Asi jsme si mnozí (bohužel naivně) mysleli, že takové zprávy už tady nikdy číst nebudeme, protože geograficky patří spíš někam na východ, do totalit či do banánových republik. Realita je však krutá a nastal opět čas ji vzít vážně na vědomí. Naše společnost se stále nezbavila lidského hnusu a nízkých praktik, a to bohužel i ve vysokých politických patrech. Aktuálně nás o tom přesvědčil šéf ANO Andrej Babiš, který zadal svým nohsledům vyčenichat řadu citlivých informací o ministru zahraničních věcí Janu Lipavském a jeho rodině. A je jen ironické, že tato informace vyšla na povrch díky Babišově neohrabanosti a lajdáctví při elektronické komunikaci.
Na samotný úvod je potřeba uvést, že pokud by se něco podobného stalo někomu v zemi s vyspělou politickou kulturou, takový člověk by sám okamžitě rezignoval. A pokud by se tomu bránil, donutilo by ho k tomu jeho okolí. Ale Česká republika není zemí s vyspělou politickou kulturou a hnutí ANO je všechno jiné než demokratická strana. Je to politická firma plná prospěchářů a lidí, kteří pro teplý flek a slušnou gáži ohnou svůj hřbet k zemi jako luk. Základním pravidlem zde je zobat šéfovi z ruky a hájit ho za každou cenu do roztrhání těla. Kdo to neudělá, musí z kola ven. Což vede k situaci, kdy se dotyčný musí živit vlastníma rukama, a to by pro řadu z těchto lidí znamenalo vážný problém. Proto žádná kritika z vlastních řad ani nezazní.
Ale zpět k věci. Ministr zahraničí Jan Lipavský si dovolil Babiše kritizovat. Ten se sice snažil dávat najevo, že ho nějaký Lipavský nezajímá, ale obratem zadal vyšťourat na vládce Černínského paláce kde co, včetně informací o jeho rodině. Doplnil to ještě jedním expresivním výrazem, který tady ani není potřeba opakovat. Je zcela nepochybné, že pokud by požadované informace dostal a vlastní hloupostí je neposlal někomu jinému, zcela jistě by je použil. Následně se to Babiš a jeho věrní pokusili odlehčit tím, že šlo jen o běžný sběr informací z veřejných zdrojů. Nešlo a všichni to moc dobře věděli nebo tušili. I ti mladí poskoci, kteří pro Babiše pracují.
Politika je tvrdé a často špinavé řemeslo. Ale dá se dělat s určitým nadhledem nebo noblesou. Na druhou stranu nezastírejme: informace si zjišťují úplně všichni. Všichni si dělají různé rešerše, všichni sbírají citlivé informace. Rozdíl je však v jejich masovosti, účelu použití nebo práci s nimi. Nikdo jiný to nedělá tak plošně, precizně a intenzivně jako Babiš. Navíc tradiční strany – jak je Babiš s gustem označuje – by se k takto přímému ataku nikdy nesnížily. Šéf ANO to přitom dělá vědomě a se zkušenostmi tvrdého obchodníka. Nebere ohled na nikoho a na nic, chce dosáhnout kýženého výsledku.
Když celá kauza pronikla do médií, vzedmula se proti Babišovi vlna odporu. Je to logické. Šéf ANO tímto krokem opět objevil nové dno české politiky a společnosti. Opět veřejně ukázal svoje osobnostní ustrojení a vzorce uvažování. Každý soudný člověk by si měl položit otázku, zda je to tak v pořádku. O to více, když se tento člověk ucházel o funkci prezidenta republiky. Tato kauza by měla být apelem pro voliče při letošních volbách. Každý slušný člověk by měl takové jednání odmítnout. Politika je tvrdá a mnohdy nečistá disciplína, ale neměla by se z ní vytratit alespoň základní pravidla slušnosti či respektu.
Šéf ANO nyní čelí kritice a celá kauza se bude nepochybně nějakou dobu propírat. Nicméně bude to stačit k nějaké nápravě? Obávám se, že nikoliv. Česká veřejnost bývá vůči těmto věcem často velice rezistentní. Navíc masivní marketing ANO a Andreje Babiše zapne svoji mašinu na plné obrátky a udělá vše pro to, aby i z této kauzy vyšel vítězně. Řada lidí bohužel nepřemýšlí nebo nechce přemýšlet. Postačí jim zkratkovité a nepravdivé argumenty a k tomu jedna cinkutá kobliha na mítinku přímo od Babiše. A ten to moc dobře ví. I proto ANO má stále takovou podporu. Nicméně co Babiš provedl, nyní budou vědět všichni. Docela by mne zajímalo, zda si po tom všem někdo sáhne do svědomí dříve, než podá Babišovi ruku a nechá si od něj zalepit pusu kusem nekvalitního žvance. Tohle za zamyšlení totiž skutečně stojí.
