V aktuálním čísle Reflexu vychází rozhovor s Bjarkem Ingelsem, takovým Mickem Jaggerem současné architektury, zakladatelem kodaňského studia BIG. Bavíme se o fuck-upech, tedy nerealizovaných návrzích, a že jich několik měl, o futurologickém projektu pro automobilku Toyota a přirozeně i o vznikající budově Vltavské filharmonie. Jen finance neprobíráme. Za ty jsou zodpovědné minulé, současné a budoucí politické reprezentace Prahy.
Bjarke Ingels do Prahy přiletěl minulý týden na pouhé dva dny. Týmy kolem něj jeho čas plánují po minutách. Létá doslova po celém světě z místa na místo. Během přibližně dvaceti let vybudoval pobočky na šesti místech tří kontinentů.
Ingels v Praze v CAMP zahájil výstavu Praha zítra? Vltavská filharmonie (do 18. 2.), sešel se s vedením magistrátu i Obecního úřadu Prahy 7. A docela rozladěně působila některá média, nutno přiznat, že tisková konference se uskutečnila ve stísněných, pro tento účel v ne příliš vhodných prostorách jednoho z menších salónků Městské knihovny na Mariánském náměstí. A tak, možná i natruc, přišly na přetřes finance. Lehká trefa: V roce 2022 původně oznámený rozpočet přes 9 miliard korun byl totiž navýšen na 13 miliard. Už jsem někde četl, že se můžeme dostat na 30 miliard. Ale proč to řešit s Bjarkem Ingelsem, když jde o výsostnou odpovědnost politických reprezentací? To chceme stavbu zmařit?
BIG se v Praze neangažují poprvé. Premiérově k nám přihlásili svůj návrh do soutěže o novou budovu Národní knihovny v roce 2006. Mimochodem tehdy dnes slovutnému studiu v Galerii Jaroslava Fragnera uspořádali vůbec první zahraniční výstavu. Podruhé BIG oslovila Národní galerie Praha ještě za Jiřího Fajta do výběrové soutěže na rekonstrukci Veletržního paláce. Zvítězili až v roce 2022 s návrhem na Vltavskou filharmonii. A já se přiznám, že doufám, že stavbu, která má být započata v roce 2027, se podaří dostavět. A zda se to povede v roce 2032 nebo o pár let později, v podstatě ani není důležité. Stejně tak není až tak důležité, zda se ještě prodraží. Která stavba ne?
A Praha, která pořád nemá vedle Národní technické knihovny žádnou novodobou ikonickou veřejnou stavbu, by si Vltavskou filharmonii konečně zasloužila. Nerad bych, aby to dopadlo jako s „Kaplického knihovnou“, která podlehla větru z Klausova Hradu. Nebo aby to skončilo podobně jako se soutěží na přestavbu Veletržního paláce, která vyšuměla s odvoláním Jiřího Fajta z funkce ředitele NGP v roce 2019 na přání Miloše Zemana. Ano, i to je už pět let.
Važme si toho, že Vltavskou filharmonii v Praze bude stavět světově renomované studio a že jednou budeme mít na co být pyšní.
Rozhovor s Bjarkem Ingelsem si můžete přečíst zde nebo v tištěném Reflexu.
