Kdysi to bylo tak: Zazvonilo se a Ježíšek rozdal dary. Představoval politický názor, který byl tak známý, že ho ani nemusel formulovat. Vycházel z Bible a bez námahy by porazil konkurenty. Pokud by nějaké měl.
Dnes jsme v pluralitní společnosti. Těch, kdo by se chtěli na slávě Vánoc přihřát, je mnoho a neúspěšných ještě víc. Nemusí to být jen posvátné figurky, přicházející z nebes. Připomenu ty hlavní. Santa Klause, dědu Mráze, Ježíška a Vánočního muže na podstavci. Santa Klaus je obyčejný člověk od vedle. Zabývá se věcnými dary, slevami a poukázkami k nákupu. U vánočního publika nemá úspěch. Je cizinec, necítí se u nás dobře a dominuje hlavně ve splátkovém obchodě. Je prý autorem výroku „nechci slevu zadarmo“. Děda Mráz je jeho opakem. Podobá se dobromyslnému funkcionáři v cizím kožichu, který ukradl omylem po zasedání. Nabízí především duchovní balíčky Světu mír, či kvíz o blahobytu v beztřídní společnosti, založený na skrytém magnetu. V některých rodinách s ním nemají dobré zkušenosti. Stává se, že dárky nepřináší, nýbrž odnáší. Tvrdí, že jde o prvky beztřídní společnosti, kterou dá lidstvu příště. Často se zdá, že je po něm, že už dodělal a nepřijde, ale on náhle v plné síle přijede na sobu ze Sibiře a rozdá balíčky. Uvnitř je ráj na zemi i s návodem. Třetím významným ježíškem je sám Ježíšek z ráje na nebi. K ostatním ježíškům bývá nevrlý, z nebe přišel jen on.
Santa Klaus chce povalit Ježíška tvrdými údaji z trhu, procenty, odmocninami a součty neznámých čísel. Ježíšek s ním nepolemizuje. Třikrát se projde přede všemi bos po vodě a požádá Santa Klause, aby ten zázrak vysvětlil trojčlenkou. Podobné dárky míval i Muž na podstavci. Měly podivné názvy, například desková hra Hluboká orba s předradličkou, nebo kritický Jeřábnice kope příkopy, či Naše krásná příroda, ve které školáci rádi vyplňovali i nebo y ve slově imperialisti. Úspěchu dosáhl Muž na podstavci v hračkárně v Lomnici nad Popelkou, kterou před Vánoci 1952 vykradl. Vyšlo najevo, že je jen recesista, který se celému vánočnění posmívá. Zanechal po sobě satirickou báseň: „Nehledejte nás, vzal to Děda Mráz. Až to rozdá, přijde zas“. Od těch dob už o něm nebylo slyšet, i když bylo jasno, kde pobývá. Byl originální, to se nesnáší. Ostatní ježíšci čerpali dary ze seznamu: pravda, blahobyt, zdraví, boj za mír, láska, spravedlivější počasí, hodně dětí. Dárky pod stromečkem je proto nutno rozbalit a pečlivě pročíst návody v mnoha jazycích, kterými všichni ti ježíškové mluví. Uvidíte, že nabízejí zhruba totéž.
Vánoce je třeba brát stejně vážně, jako jejich mladší konkurenty, kteří nadělují jen dotace, zato po celý rok. Vyplnit žádost o dotaci je složitější, než starobyle psát do nebe pár vět o poslední verzi BMX CIi 15 od Sony, ne od Lenovo. BMX ježíšek obvykle poplete, kdežto dotace je vždy v penězích. Ale pozor, za některé dotace lze postavit jen závodní dráhu pro běh po rukou.
Politici se zatím ostýchají pod stromeček proniknout přímo. Přitom je to největší brána do lidských srdcí, která jsou ve svatvečer naměkko. Pokud se nezadusí rybou, podepíší vám cokoliv. Proč jim v té chvíli nepodstrčit k podpisu důchodovou reformu nebo dotační program „Tři dotační svetry, čtvrtý zdarma! Celý balíček v ceně pouhých pěti svetrů!“. To jinde nedostanete. Podepíše vám to mnohem víc lidí, než u nás žije. Přesto největší úspěch mívají ježíškové, kteří slibují nic s množstvím poplatků, regulací a zákazů navíc. Nic a regulace jsou v politické soutěži nejžádanější hodnoty. To platí i o Vánocích.
