Ještě to ani pořádně nezačalo a už je vlastně neoficiálně rozhodnuto. Teprve před týdnem odstartovaly ve Spojených státech republikánské a demokratické primárky, které odpoví na otázku, koho tyto dvě strany na podzim pošlou do boje o křeslo prezidenta nejmocnější země světa. Je konec ledna a už se to tak nějak ví.
Primární volby, zkráceně primárky, fungují, tak jak je známe dnes, teprve od roku 1972. Do té doby mělo největší slovo vedení strany. Dnes již nemá prakticky žádný vliv a rozhodování se přenechává voličům, většinou tedy členům jednotlivých stran. Každý z padesáti států si uspořádá vlastní primárky a podle výsledků rozdělí předem daný počet delegátů. Delegáti jsou poté důležití v létě, kdy obě strany pořádají velkolepé národní konvence. Na nich delegáti hlasují podle toho, ke kterému kandidátovi byli přiděleni v primárkách. No a ten s největším počtem delegátů je vyslán stranou do boje o Bílý dům.
Prastarý obhájce titulu
Za Demokratickou stranu je již delší dobu jisté, že post bude obhajovat současný prezident Joe Biden. U republikánů sice vypukl souboj o to, kdo by mohl nepopulárního Bidena porazit, ale i přes zástupy kandidátů se republikáni opět sešikovali za Donalda Trumpa. Alespoň valná většina z nich. Spojené státy, tak pravděpodobně čeká v listopadu stejný duel, který jsme viděli již v roce 2020.
Před čtyřmi lety se tato situace zdála téměř nereálná. Joe Biden se v den nástupu do funkce stal nejstarším prezidentem za celou historii Spojených států a představa, že by v roce 2024, tedy v 82 letech znovu kandidoval, se zdála být neuvěřitelná. Donald Trump čelil ve stejné době druhému pokusu o impeachment a vypadalo to, že jeho politická kariéra je v koncích.
Ovšem v roce 2024 se Joe Biden se svojí viceprezidentkou Kamalou Harris chystají obhájit post v Bílém domě a Donald Trump i přes neuvěřitelných 91 obvinění a čtyři žaloby naprosto dominuje na poli republikánských kandidátů. Trumpovi v cestě k republikánské nominaci stojí již pouze bývalá guvernérka Jižní Karolíny a velvyslankyně USA při OSN, Nikki Haleyová. Umírněná republikánka jako jediná zbyla proti Trumpovi po masakru, který připravili republikánští voliči v Iowě a v New Hampshire.
Iowa, evangelický hřbitov kandidátů
Vše vypuklo 15. ledna v Iowě. Zde se nekonají primárky, oficiálně se jedná o „caucuses“ (volební shromáždění), hlasování probíhá veřejně v sálech, ale výsledek je v podstatě stejný. V tomto silně konzervativním státě měl Donald Trump jasně navrch a v průzkumech vedl s ohromným náskokem. V cestě k vítězství ho nemohl nikdo zastavit. Spíš se v Iowě vedl závod o druhé místo, a to mezi již zmíněnou Nikki Haley a Ronem DeSantisem. DeSantis, floridský guvernér, byl ještě před rokem silným kandidátem a v průzkumech se pohyboval jen pár procentních bodů za Trumpem. Nicméně po Trumpově tvrdých útocích, kdy DeSantise označoval přezdívkou „DeSanctimonious“ a naznačil, že je pedofil, se DeSantisova kampaň propadala a už nenabrala svoji původní sílu. I přesto se čekalo, kdo bude druhý a s jakým odstupem. Nakonec Donald Trump získal 51 % hlasů s téměř 30 % náskokem před druhým Ronem DeSantisem (21,2 %) a třetí Nikki Haleyová (19,1 %).
Iowa byla pro republikány studená sprcha, protože jasně ukázala naprostou dominanci Trumpa nad republikánskou stranou. Po neuspokojivém výsledku odstoupili z volebního klání všichni zbývající kandidáti, kromě Haleyové, která již vyhlížela New Hampshire. Stojí za zmínku, že i přes ostrou osobní kampaň, kterou Trump vedl proti Ronu DeSantisovi, floridský guvernér nakonec bývalého prezidenta podpořil.
New Hampshire, liberálové proti konzervativcům
Zbývající dva kandidáti se přesunuli na severovýchod USA, kde je čekal tvrdý souboj. New Hampshire je pro Trumpa jeden z nejslabších států. Obyvatel jsou většinou liberálnější a mají tendenci volit spíše umírněné republikány. Jako je Nikki Haleyová. Primárky jsou navíc otevřeny nejen republikánům, ale i lidem, kteří nejsou členy žádné strany (v New Hampshire to je téměř polovina všech voličů), což znamenalo lepší podmínky pro Nikki Haley. I přes vyrovnaný průběh nakonec Trump zvítězil se ziskem 54,6 %. Haleyová získala 43,2 % hlasů. Donald Trump je tak prvním kandidátem v novodobé historii, který není úřadujícím prezidentem a současně vyhrál republikánské primárky v Iowě i v New Hampshire. Na meetingu po vítězství na svou soupeřku okamžitě zaútočil. Haleyová zatím odmítá odstoupit a míří do své domovské Jižní Karolíny, kde se budou konat další primárky. Podle průzkumů však doma ztrácí na bývalého prezidenta přes 30 % a jeho náskok se podle všeho, bude zvyšovat.
Primárky v těchto dvou státech jasně ukázaly, že Donald Trump je stále neotřesitelným leaderem Republikánské strany. Ve všech průzkumech jasně vede a má otevřenou cestu pro nominaci, ale v boji s Joem Bidenem to bude mít složité. Trump je totiž populární jenom u svého tvrdého voličského jádra. U středových voličů je mnohem více populární Nikki Haleyová. Ta by dokonce úřadujícího prezidenta Bidena v klíčových státech porazila o 10 %. Naopak souboj Biden-Trump je zatím naprosto vyrovnaný.
Vypadá to tedy, že 5. listopadu budou proti sobě poprvé od roku 1956 stát stejní lidé, jako před čtyřmi lety. A také dva extrémně nepopulární kandidáti. Jednomu bude 82 let a druhému 78 let. Jeden často trpí zmatenými a zarážejícími výstupy a druhý má na kontě řadu obvinění, pokus o volební manipulace a nemá problém se slovem diktátor. Tak popřejme Američanům hodně štěstí u voleb.
