Z kremelských luhů a hájů. Slovenský premiér Fico posluhuje Putinovi a obviňuje Západ ze snahy oslabit Rusko
Robert Fico už neví, jak by se zavděčil Vladimiru Putinovi. Poté, co jako jediný představitel EU dlouho blokoval přijetí razantního osmnáctého balíčku protiruských sankcí, obvinil Západ z rozpoutání války na Ukrajině. Kam ještě hodlá v posluhování Moskvě zajít?
Je to oblíbený mýtus ruské propagandy, že válku na Ukrajině rozpoutal věrolomný Západ a že kořeny současné ničivé ruské invaze jsou už v roce 2014 po sérii masových demonstrací na kyjevském Majdanu. Svým způsobem ano, ale jinak než se snaží namlouvat apologeti ruských zájmů.
Tzv. „revoluce důstojnosti“ stála na počátku definitivního odklonu ukrajinského národa od vlivu Moskvy a to se za zdmi Kremlu nepromíjí. Kdyby platila tato teorie, bylo by možné podobným způsobem anulovat i sametovou revoluci v listopadu 1989 a pád „železné opony“.
Putin vzápětí reagoval nelegální anexí Krymu a rozpoutáním ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Místní Putinova pátá kolona ovšem stále drží linii, že Rusko je nebohý otloukánek, který byl k válečným zvěrstvům vlastně donucen. Tuto absurdní linii stále drží i slovenský premiér Robert Fico.
Nechutné svinstvo
„Všichni už vědí: Ukrajina byla použita Západem na pokus oslabit Rusko, což se nepodařilo a za co bude muset Ukrajina podle všeho draze zaplatit,“ prohlásil k nadcházející schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina k možnostem ukončení války na Ukrajině.
Podle Fica bude Ukrajina trpět a její političtí představitelé ponesou odpovědnost za to, že „se nechali zlákat Západem a plně podporovali neúspěšnou západní strategii poškodit Rusko prostřednictvím všemožné podpory Ukrajiny ve vojenském konfliktu“.
Takže podle slovenského premiéra se Ukrajina provinila tím, že se vlastní krví brání anexi nepřítele, který dává otevřeně najevo, že ji chce podrobit a zničit. Toto nechutné svinstvo nevyslovují proslulé hlásné trouby Kremlu Dmitrij Medveděv nebo vrchní propagandista Vladimir Solovjev, ale předseda vlády členské země Evropské unie.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí reagovalo politováním, že si slovenský premiér dovolí uchylovat se k otevřeně útočné rétorice vůči Ukrajině a ukrajinskému lidu, který nadále hrdinsky odolává ruské agresi a brání svou zemi v zájmu bezpečnosti celého evropského kontinentu.
Fico kontroval, že si může říkat, co chce, protože ctí svobodu projevu. To je jistě pravda, jenže to nijak nebrání jeho oponentům myslet si o něm, že se chová jako nejodpudivější poskok Kremlu.
Smyšlený převrat
Slovenská vláda letos v lednu potvrdila svoji prohlubující se ukrajinofobii i smyšlenou báchorkou o chystaném státním převratu v zemi. Měla ho údajně připravovat Gruzínská legie v čele s Mamukou Mamulašvilim, o němž Fico tvrdil, že byl vyhoštěn ze schengenského prostoru. Tato vojenská jednotka prý stála i za protesty na Ukrajině.
Byla to lež. Mamulašvili v červenci navštívil Slovensko, kde poskytl rozhovor novináři Tomáši Forró. „Nejsou schopni předložit žádné důkazy, že bych připravoval převrat. Nebyl jsem v kontaktu s žádnými politiky a to platí i dodnes. V civilizované zemi se dívá na fakta, ne na nějaké kecy z televize. Stal jsem se obětí očerňování. Všechno, co říkali, byla lež určená pro slovenskou společnost,“ prohlásil.
Nový Mnichov?
Kontroverzní je i Ficův odkaz na jednání Trumpa a Putina na Aljašce, jež je o to problematičtější, že by měl být Putin v jiných zemích na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu v Haagu zatčen a předán spravedlnosti kvůli vyšetřování válečných zločinů. Těžko říct, co si od toho Trump slibuje, ale v každém případě jeho chování až příliš nápadně připomíná kulisy Mnichovské dohody.
Veškeré naděje posledních dnů, že americký prezident vůči Rusku přitvrzuje, najednou znovu padají pod stůl. Nechce se věřit, že by byl Trump ve své umanuté touze získat Nobelovu cenu míru natolik nesoudný, že by znovu připustil rozhodování o okupované Ukrajině stylem „o nás bez nás“.
Mír chce každý, ale jde o to, za jakou cenu. Trump je bohužel natolik nevypočitatelný a šílený, že je u něj možné vše. I proto má takový respekt u „dezolátů“ typu Roberta Fica. To ovšem ještě neznamená, že jim to vyjde.
