Čtveřice premiérů skupiny V4 mluvila v Praze o aktuálních problémech v zemědělství, energetice či migraci. Hlavním tématem ale byla válka na Ukrajině. Zatímco na začátku tiskové konference se celá čtveřice tvářila přátelsky, na konci bylo vidět rozčarování polského premiéra Tuska z výroků slovenského premiéra Fica. Ten na konci pokáral i slovenskou novinářku za dotaz, který mu opravdu nebyl příjemný. Zatímco na Slovensku může kritická média ignorovat a chodit jen do těch servilních nebo čistě dezinformačních, na cestách se nepříjemným otázkám nevyhne.
Premiéři jednali v pražském Lichtenštejnském paláci celou dobu ve čtyřech, plánem přitom původně bylo, že se k nim na část schůzky připojí delegace. Mezi zeměmi existují rozdíly, což se nezměnilo, konstatoval Fiala. V budoucí spolupráci ale vidí český premiér i nadále smysl. A to hlavně v tématech, které se netýkají Ukrajiny (zemědělství, energetika, migrace). Za důležitou a životaschopnou označili V4 Orbán s Ficem. I Donald Tusk, který před setkáním avizoval, že se jede osobně přesvědčit, zda má toto společenství nadále smysl, byl smířlivý. Stále vidí společné zájmy a rozdíly mezi zeměmi nejsou prý tak fundamentální. Jenže to bylo na začátku tiskové konference.
Při dotazech to bylo něco úplně jiného. „Pravda je taková, že Putin je válečným zločincem, víme, kdo je oběť a kdo agresor“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. Zatímco Petr Fiala byl diplomaticky pevný a na straně Ukrajiny, tak Viktor Orbán dodal, že o vině se rozhodne až po válce a Robert Fico spustil svůj klasický kolovrátek ruské propagandy. Stále opakoval, že zbraně válku na Ukrajině nevyřeší a že on chce mír. Neustále kritizoval jednání v Paříži, které označoval za válečné. To už nevydržel polský premiér Tusk, který byl viditelně rozladěn, a Ficovi mimo mikrofon (i když ten to právě částečně zachytil) řekl, že by mělo být hlavně na Ukrajině, aby si ona sama řekla, kdy a za jakých podmínek chce jednat o míru.
Pak přišel dotaz slovenské novinářky Kataríny Vítkové ze slovenské veřejnoprávní televize na to, zda se Slovensko kvůli jeho výrokům nedostává do mezinárodní izolace a zda nemá pocit, že s ním lídři Západu přestanou jednat o důležitých věcech. Fico se nejprve ujistil, z jakého média je, a pak rozzlobeným tónem pokračoval ve své obhajobě chcimírského postoje. Blábolil o třetí světové válce a potvrdil, že Ukrajině Slovensko nedodá ani jeden kus techniky, ani náboj a ani vojáka. V úplném závěru novinářku dokonce pokáral, aby se v zahraničí (myšleno v Česku) chovala slušně a lépe reprezentovala Slovensko.
Úplné odkopání Ficovi nemohoucnosti pak došlo při rozhovoru pro Českou televizi. Tam slovenský premiér dokázal, že nemá žádné plány a jen opakuje kremelskou propagandu. Chce mír, ale netuší, jak ho dosáhnout. Na dotaz, jak se dá jednat o míru s Ruskem, když to neustále ostřeluje Ukrajinu raketami, neodpověděl. Stejně tak za jakých podmínek by měl být mír uzavřen. Z několika otázek se vykrucoval a korunu tomu nasadil v momentě, kdy řekl, že válku na Ukrajině vyřeší až americké volby. To je moment, který dokonale ilustruje Ficovu nahotu. Nemá plán, jen křičí. K Rusku se lísá a zároveň se jej bojí. Pro Slovensko to rozhodně není dobrá zpráva.
