Mimořádná parlamentní schůze splnila svůj účel. Ukázalo se aspoň, kde kdo stojí a jak vážně bere současné i budoucí bezpečnostní hrozby. Poslanci ANO vyprodukovali spoustu slov, jak hájí spojenecké závazky a podporují Ukrajinu, aby nakonec promeškali šanci prokázat, že to myslí vážně.
Koaliční strany svolaly jednání na téma „Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“. Poslední kapkou byl e-mail odeslaný Andrejem Babišem svým poradcům, aby zpracovali dehonestační materiál na ministra zahraničí Jana Lipavského, jenž expremiéra kvůli stále vyhrocenějším výrokům označil za bezpečnostní ohrožení země.
Zarážející byl nejen zájem šéfa ANO o ministrovu rodinu, ale i jeho vulgarita a stylistika textu nejnižších společenských pater. Schůze potom byla spíš reakcí na jeho dlouhodobou rétoriku, zpochybňování bezpečnostních rizik a pomoci Ukrajině.
Kdo je největší hrozba?
Babiš se pokoušel téma předem vyprázdnit komentářem v Mladé frontě DNES, jež sice změnila majitele, ale nezměnila redakci a své zaměření. Snažil se dokázat, že „každému soudnému člověku je jasné“, že ani on, ani ANO nejsou bezpečnostní hrozbou pro Česko.
„Pokud jde o hodnotovou orientaci hnutí ANO, zopakuji: debata o vystoupení z NATO a EU je pro nás nepřijatelná. Stejně tak podporujeme obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně Krymu. Jedině si na rozdíl od Fialovy vlády myslíme, že ta cesta nevede rozpoutáním třetí světové války,“ napsal.
Není jasné, jak přišel na to, že se někdo pokouší rozpoutat třetí světovou válku – kromě kremelských propagandistů, kteří už otevřeně vybízejí k bombardování západní Evropy jadernými zbraněmi. Podobné argumenty Babiš použil při své obhajobě ve sněmovně.
„Největší ohrožení naší země je militaristická, zradikalizovaná Fialova vláda, která stále mluví o válce. My jsme nikdy nezpochybnili ani nezpochybníme naši hodnotovou orientaci. Dobře víme, kde jsou naši spojenci,“ tvrdí bývalý premiér.
Navazuje tak na výkřiky o „válečné propagandě“, kritiku vyzbrojování armády a výpady proti náčelníkovi Generálního štábu Karlu Řehkovi, jehož vyzývá, aby raději zalezl do bunkru a neozýval se. Opravdu ANO ví, kde jsou naši spojenci?
Řehka v souladu s Bauerem
Babiš neslyší, co říká předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. „Rozhodnutí Ruska začít a pokračovat v agresi vůči Ukrajině zahájilo novou éru kolektivní obrany Severoatlantické aliance,“ uvedl loni v listopadu po jednání s generálem Řehkou.
Chování Ruska podle Bauera vyžaduje, aby se země připravily na to, že konflikt může vypuknout kdykoli. „Naší povinností je pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba,“ zdůraznil.
Letos v únoru Bauer apeloval, že civilisté v zemích NATO by měli být připraveni na to, že v příštích dvaceti letech může dojít k totální válce s Ruskem. „Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmostí. A proto se v NATO připravujeme na konflikt s Ruskem,“ dodal. Říká snad Řehka něco jiného?
Ve stejném duchu mluví řada evropských státníků a armádních velitelů včetně těch zemí, jež byly donedávna neutrální nebo velmi umírněné, tedy ve Švédsku, Finsku či Německu. Jednat o míru přitom chtějí všichni včetně Ukrajiny – kromě Putina, který si diktuje nepřijatelné kapitulační podmínky.
Váleční štváči
Je Bauer podle Babiše válečný štváč? Je jím snad i jeho přítel Emmanuel Macron, jenž otevřeně hovoří o nasazení nebojových jednotek na území Ukrajiny? Nebo představitelé ANO spíš kopírují proruskou rétoriku Orbána a Fica, jejichž ministry Francie nepozvala na společné jednání zemí EU, USA a Ukrajiny kvůli ztrátě důvěry?
Šéf ANO sice dnes tvrdí, že podporuje obnovení územní celistvosti Ukrajiny, ale současně volá po míru, který by v této situaci vyhovoval zájmům Kremlu. Pomoc Ukrajině začal zpochybňovat už krátce po invazi. Obviňuje vládu, že kašle na české občany a stará se jen o Ukrajince. Opakuje mantru proruské scény, že je ukrajinskou, nikoli českou vládou.
Nerespektuje realitu, že od loňského roku jsou příjmy z pobytu ukrajinských uprchlíků dvojnásobně vyšší než výdaje, jež se navíc snižují. Naprostá většina z nich pracuje a odevzdává do státního rozpočtu daně a sociální odvody.
Babiš ještě nedávno ostře odmítal zahájení přístupových rozhovorů o vstupu „zkorumpované“ Ukrajiny do EU, které podpořily i Maďarsko a Slovensko. Ani tentokrát nevynechal výroky beroucí dech svojí bezostyšností.
Babišův cynismus
Poptávku, zda má Lipavský děti, odůvodňoval zájmem, zda by je poslal do války. „No a já myslím, že my rodiče – aspoň já to tak mám – když máme děti, tak máme děti na prvním místě. Radši se sami obětujeme, ale neohrozíme naše děti,“ řekl ve sněmovně.
Zní to cynicky ve vztahu k vlastnímu synovi Andrejovi, který v roce 2018 oznámil únos na anektovaný Krym v doprovodu pochybného bodyguarda Protopopova, rodáka z Moskvy, který se v minulosti zapletl do krádeží aut.
Byla to opravdu jen dovolená, jak tvrdil Babiš, přičemž musel vědět, že byly porušeny ukrajinské zákony? Nebo platí svědectví jeho syna, že ho chtěl uklidit na nedostupné místo před výslechy v kauze Čapí hnízdo, nehledě na jeho zdravotní stav?
Bývalý premiér by prý nikdy nezpochybnil článek 5, kdyby byla napadena členská země NATO. Byl prý zmanipulován „aktivistickým“ moderátorem České televize Řezníčkem, který mu leží hluboko v žaludku, což jednoduše vyvrací televizní záznam.
ANO mělo možnost prokázat, zda myslí své deklarované prozápadní a proukrajinské směřování vážně. Koalice navrhla usnesení, o němž se hlasovalo na závěr rozpravy.
Největší bezpečnostní hrozbou Rusko
„Současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro ČR největší bezpečnostní hrozbu; je tudíž zásadním zájmem ČR, aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná, aby se Ukrajina ubránila a obnovila svoji územní celistvost v mezinárodně uznaných hranicích a aby byl ruský režim od další agrese proti Evropě účinně odrazen,“ uvádí usnesení.
Pokračuje, že k naplnění českých bezpečnostních zájmů je nutné pokračovat v pomoci Ukrajině. „Zastavení dodávek vojenského materiálu by naopak vedlo k dobytí a pustošení Ukrajiny ruským teroristickým režimem a povzbuzení tohoto režimu v dalších výbojích proti evropským státům.“
Vláda by také měla nadále zvyšovat českou obranyschopnost a naplňovat závazky vůči NATO v jejím financování. Usnesení odmítá zpochybňování armády a vyzývá politiky, aby svými vyjádřeními nepodporovali válečnou propagandu ruského režimu.
Sněmovna schválila usnesení 84 hlasy přítomných poslanců výlučně z koaličního tábora. Zatímco opoziční SPD hlasovalo nepřekvapivě proti, klub ANO se zdržel hlasování. Tím se lze také vypořádat s otázkou, zda šéf ANO a jeho lidé představují bezpečnostní riziko.
Ve skutečnosti to bylo zodpovězeno už v roce 2018, kdy Babiš pozval KSČM k toleranci své menšinové vlády a označil ji za demokratickou stranu. Je schopen spojit se s kýmkoli, aby uchopil moc. I s neostalinisty, kteří se nikdy od Moskvy neodpojili.
Pokud má Babiš učinit rozhodnutí, zda dát přednost ochraně svobody a demokracie, nebo zájmům autoritářského režimu, vždycky dá přednost svým osobním utilitárním zájmům. Mezinárodní pověst země je mu ukradená.
