Americká schizofrenie. Proč je Donald Trump populárnější než jeho vlastní politika?
Donald Trump požívá vysoké podpory americké veřejnosti. Podle průběžných průzkumů se zamlouvá zhruba polovině voličů, plus minus procento. Což je podstatně vyšší podpora, než měl jeho předchůdce Joe Biden po většinu svého mandátu. Za první týdny v úřadu stihl vydat mnoho exekutivních příkazů a dalších nařízení, které přímo ovlivňují tvář americké politiky. Když se ale podíváme na to, jak se na jeho konkrétní kroky americká veřejnost dívá, míra popularity v řadě otázek klesá. V čem tento rozpor spočívá?
Mnohé z Trumpových kroků, zejména v mezinárodní politice, ale i v otázce zahraničního obchodu nebo tzv. kulturních válek, bere Evropa úkorně. Někdo se je snaží vysvětlovat s tím, že přeci takovou politiku Donald Trump nedělá pro Evropu a svět, ale pro své vlastní voliče, kteří jsou prý nadmíru spokojeni. A skutečně. Projev J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci nebo Trumpův sáhodlouhý proslov v americkém kongresu jasně říkají, komu se mají líbit. A podpora obou politiků tomu zdá se odpovídá.
Jenže když si prostudujeme odezvu konkrétních politických kroků Donalda Trumpa, často nedosahují ani zdaleka takové popularity jako prezident sám. Podle řady průzkumů osciluje nyní Trumpova popularita mezi 48 a 50 procenty voličů. Když se ale podíváme na data, která sebrali v ABC News, vychází popularita jeho konkrétních politik v průměru o sedm procent nižší než prezident sám. Největší shodu s voliči má v otázkách „kulturních válek“ a LGBTQ témat, kde s ním souhlasí 53 % voličů. V otázce pozastavení programů DEI (rozmanitost, rovnost, začlenění) má s voliči 45% shodu. V otázkách migrace je to 46 procent. Ale oblasti jako monetární politika, vzdělání, sestava vládního kabinetu, zahraniční obchod, DOGE, vykazují podporu čtyřiceti a méně procent voličů. S politikou ve zdravotnictví je pak spokojeno pouze 26 procent voličů. Zahraniční politiku, která nás zajímá nejvíce, hodnotí pozitivně 33 procent voličů.
Je zajímavé, že voličská podpora klesá v otázkách, které jsou tradičně republikánské, respektive konzervativní, tedy tam, kde přímo souvisí se snižováním státních výdajů. Zatímco populární Trump zůstává ve více ideových záměrech. Takže Američané nakonec nevědí, co chtějí?
Showman prodává
Někdo možná rád propadne lákavému zjednodušení. Američané jsou jen banda nevzdělaných pitomců, co fandí oranžovému pánovi z televize, ale když na to přijde, skutek utek. Jenže podívejme se, jak je na tom naše česká banda. Vždyť nejúspěšnější politici za posledních pětatřicet let jsou trio Andrej Babiš, Miloš Zeman a Václav Klaus. Všichni tři ve své době dosahovali vysoké popularity. A co po nich zbylo z reálné politiky? Klausovu privatizaci nemalá část společnosti bere jako krádež století. Zemanův životní omyl v Rusku a Vladimiru Putinovi nakonec překvapil méně než to, že si to Zeman sám přiznává a předčil mnohé propadáky jeho vládního angažmá. A nakonec Andrej Babiš převlékl už tolik kabátů a otočil se tolikrát po větru, že v téhle zemi se najde málokdo, koho by aspoň jednou nezklamal. A o jeho estébáctví nemluvě. A přes to všechno Babiš brzy vyhraje volby, Zeman kdysi zvládl velkolepý politický comeback a Václav Klaus se i po letech mimo politiku stává miláčkem alternativní pravice. Lidi zapomínají na politické zásluhy a škobrtnutí. Zákony a nařízení, které ovlivňují jejich život, se na cestě z Poslanecké sněmovny pomalu rozplývají v pěně dní. Nakonec v srdcích a myslích zůstává jen fazóna a tón. I v Česku je ve výsledku úspěšný politik ten, který je dostatečný showman na to, abychom si ho mohli zamilovat či odmítnout na první pohled. Většinou volíme spíš tváře, ne programy. A v tom jsou si lidé po celém světě celkem podobní.
Trumpovu zahraniční politiku jsme rozebírali v poslední epizodě podcastu Padni komu padni. Celý díl si můžete pustit níže. Přidejte se do facebookové skupiny podcastu Padni komu padni a sledujte nás na Instagramu.
