci po padesátce, oblečení do doktorského, na hlavách mají paruky, velké sluneční brýle a klaunské nosy. Sice se pečlivě snaží skrýt svoji identitu, vůbec ale neskrývají, že hrají jen na playback. Frontman brnká na kytaru drtivá sóla, přitom ji ani nemá připojenou k zesilovači a při každé rychlé otočce za ním vlaje prasklé déčko. Jejich texty se snaží být humorné, dělají si legraci z Petra Fialy, z Petra Pavla, jeho manželky, z Evropské unie. Sugestivně posluchačům servírují, že současná politická garnitura je parta leváků, podvodníků a prospěchářů. A divákům se to líbí. Umělé zvuky je lákají k pódiu a spolu s kapelou dokola opakují jednoduché, ale chytlavé texty.
Klobása a nenávist
Kromě Chirurgů, kteří nevystupují úplně na všech jarmarcích SPD a jsou tak trochu raritní úkaz, tu ale bylo vše stejné, jako kdekoliv jinde. Levné potraviny, velký stan s lavicemi plný lidí. Dlouhé fronty ke stánkům a davy podporovatelů SPD podobného vzezření, jako je vídáme i na jiných akcích. Bylo tu také pár odpůrců, převážně mladých lidí, kteří přinesli transparenty na podporu Ukrajiny a varující před politiky jako je Tomio Okamura, Kateřina Konečná, nebo Andrej Babiš. Jedna parta mladých demonstrantů se během vystoupení Tomia Okamury pokusila opodál udělat alternativní koncert a přehlušit jeho projev. Po pár minutách je policie odvedla pryč, což Okamura kvitoval se slovy, že si práce policistů váží a že je Rakušan ošidil na platech.
Obsah Okamurova projevu není nutné rozebírat. Říkal na chlup stejné nehoráznosti jako nedávno na Kladně, odkud jsme vám přinesli online glosář. Takže jen v krátkosti. Za všechno můžou Ukrajinci, potažmo Fialova vláda. On by všechno zlevnil, o všechny se postaral a všechny nežádoucí lidi a jevy z naší společnosti vypakoval pryč. Jeho hlavní prioritou je prý blahobyt našich lidí, přeje si mír ve světě, ale s Ruskem by klidně obchodoval, pokud by to bylo výhodné. Zmíněné demonstranty za Ukrajinu ve svém projevu vybídl, ať jdou projevit odvahu na frontovou linii spíš než na jeho předvolební mítink.
Vrchol jeho vystoupení pak byl naprostý bizár. Tomio Okamura si navlékl kšíry, do kterých si připnul křovinořez a za zpěvu Chirurgů z dovozu začal sekat kartonovou desku, na které byly vyobrazeny „zbytečné“ státní výdaje, které hodlá osekat až bude u moci. Inspirace u argentinského prezidenta Javiera Mileie a jeho motorové pily byla zcela evidentní. Bohužel už na sobě Okamura neměl zahradnický kostýmek Bédy Trávníčka, jako na nedávném mítinku v Ostravě.
Bizár se vyplatí
Letošní kampaň SPD je díky tomu všemu relativně povedená. Víří v lidech ty nejnižší pudy, rozdmýchává nenávist, krmí je levnými uzeninami a alkoholem a oblbuje naprostým populismem. To Okamura dělal vždy. Letos k tomu přidal i nový aspket, totiž ukazuje, že si ze sebe umí udělat legraci, že se nebojí být trapný a tím lidský. Bizár se strunovkou možná působí směšně, ale dostane se do médií, kde mnoho lidí uvidí, že ten Okamura je vlastně showman. A býti showmanem je v České republice jakási nepsaná podmínka politického úspěchu. Jistě, měli jsme tu utahané, nudné premiéry. Špidla, Nečas, Sobotka a Fiala vždycky nastoupili do úřadu po tom pravém showmanovi, který národ rozdováděl natolik, že si potřeboval aspoň jedno volební období vydechnout.
Tomio Okamura byl vždy ten vzteklý ale nudný pán. V letošní kampani on i jeho strana našli osobitost a při pohledu na jejich preference v průzkumech se to vyplácí.
