Ostře sledovaný summit Trumpa s Putinem (15.8.2025)

Ostře sledovaný summit Trumpa s Putinem (15.8.2025) Zdroj: ČTK / AP / Sergei Bobylev

Politická krajina po Aljašce: Ukojený Putin, zabedněný Trump, utažený Zelenskyj a pořád slabá Evropa

Viliam Buchert
Diskuze (59)

Donald Trump se svoji typickou nadsázkou před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce říkal: „Pravděpodobně během prvních dvou minut budu přesně vědět, zda lze dosáhnout dohody“. S ruským prezidentem nakonec jednal 2 hodiny a 44 minut. Kdy poznal, že nedosáhne dohody, to nevíme. Summit vypadá jako jedno velké nic. Putin využil nabízených výhod – souhlasil s jednáním na americké půdě, a pak odletěl, aniž by nabídl cokoli jiného než bláboly o americko-ruském přátelství. Na druhou stranu to mohlo dopadnout i hůře. Trump a Putin mohli uzavřít špinavou dohodu na úkor Ukrajiny. To se nestalo. Podívejme se, co ze summitu vyplynulo pro jednotlivé aktéry.

Spokojený Putin

Přestože světová média i všemožní odborníci tvrdí, že hlavním bodem jednání na Aljašce byla Ukrajina, z pohledu Vladimira Putina, pohledu Ruska i pohledu Donalda Trumpa, to není pravda. Kremlu šlo především o obnovení vztahů mezi USA a Ruskem a podle vyjádření obou stran se to i potvrdilo. Schůzka na Aljašce pomohla identifikovat oblasti pro budoucí dohody mezi oběma velmocemi. Moskva i Washington pracují s tím, že jejich vzájemné dohody by mohly začít platit okamžitě a probíhat souběžně s jakýmikoli dalšími jednáními o Ukrajině. To už Putin a ruská propaganda servírují domácímu publiku jako jasné vítězství.

Představuje to i další nepříjemnost pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho zemi – Rusové teď budou doufat, že čím dále se budou věci posouvat na cestě resetování vztahů mezi Amerikou a Ruskem, tím pravděpodobnější bude, že Trump pak může podpořit některé záměry Putina v jednáních s Ukrajinou. Přitom i americký prezident dobře ví, že požadavky Ruska jsou pro Ukrajince prakticky neakceptovatelné. Jenže to Trumpa moc netrápí a tím nahrává Rusům.

Proto Putin na Aljašce nabídl Trumpovi dostatek lichotek a bezvýznamných řečí o respektování ukrajinské bezpečnosti, aby tím odvrátil další sankce a možný větší americký ekonomický tlak. Získal tak čas na další vyjednávání. Na Aljašce uspěl se vším, co chtěl.

Tápající Trump

Donald Trump čekal od jednání na Aljašce daleko víc. Nedostal, co chtěl, a to ho muselo zasáhnout. Přesto ho pochvalme alespoň za jeho úsilí, za snahu něco udělat, protože Putin se zatím odmítá o Ukrajině bavit jak se Zelenským, tak s Evropou. Americký prezident chce mír a chce, aby zabíjení skončilo. Je na to ochoten vsadit i svůj politický kapitál, ale narazil v případě ruského vedení na prvotřídní zloduchy a enormně zkušené vyjednavače. Zda to Trump pochopil, těžko říct. Tápe. 

Navíc před novináři vždy sebejistý a výbušný Trump vypadal při vystoupení po summitu zvláštně. Koukal chvílemi jako vyoraná myš, když Putin odříkával fráze z připraveného papíru. Bylo to 12 minut zmaru. Osm minut mluvil ruský vůdce, Trump pak ve čtyřech minutách přiznal, že k žádné dohodě o Ukrajině nedošlo. Pak prezidenti odešli, aniž by umožnili jakýkoli dotaz novinářům. Původně to ale bylo avizováno jako hodinová tisková konference.

Po summitu přesto Trump pro televizi Fox News hodnotil jednání jako skvělé a tvrdil, že si s Vladimírem (myslí Putina) lidsky rozumí. Co s tím teď? Pokud by se s Putinem nakonec o Ukrajině nedomluvil, bude muset Trump uvalit na Rusko další sankce a poslat za peníze Evropy Ukrajincům více zbraní. Do prvního se mu vůbec nechce, to druhé udělá, ale zbraní není dostatek. Proto dal Putinovi ještě trochu prostoru, aby mohla jít mírová jednání kupředu. Trump je exhibicionista a chvástal, takže možná sám věří, že to nakonec nějak dopadne, když už to naplánoval. Ale jistotu v tom nemá. Vysněná Nobelova cena míru tak nadále visí hodně vysoko.

Zelenskyj v problémech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při pondělní schůzce s Trumpem v Bílém domě dozví, co všechno po něm Putin chce. Dopředu víme, že to nebude moci akceptovat. Třeba Zelenského souhlas s předáním území, které dnes okupuje Rusko, by odporoval ukrajinské ústavě. Byla by to zrada a většina Ukrajinců to odmítá. To ale pořád neznamená, že nakonec nebude muset Kyjev v nějaké míře ruské požadavky akceptovat, neboť na to bude Trump vyvíjet enormní tlak a na bojištích mají Rusové momentálně převahu. Je to prostě nebezpečná past.

Jak ale mají Ukrajinci reagovat a řešit ruské bláboly? Putin i na Aljašce říkal, že základní příčiny války zůstávají stejné. Že kdyby byl prezidentem v roce 2022 Trump, že by válka vůbec nebyla. To tvrdí ruský masový vrah a americký demokraticky zvolený vůdce přikyvuje. Jak se to Ukrajincům poslouchá? Na Aljašce v obměněné formě zaznělo, že pro Putina ukrajinský národ neexistuje, že ukrajinský jazyk je falešný a vláda zkorumpovaná (to říká člověk ze země, kterou korupce rozežírá jako epidemie). Jak se s tím vším chce Zelenský vyrovnat? Jak na to reagovat? Kam až zajít v ústupcích? Jak za takových podmínek podepsat mírovou smlouvu?

Volodymyr Zelenskyj je proto pod obrovským osobním, politickým i diplomatickým tlakem. Je to něco, co málokdo v politice v moderní historii zažil. Uvidíme proto, co bude po summitu na Aljašce následovat a jak to Zelenskyj zvládne.

Slabá Evropa

Přestože část Evropy (Maďarsko a Slovensko například ne) stojí pořád pevně na straně Ukrajinců, je více než jasné, a o tom hovořil i Trump na Aljašce, musí si Evropané „převzít“ řešení války na Ukrajině a postarat se o ztrápenou zemi. Pokud tedy chceme na východní evropské hranici mír.

To bude stát obrovské peníze, musí se u toho projevit diplomatický um a politická odvaha. Evropští politici rádi a hodně hovoří o prosazení míru na Ukrajině a proradném Rusku. Ale ve skutečnosti je pomoc Ukrajině celá léta nedostatečná. Evropa je k tomu všemu nejednotná. Přitom Putin a Rusko se nezaleknou nějakých řečí. Rozumí jazyku síly. Je proto nutné hodně přitvrdit a dostat Rusy do úzkých. Například ještě tvrdšími sankcemi, použitím ruských miliard, které Evropa zamrazila, pro účely Ukrajiny, mělo by se zásadně omezit vydávání víz Rusům pro Schengenský prostor. Možnosti k zvýšení tlaku existují, ale Evropané dál váhají, protože podobně jako Trump chtějí některé země začít s Ruskem začít brzy po podepsání mírové smlouvy opět obchodovat.

Vstoupit do diskuze (59)