K Městskému soudu v Praze se znovu vrátila mediálně velmi sledovaná kauza Čapí hnízdo, kde obvinění čelí bývalý premiér Andrej Babiš a Jana Nagyová. Přestože oba výše uvedené soud v minulém roce obžaloby zprostil, na pokyn odvolacího musel nyní kauzu znovu projednat a dodatečně provést některé důkazy. Podle advokáta Karla Machačky z právní kanceláře Kučera & Associates měl soud zřejmě už předem jasno, že oba obžalované znovu zprostí obvinění. Věc ale podle něj s největší pravděpodobností bude znovu řešit i odvolací soud.
Odvolací soud prvoinstančnímu soudu vytknul, že neprovedl některé důležité důkazy, zatímco jiné nesprávně interpretoval ve vzájemné souvislosti a své rozhodnutí zatížil nepodloženými domněnkami a hypotézami. Městský soud v Praze měl tedy nyní za úkol dle závazných pokynů Vrchního soudu v Praze provést některé dosud neprovedené důkazy a znovu vyslechnout výpovědi znalců s tím, že jim dodatečně položí některé otázky.
Odvolací soud Městskému soudu v Praze zároveň uložil, aby se v rozsudku nespoléhal pouze na výpověď svědka Bareše s tím, že jeho výpověď není tak jednoznačným a rozhodujícím důkazem, jak ji loni posoudil a prezentoval. Odvolací soud naznačil, že existují i jiné důkazy, které verzi popisu událostí svědka Bareše, jež v areálu Čapího hnízda působil jako stavební dozor, podporovat nemusí. Zároveň je podle něj třeba brát v potaz, že sám svědek Bareš mohl mít informace pouze zprostředkovaně, tedy nikoliv zcela přesné a odrážející realitu.
Nagyová ani Babiš nic nového neřekli
Obhajoba požádala o doplnění výslechu obou obžalovaných, což se nakonec ukázalo jako poměrně nelogický, až úsměvný požadavek. Obžalovaná Nagyová totiž v rámci svého vyjádření pouze uvedla:
„Pečlivě jsem prostudovala usnesení Vrchního soudu v Praze, mám za to, že jsem v rámci svých výpovědí řekla vše, na co jsem si vzpomněla. V této chvíli nechci k věci nic doplnit.“
Je tedy trochu záhadou, co mělo být smyslem tohoto návrhu.
Nic nového neuvedl ani Andrej Babiš, byť byl o něco sdílnější, než paní Nagyová. V rámci svého vyjádření se však věnoval spíše kritice rozhodnutí Vrchního soudu, což je ale z pohledu dokazování zcela irelevantní. Oba výstupy tak byly spíše zřejmou ztrátou času pro všechny zúčastněné.
O poznání zajímavější mohla být výpověď Tomáše Kohoutka, bývalého člena představenstva firmy ZZN Pelhřimov, ze které později Čapí hnízdo vzniklo. Nakonec se však ukázalo, že ani tento svědek nic zásadního a vlastně ani zajímavého k věci říci nedokázal.
Znalecké posudky “na objednávku”
Na řadu pak přišel znalec Jaroslav Šantrůček z ústavu MBM-Hopet, kterého zajistila obhajoba. Nebylo tedy asi žádným překvapením, že v rámci své výpovědi stvrdil závěry písemného vyhotovení posudku, dle kterého již v roce 2008 Čapí hnízdo dosahovalo hodnoty 1,2 milionu EUR a obratu 80 tisíc EUR.
Dle znalce obhajoby tak farma Čapí hnízdo byla životaschopná a spadala do kategorie malého podniku dle dotačních podmínek. Nikdo na něj ani neměl žádný dotaz a z hlediska významu pro kauzu se tak provedením tohoto důkazu rovněž nic nemění.
Nejzajímavějším důkazem tak bezesporu byla opakovaná výpověď znalce Hálka, který podal posudek na základě zadání obžaloby a jehož závěry jsou zjevně odlišné od posudku znalce obhajoby.
Dle posudku znalce Hálka Čapí hnízdo nebylo schopno projekt ekonomicky realizovat a projekt trpěl zásadními nedostatky. Znalec rovněž uzavřel, že Čapí hnízdo rozhodně nebylo schopno splácet úvěry bance HSBC z vlastní činnosti a byla tak existenčně závislá na podpoře Agrofertu.
Znalec Hálek k tomuto výslovně uvedl: „Posuzovali jsme pouze tvrdá čísla. Bez spojitosti s Agrofertem byla firma neživotaschopná.“ Uzavřel také, že Čapí hnízdo nebylo malým nebo střední podnikem, protože nesplňovalo podmínku nezávislosti, a to právě z důvodu existenční propojenosti s Agrofertem.
Jeho výpověď vyvolala silnou reakci na straně obhajoby, kdy se k jeho výpovědi negativně vyjadřovali oba obžalovaní, zejména však Andrej Babiš, který opět expresivně vyjadřoval své přesvědčení, že znalec Hálek dělá „zavádějící posudky na objednávku“.
Obhájci se pak v rámci otázek snažili znalce tzv. „uvařit“ na různých odborných otázkách. Znalec Hálek však na všechny dotazy s klidným hlasem odpověděl a své odpovědi podpořil také citacemi ze svého posudku.
Další dokazování soud odmítl
Přestože důkazně významná jeho výpověď je, nebylo v ní obsaženo nic nového, co by již nebylo pojednáno v rámci dřívějšího řízení. Po doplnění dokazování je proto zřejmé, že půjde zejména o otázku hodnocení důkazů, neboť nic nového se v této věci v rámci dokazování neobjevilo.
Poměrně nečekaným krokem však bylo, že soud rovnou ukončil dokazování a další důkazní návrhy odmítl. Následně rovnou vyzval k přednesu závěrečných řečí, což jednoznačně svědčí o tom, že i soud má již o svém rozhodnutí v zásadě jasno a provedené dokazování na jeho názoru ničeho nezměnilo a již ani nezmění.
Státní zástupce Šaroch odmítl, že by v obžalobě pochybil
Došlo tedy rovnou na závěrečné řeči obžaloby a obhajoby. Státní zástupce Šaroch zrekapituloval klíčové body obžaloby zřejmě v návaznosti na rozhodnutí zdejšího i odvolacího soudu již jednoznačně zdůraznil účelovost vytvoření podmínek pro získání dotace. Zároveň uvedl, že obžalovaní již v rozhodné době měli informace o podmínkách dotace, byť výzva ještě nebyla vypsána. Státní zástupce tak v této souvislosti uvedl:
„Sled událostí ve mě vyvolává dojem, že cílem bylo vytvořit společnost, která bude žádat o dotaci. Již v té době byly známy podmínky, za kterých lze žádat o dotaci.“
V rámci své závěrečné řeči rovněž jednoznačně odmítl jakékoliv pochybení státního zastupitelství v rámci koncepce obžaloby, jak uzavřel zdejší i odvolací soud a pustil se i do mírné kritiky zdejšího soudu.
V průběhu závěrečné řeči opakovaně akcentoval personální propojenost s holdingem Agrofert a v této souvislosti se vrátil i k významu otázky posuzování relevantních trhů, a to i přesto, že žádný ze soudů tuto otázku nepovažoval za zásadní.
Státní zástupce se pak podrobně věnoval také tomu, proč Městským soudem dříve prezentovaná verze realizace projektu Čapí hnízdo jako cvičného podnikatelského projektu rodiny Andreje Babiše nebyla pravdivá. Akcentoval zejména skutečnosti, na které poukázal i odvolací soud, tedy absenci Andreje Babiše mladšího, zdravotní diskvalifikaci dcery Andreje Babiše, jakož i rozpory v důkazech ohledně zapojení Moniky Babišové.
Akcentoval také, že celý projekt byl nesmírně finančně nákladný a bylo by z pohledu tohoto účelu nerozumné, aby se rodinní příslušníci učili podnikat na takto finančně nákladném projektu. Výslovně k tomu uvedl:
„Nedokážu si představit, že jako otec rozdělím majetek, který je zatížen takovým dluhem.“
Závěrem Státní zástupce oběma obžalovaným navrhnul shodné tresty, jako dříve, tedy trest odnětí svobody na 3 roky s podmíněným odkladem na 5 let a peněžité tresty ve výši 500.000,- Kč u Jany Nagyové a 10.000.000,- Kč u Andreje Babiše.
Jde o politický proces, uzavřel Babiš
Závěrečné řeči obhajoby byly v zásadě předvídatelné a v mnohém také podobné. V zásadě se každý obhájce svým způsobem ztotožnil s původním rozhodnutím Městského soudu a zdůraznili, že provedeným dodatečným dokazováním se na věci nic nezměnilo.
Zazněla kritika na znalce Hálka a také usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým odvolací senát zrušil prvoinstanční zprošťující rozsudek. Návrhy na zproštění rozhodně nebyly žádným překvapením.
Andrej Babiš opět opakoval slova o politickém procesu a lživé obžalobě. Neuvedl tedy nic, co bychom již mnohokrát dříve neslyšeli. Jana Nagyová byla poměrně stručná, vinu odmítla a poukázala na trápení, které jí proces způsobuje.
Soud znovu Babiše s Nagyovou zprostil obžaloby
Soud i dnes skončil zprošťujícím rozsudkem. Nejde ale o nic překvapivého – v praxi to tak bývá, že jednání, jakého jsme byli svědky, zpravidla nekončí změnou původního rozhodnutí, ale vedou pouze ke změně jeho odůvodnění, což se nakonec také potvrdilo.
Z toho, jak soud postupoval – během jediného dne byly provedeny veškeré odvolacím soudem uložené úkoly – lze navíc usuzovat, že soudce Šott s kolegy už do soudní síně ráno vstupoval s jednoznačnou představou o svém rozhodnutí. Provedení důkazů v rámci soudního jednání tak bylo spíše formalitou.
Zajímavé je, že soud nepřistoupil k opakované výpovědi pro něj zcela klíčového svědka Bareše. Nepokusil se tak odstranit některé možné nesrovnalosti jak v porovnání s ostatními důkazy, tak v rámci svědecké výpovědi samotné. Zdá se, že Městský soud v Praze v tomto názor odvolacího soudu nesdílí a původní výpověď považuje za zcela jasnou. Šott již avizoval, že tyto úvahy odhalí v písemném odůvodnění rozhodnutí.
Pro kauzu bude klíčové, jak s ní naloží odvolací soud
Je však vysoce pravděpodobné, že státní zástupce bude opět usilovat o revizi podáním odvolání. Domníváme se také, že s tímto počítá odvolací soud a zrušující usnesení tak mělo především za cíl doplnit dokazování tak, aby odvolací soud mohl následně o věci již sám rozhodnout.
V konečném důsledku tedy poslední rozhodnutí není až tak podstatné. Klíčové bude především to, jak s případem naloží soud odvolací.
