Praha sobě bude nově politickou stranou. Doteď formace Jana Čižinského šla do voleb vždy jako občanská kandidátka, musela tedy sbírat podpisy občanů. Dosavadní lídr a tvář hnutí navíc částečně ustupuje do ústraní – nebude předsedou nově vzniklé strany a bude se věnovat už jen „své“ Praze 7, kde je posledních deset let starostou. Jak Prahu sobě změní Čižinského odchod z čela hnutí?
Název Praha sobě byl dlouho neodmyslitelně spojený jen s ním. Jan Čižinský původně založil kandidátku Praha 7 sobě, s níž v roce 2014 v sedmé pražské městské části vyhrál volby. Praha sobě jeho příběh vypráví jako učitele s propiskou, který začal obcházet čtvrť a sbíral podpisy proti předražené stavbě radnice. Faktem je, že Čižinský, kterému uvnitř hnutí nikdo neřekne jinak než Jenda, nebyl úplný politický amatér – před založením Prahy sobě byl léta členem KDU-ČSL, dělal asistenta exministru Cyrilu Svobodovi i dnešnímu šéfovi lidovců Jurečkovi. Před založením svého hnutí byl už zastupitelem Prahy 7 rovněž za KDU-ČSL. Je však pravdou, že předražená radnice se i díky němu nepostavila, respektive Praha 7 ji postavila o více než polovinu levněji, než plánovalo předchozí vedení.
V roce 2014 se stal poprvé starostou Prahy 7 a zároveň pražským zastupitelem – tehdy však ještě za Trojkoalici, společnou kandidátku KDU-ČSL, STAN a Zelených. Byl tedy jedním ze zastupitelů koalice Adriany Krnáčové. A aby toho nebylo málo, v minulém volebním období byl ještě poslancem, zvolen byl opět za KDU-ČSL.
To samozřejmě nebere Čižinskému právo založit vlastní stranu a s ní kandidovat samostatně. Povedlo se mu vytvořit perfektní produkt z pohledu politického marketingu – Prahu sobě jako kandidátku nepolitiků, odborníků, kteří jdou pomoct své čtvrti, potažmo městu. Prostě nepolitická strana, která ani formálně stranou není. Tahle kampaň zafungovala dokonale – Praha sobě jako první v Praze nasbírala 95 tisíc podpisů pro občanskou kandidátku na magistrát. Z ní nakonec bylo i velmi obstojných 16,5 procenta ve volbách a účast v koalici primátora Hřiba. Ve vedení města byli dva náměstci a dva radní za Prahu sobě. Jediný dílčí cíl Čižinského zůstal nesplněný – stát se primátorem. Vystupováním na to měl zřejmě lepší předpoklady než Zdeněk Hřib, zůstal však jen starostou Prahy 7.
Mezitím Praha sobě získala celopražskou popularitu a v roce 2022 už kandidovala skoro ve všech velkých městských částech. Ve volbách na magistrát však zůstala za očekáváním a získala o dva mandáty méně než minule. Důvodem mohlo být i to, že Čižinský v kampani jasně neřekl, zda by byl primátorem a zároveň starostou. Toto lavírování v kampani nepůsobilo dobře. Například ve finální debatě na CNN Prima News na tuto otázku neodpověděl ani po několikátém opakování. Ve chvíli, kdy asi měl přijít Čižinského politický vrchol a zvolení primátorem, se naopak Praha sobě propadla ze 13 zastupitelů na 11, když dostala o 2 % hlasů méně než předtím. Naopak koaliční Piráti si polepšili. Velký úspěch však Praha sobě zaznamenala na městských částech. Má v Praze už téměř 100 zastupitelů a je ve vedení 6 městských částí. Už v tu chvíli vyvstala otázka, jestli by čím dál silnější hnutí nepotřebovalo novou osobnost jako lídra. V mnoha městských částech dostala místní varianta Prahy sobě víc hlasů než celopražská kandidátka vedená Čižinským.
Přesto až doteď nebyla politickou stranou ani hnutím, kandidovala vždy jako občanská kandidátka. To znamenalo už zmíněnou nutnost sesbírat před volbami podpisy 7 % voličů, v Praze tedy asi 95 tisíc podpisů. To se povedlo napoprvé v roce 2018, předloni však už Praha sobě zůstala o necelé 3 tisíce pod limitem. Kandidovala proto tentokrát pod hlavičkou politické strany „Podporujeme občanskou kandidátku Praha sobě“, kterou Čižinský založil pro tento případ.
V příštích volbách už cestou podpisů nepůjdou. Prahu sobě čeká období po Čižinském. Jeho nástupcem bude zřejmě bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. Možná na první pohled překvapivá volba, v něčem však logická – Scheinherr dostává od odpůrců Prahy sobě asi největší kritiku, třeba za to, že zabránil zbourání Libeňského mostu a prosadil jeho rekonstrukci. Dle kritiků se tím most zbytečně dostal do havarijního stavu a rekonstrukce je fakticky spíš stavbou repliky. Zároveň ale zosobňuje přesně to, jak Praha sobě vidí město: za jeho vlády se rozestavělo asi nejvíc dopravních staveb od revoluce – metro D, pět nových tramvajových tratí, Dvorecký most a mnoho dalších. Současný náměstek Hřib bude většinu z jeho staveb otvírat. I on na nich však má zásluhu – v minulém období se většina kritiky vedení Prahy snášela na něj, často právě on za Scheinherrovu práci nesl politickou zátěž. Třeba při provizorní úpravě Smetanova nábřeží, kde Scheinherr ze dne na den nechal vytvořit místo silnice předzahrádku.
Praha sobě má stále větší ambice. Nově pro ni pracují někteří marketéři z kampaně prezidenta Pavla, na kongres ji přijde podpořit primátor Bratislavy Matúš Vallo nebo architekt Adam Gebrian. Půjde tohle všechno dohromady s původním obrazem malého hnutí nadšenců? To bude otázka pro příští roky.
