V nadcházejících volbách půjde o souboj dvou světů, což dokládá i sněmování ODS a SPD, stojících na opačných pólech názorového spektra. Potvrzením je i osobní angažmá některých bývalých politiků v čele s Milošem Zemanem oprašujícím svůj starší plán na vládu s účastí SPD, jež se profiluje jako slovenští extremisté.
Volební kongres ODS v Ostravě nepřinesl žádné překvapení. Otázkou jen zůstávalo, jak silný mandát dostane její vedení. Většina delegátů odmítla přepřahání nedávající valný smysl v době, kdy se země zvedá z nejkrizovějšího období a zbývá dokončit rozběhnuté vládní projekty. A to přes některé výhrady, které ovšem zaznívaly i u všech předchozích koaličních vlád, počínaje Klausovými.
O co půjde ve volbách?
Jedinou změnou je nová liberální místopředsedkyně Eva Decroix, což předznamenává záměr oslovit mladší generaci. Nejen ODS musí zabrat v přesvědčování části zklamaných voličů, kteří se sice houfně nepřesouvají k opozici, jak mylně hlásají někteří sociologové, ale váhají, jestli půjdou k volbám.
V nadcházejících volbách, počínaje evropskými a konče klíčovými do Poslanecké sněmovny v příštím roce, nepůjde o málo. Vždycky se říkalo, že každé parlamentní volby jsou přelomové, ale nikdy se po pádu komunismu tak dramaticky nezměnila geopolitická situace, čehož chce Putin využít k obnovení či posílení svých sfér vlivu.
„Bude se v nich rozhodovat o tom, zda v naší zemi budou i nadále rozhodovat demokratické prozápadní síly či zda moc uchvátí populisté a proruští extremisté. Bude to souboj dvou světů. Buď vyhrajeme my a budeme dále posouvat zemi kupředu. Nebo vyhrají oni a znovu se z nás pokusí udělat periferii Evropy,“ řekl Fiala na kongresu.
Strašení Ruskem, zvěrstva ANO
Součást „druhého světa“ sněmovala téhož dne v Praze. Post předsedy SPD obhájil Tomio Okamura. Jeho kandidátský projev se příliš nelišil od militantní rétoriky proruského extremisty Štefana Harabina, jenž skončil třetí v prvním kole slovenských prezidentských voleb. Staronový šéf SPD si jej bere za inspiraci.
Podle něj vláda najela na strašení Ruskem a válečný mód. „Peníze Čechům, ne Ukrajině. Chceme mír, ne válku… Pokud se spojíme všichni, kdo chceme mír a ne diktát Bruselu, máme šanci zvítězit proti válečným štváčům z pětikoalice, kteří nás chtějí zatáhnout do války,“ opakoval narativy Kremlu šířené všemi tzv. „vlasteneckými“ subjekty v Evropě.
Okamura se ale ostře vymezil i proti Andreji Babišovi, jehož SPD paradoxně považuje za jediného možného koaličního partnera. ANO prý rovněž podporuje ukrajinské „korupčníky a oligarchy a nesmyslné zabíjení na obou stranách válečného konfliktu“.
„Až budete mluvit s voliči, tak jim připomeňte: Brusel, jeho směrnice, cenzuru, migranty, Green Deal, sankce na dovoz ruského plynu a další zvěrstva podpořilo i ANO,“ vyzval spolustraníky Okamura. Omezování svobody názoru podle něj začalo během „covidového fašismu“ za vlády ANO a ČSSD.
Preference SPD stagnují a Okamura přitvrzuje. Uvědomuje si širokou konkurenci „vlasteneckého“ spektra v evropských volbách. Voliče pětikoalice nemůže oslovit kvůli svému radikalismu, a zároveň se musí bránit výlovu svého potenciálního elektorátu hnutím ANO.
Co si přeje občan Zeman?
Tento typ kampaně příliš nezapadá do představ bývalého prezidenta Miloše Zemana, který vystoupil na sjezdu SPD. Okamuru pozdravil i Václav Klaus, který hlavně apeloval na co nejrychlejší ukončení války. „Jako občan si přeji v parlamentních volbách vládní koalici hnutí ANO a SPD,“ prohlásil Zeman a současně Okamurovi vyčinil, jaké hlavní překážky tomu brání.
Hnutí SPD podle něj dostatečně nepodpořilo Babiše v prezidentské volbě. „To je politická chyba, která by se neměla stát, ale stalo se a už je to za námi,“ připomněl roztržku, po které šéf ANO vyhlásil, že s SPD nikdy nepůjde do vlády.„Jedinou podstatnou překážkou je to, že chcete odejít z Evropské unie,“ dodal Zeman, jemuž tedy nevadí „promoskevský mód“ SPD, který by mohl Českou republiku vyčlenit na okraj Evropy po bok nejznámějšího Putinova advokáta Viktora Orbána.
Zeman ale mentoroval dál. Podle něj SPD neplní svůj program přímé demokracie a „kašle na svoji značku“, když dosud nenavrhlo zákon na spornou přímou volbu starostů a hejtmanů, jež by mohla vést ke konfliktům mezi přímo zvolenými funkcionáři a zastupitelstvy.
Co mají Zemanovy „dobře míněné“ rady znamenat? Vytahuje svou starší myšlenku, když Hrad prosazoval propojení ANO a SPD na vládní úrovni už po patových volbách v roce 2017. Babiš, toužící vládnout za každou cenu, ji tehdy nezavrhoval.
Je to jediná možnost?
Premiér spolupráci s SPD připustil po schůzce se Zemanem poté, co zkrachovala prvotní jednání s ČSSD. „Je to jediná možnost, která je na stole, a pokud to tak vyhodnotí i hnutí, tak nezbude nic jiného než to s nimi udělat,“ prohlásil v dubnu 2018.
Ačkoli Babiš hradní variantu prosazovanou i prezidentovým poradcem Martinem Nejedlým opatrně podporoval, nakonec se ukázalo, že pro zhruba třetinu poslanců ANO, většinu ministrů a některé významné činitele v regionech (primátoři Macura, Vokřál) je tato mesaliance nepřekousnutelná.
Proto dohody s SPD zkrachovaly a nakonec dostala přednost záložní Zemanova varianta s KSČM. Toto rozhodnutí zaskočilo nejen Hrad, ale i Okamuru, který si už začal diktovat, které ministry by vyhodil z vlády (Ťok, Šlechtová).
„To, že se ANO rozhodlo vrátit se k jednání s provařenou ČSSD, mě neuvěřitelně nemile překvapilo a myslím, že to nemile překvapilo i pana prezidenta. Včera jsem s ním seděl téměř dvě hodiny a je to určitě novinka, kterou prezident taky netušil,“ reagoval tehdy šéf SPD.
Dnes se Zemanova vysněná varianta vlády s SPD pod jeho patronátem vrací v době, kdy její hlavní kritici v hnutí ANO vyklidili pole, a zůstává v něm jen poddajná kohorta nekritických kariéristů. A opoziční svět Babiše, Okamury, Zemana, Klause a kompletní neparlamentní „vlastenecké“ scény se rychle formuje.
