Martin Bryś: Jak si Babiš poradí se střetem zájmů? Prodej, podvádění, nebo jiné překvapení
Dosavadní průzkumy dávají slušné šance na vítězství v říjnových parlamentních volbách Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. Kromě otázek, s kým a jak by sestavoval vládu, ho dozajista potrápí ještě jedno palčivé dilema. Případný vládní půdorys se bude odvíjet od volebního výsledku a o něm lze zatím pouze spekulovat.
Už nyní je však jasné, že pokud se Andrej Babiš bude chtít nějakým způsobem podílet na vládě, ať už jako premiér, či ministr, bude muset vyřešit svůj střet zájmů.
Poté, co v lednu 2017 Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentské veto Miloše Zemana, platí v České republice novela zákona o střetu zájmů. Některými je nazýván jako „Lex Babiš“ právě proto, jak moc se aspirujícího premiéra týká. Podle tohoto zákona, který nastavuje míru majetkové transparence a možnosti obchodních vztahů se státem pro veřejné funkcionáře, je nepřípustné, aby firmy, v nichž má člen vlády podíl větší než 25 procent, pobíraly národní i evropské dotace či plnily státní zakázky. Nebo třeba aby člen vlády vlastnil média. V případě, že by ke střetu zájmů mělo dojít, má daný politik lhůtu 30 dní, respektive 60 dní v případě mediálních firem, aby své majetkové poměry dal do pořádku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
