Buchert: Summit NATO navzdory novému globálnímu řádu. Vlk Donald se nažral a alianční koza zůstala celá
Už jste o tom slyšeli také? Že Severoatlantická aliance slábne a že je vlivem válek na Ukrajině, Blízkém východě a po znovuzvolení Donalda Trumpa daleko méně jednotná? Ano, jednota je v některých otázkách jen předstíraná. A velmi problematické je, že část členských zemí dlouhodobě neplní své finanční závazky. To ale neznamená, že transatlantická spolupráce nepokračuje a že by NATO mělo zaniknout. Nic takového není na pořadu dne. Washington a Evropa mají stále mnoho společných strategických zájmů. Příčinou nesnází Aliance je ale měnící se svět, měnící se Spojené státy a měnící se Evropa. Jsme svědky vzniku nového globálního řádu. Jakou roli v něm bude hrát NATO?
Generální tajemník organizace Mark Rutte připravil letošní summit NATO v nizozemském Haagu tak, aby se vlk v masce amerického prezidenta Trumpa nažral a občas zneklidněná alianční koza zůstala celá.
Zatímco na většině předchozích summitů jsme sledovali dlouhá zasedání, tentokrát se spěchalo. Co kdyby Donald zase odešel předčasně, jako se to stalo nedávno na summitu G7 v Kanadě? Hlavní jednání trvalo jen 150 minut, což při 32 členských zemích nedává šanci na zevrubnou diskusi. Závěrečná deklarace, která má jen pět odstavců a v českém překladu pouhých 397 slov, sice slíbila pomoc Ukrajině, ale je jasné, že na členství v Alianci může Kyjev zapomenout. Důvod? Trump to nechce a nechtěli to už jeho předchůdci Joe Biden ani Barack Obama. Deklarace se soustředila především na slib, že do roku 2035 budou dávat členské státy NATO na obranu pět procent svého HDP. A opět – tak to chce Amerika. Jednota v tom není a některé státy, jež to na summitu přislíbily (deklaraci podepsali všichni přítomní vůdci), závazek nenaplní.
Jedním z „rozpočtových vyvrhelů“ je Španělsko, které nechce o pěti procentech ani slyšet. Socialistická vláda v Madridu chce řešit spíše sociální věci než bezpečnost. Ostatně ani na kdysi slíbená dvě procenta Španělé peníze nikdy nedali. Neplatičů pěti procent ale uvidíme víc, už teď to avizuje Belgie nebo Slovensko. Hovoří o tom i Andrej Babiš, jenž se možná opět stane premiérem. Také nechce dávat pět procent. Fialova vláda na to sice kývla, ale nevysvětlila, kde se na to vezme. Přitom reálné jsou především dvě varianty – zvýšit daně nebo prohloubit zadlužení. Obojí je pro vládu i opozici dnes nepřijatelné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
