Zatímco v Česku a některých dalších zemích běží diskuse, zda je správné, aby někteří ruští a běloruští sportovci startovali na olympiádě v Paříži, tam se na ně pořadatelé už chystají. Odhadem by jich mohlo přijet padesát až šedesát.
Zápasníci, judisté, veslař…
Přestože si nejen u nás mnoho lidí myslí, že by žádní ruští a běloruští sportovci neměli kvůli válce na Ukrajině startovat, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) loni 8. prosince naopak za určitých podmínek jejich účast schválil. Čtyři dny poté Tony Estanguet, někdejší trojnásobný olympijský vítěz ve vodním slalomu a šéf organizačního výboru her, oznámil: „Přivítáme tyto sportovce, aby se zúčastnili olympiády v rámci pravidel, která byla schválena.“ Z vyjádření Estangueta to vypadá, že je rozhodnuto, i když z Česka to tak nevypadá. Současný odhad přitom je, že do Paříže pojede nejméně padesátka ruských a běloruských sportovců plus jejich trenéři.
Situace je ale komplikovaná, protože o účasti rozhodují kromě MOV i podmínky stanovené jednotlivými mezinárodními sportovními federacemi a ty postupují v každém sportu jinak. „Pro Rusy a Bělorusy je olympiáda zavřená,“ odmítl jejich účast prezident organizace Světová atletika Sebastian Coe. Naopak srbský podnikatel Nenad Lalović, který je i prezidentem Mezinárodní zápasnické federace, hovoří jinak: „Nemůžeme zakazovat sportovcům účast jen kvůli jejich pasům.“ No a šest zápasníků (pět z Ruska a jedna Běloruska) už splnilo kvalifikační podmínky. V případě juda je to dokonce deset sportovců, ale zda nakonec pojedou, to není vůbec jasné. Dále by se mohli do Paříže dostat boxeři, kvalifikován je už jeden veslař, tři cyklisté, jedna plavkyně a jeden bojovník v taekwondu. Ten se jmenuje Vladislav Larin a je to oblíbenec diktátora Vladimira Putina.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
