Lenka Zlámalová: Česko. Země, kde z celé Evropy nejpomaleji roste ekonomika a nejrychleji státní dluhy

Šéf ODS Petr Fiala odvolil v Brně do Evropského parlamentu

Šéf ODS Petr Fiala odvolil v Brně do Evropského parlamentu • Zdroj: ČTK / Uhlíř Patrik

Lenka Zlámalová
Diskuze (23)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Je to pozoruhodný graf prosperity. Na vertikální ose je síla prosperity, rychlost bohatnutí, růst ekonomiky. Na horizontální růst státních dluhů. Vítězové jsou v levém horním rohu. Mají nejvyšší růst a zároveň nejmenší vzestup státních dluhů. Z Evropy jsou tam Chorvati, Kypřané, Dánové, Nizozemci a Lotyši.

Pak jsou dvě skupiny zemí, které mají jednu zelenou, dobrou známku a jednu výstražnou červenou, špatnou. V levném dolním grafu jsou ty, které mají sice proti průměru nižší tempo růstu státních dluhů, zároveň ale moc neprosperují a mají nízký ekonomický růst. Sem patří Portugalci, Švédové a Italové. 

V pravém horním rohu jsou také země s jednou dobrou, zelenou a jednou špatnou, červenou známkou. Ty co proti ostatním rychle bohatnou. Ale za cenu nadprůměrně rychlého růstu zadlužení státu. Sem patří Malta, Poláci, Lotyšsko, Rumunsko nebo Spojené státy. 

V pravém dolním rohu jsou ti, kdo mají podprůměrný růst ekonomiky a zároveň nadprůměrný růst státních dluhů. Je to červená zóna problémů a stagnace. Je v ní skoro celá střední Evropa od Německa přes Rakousko po Maďarsko a Slovensko. Patří sem aktuálně i Estonci, Finové, Britové, Francouzi a Španělé. Vůbec nejhlouběji v pravém rohu zóny problému jsme my. Nikdo z celého západního světa na tom nebyl mezi lety 2019 a 2023 hůř než my v kombinaci ekonomické stagnace a rychlého růstu státních dluhů. 

Všichni s nadějí čekali, že letos konečně po dlouhých čtyřech letech přijde obrat k lepšímu. Jenže ten se zatím v první čtvrtině letošního roku nedostavil. Nebezpečná kombinace pomalého růstu a prudkého zadlužování pokračuje. V první čtvrtině letošního roku, za kterou jsou aktuální data, jež zveřejnil Český statistický úřad, nerostla ekonomika v porovnání s předchozím rokem o původně očekávaných 0,4 procenta. Výkon ekonomiky je proti původním očekáváním z konce dubna nižší i ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku. 

Ještě nebezpečněji trend vypadá při hlubším pohledu. Ekonomika roste jen díky tomu, že lidé utrácejí a že se nám zatím ještě stále daří vyvážet. Útraty domácností se oproti předchozímu roku zvedly o 2,5 procenta. Vývoz o 2,2 procenta. Nejvíc ale utrácí vláda. Její výdaje se oproti předchozímu roku zvedly o 3,5 procenta. Naopak investice byly ve srovnání s loňským rokem o 2,7 procenta nižší. 

Statistici upozorňují, že lidé i firmy méně investují do nových bytů i kancelářských a výrobních budov. Klesají i investice do technologií a nových strojů. Naopak rostou nákupy aut a dalších dopravních prostředků. 

A trend se zjevně zrychluje. Oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku se investice propadly už o 7,9 procenta. Data ukazují, že poprvé v historii české firmy investují v zahraničí výrazně více než zahraniční firmy v České republice. To si zaslouží hlubší analýzu, ale slabiny jsou chronicky známé. V tuhosti byrokracie nebo svázanosti pracovního práva patříme dlouhodobě k nejhorším v Evropě. A to vláda Petra Fialy loni zákoník práce ještě přitvrdila třeba u dohod o provedení práce, které využívali především studenti, senioři nebo rodiče malých dětí. Zároveň se také od letošního roku zvedly daně. Včetně daní z příjmu firem i lidí, kteří mají plat vyšší než trojnásobek průměru (zhruba 135 tisíc korun hrubého měsíčně). „Ten, kdo v Česku podniká, to tu dobře zná, A proto moc dobře ví, kde neinvestovat,“ komentoval na síti X graf aktuálních dat z ekonomiky majitel Seznamu Ivo Lukačovič. 

Ve stejné době přišla data o hospodaření státu za prvních pět měsíců letošního roku. Schodek rozpočtu dosáhl 210 miliard korun. To je o 61 miliard menšího schodek než loni touto dobou. Pořád ale třetí nejhorší květnový schodek rozpočtu v historii České republiky. A největší problém je opět vidět na druhý pohled. Máme tak vysoký deficit navzdory rekordnímu růstu příjmu. V nich se odráží zvýšení daní, které prosadila vláda Petra Fialy. Stát vybral na daních za prvních pět měsíců letošního roku o 11,3 procenta víc než loni. Na sociálním pojištění o 8,8 procenta. I pojistné se letos lidem o 0,6 procenta zvedlo. Stejně jako se zvedly daně. 

Celkově stát vybral na daních a pojistném o 9,1 procent víc než loni. Má tedy o 60,4 miliardy víc. Dá se tedy jednoduše říct, že kdyby se daně nezvedly, máme stejně velký schodek jako loni v květnu. Na dani z příjmu fyzických osob zaplatili lidé o 18,2 procenta víc než loni. U daně z příjmu firem o 15,3 procenta víc. 

Výdaje státu skutečně klesly. Ale zdaleka ne o desítky miliard, které v květnu 2022 při představování konsolidačního balíčku sliboval Fialův kabinet. Za prvních pět měsíců letošního roku se snížily o pouhé 0,6 miliardy korun. To představuje pokles jen o 0,5 procenta. Stát utratil méně především prosto, že už nemusel na rozdíl od minulého roku vyplácet kompenzace vysokých cen elektřiny a plynu. 

Stát stále zvyšuje výdaje na sociální dávky. A to nejen na důchody. Velkou černou dírou se stává příspěvek na bydlení. A navzdory rekordně nízké nezaměstnanosti, rekordnímu počtu lidí v práci a stížnostem všech podnikatelů, že nejsou lidi, stát vyplácí stále více na podporách v nezaměstnanosti. 

Závěr je zřejmý. Jedeme stále dolů po šikmé ploše stagnace a rostoucích státních dluhů. Nejvyšší čas začít se bavit, z čeho a jak chceme v příštích letech tvořit bohatství. Jak chceme motivovat firmy, aby investovaly právě tady. Bez solidního vzestupu ekonomiky se ze státních dluhů nikdy nedostaneme. Spousta otázek, na které chybí jasné a přímé odpovědi politiků. 

Vstoupit do diskuze (23)

Články z jiných titulů