O masarykovském Československu se říká, že patřilo mezi desítku nejvyspělejších zemí tehdejšího světa. Tento lichotivý primát však zdaleka nebyl jediný. Vedle vyspělého průmyslu se první republika v rámci Evropy i celého světa řadila rovněž mezi průkopníky letectví a letecké dopravy. Československé státní aerolinie (ČSA) patřily k pětici nejstarších fungujících aerolinek světa. Od jejího založení – 6. října 1923 – uplynulo dnes rovných 100 let. Ve vzduchu se však vznáší cynická otázka, zda je dnes co oslavovat, protože nástupkyně a dědička této slavné historické tradice – společnost České aerolinie – je v současné době trpaslíkem, který takřka vymizel z letecké mapy světa. A vlastně může být i rád, že nezmizel ze zemského povrchu definitivně a jednou provždy.
Když se podíváte na webové stránky ČSA, uprostřed homepage naleznete hrdý odkaz „kam létáme“. Když ho však prostudujete detailněji, zjistíte, že České aerolinie jako samostatný dopravce létají jen do tří destinací – do Paříže, Madridu a Jerevanu. Čtete dobře, pouze do tří míst! Ostatní desítky míst obsluhuje jejich partner (ale zároveň spolumajitel) – společnost Smartwings. Letecká flotila ČSA provozuje dvě letadla. Ale možná se blýská i na lepší časy. V příštím roce totiž vlastníci ČSA počítají s rozšířením flotily až o další čtyři stroje a přibudou nové destinace. Ale nepředbíhejme, zatím to jsou jen vize a plány.
Vraťme se proto raději do slavnější minulosti. První let této společnosti se konal 29. října 1923 na trase Praha–Bratislava. V prvních letech svého fungování Československé státní aerolinie zajišťovaly pouze vnitrostátní dopravu. Z Prahy se kromě Bratislavy létalo i do Košic, Brna, Ostravy, Mariánských Lázní a Karlových Varů. Mezinárodní linky přibyly o pět let později, ty ale zajišťovala soukromá Československá letecká společnost (která na to získávala státní subvence). Z Prahy se tak létalo například do Berlína, Vídně, Drážďan, Kasselu a Rotterdamu.
Ale zpět k ČSA. Aerolinie se v roce 1929 staly členem Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) a o rok později pro ně byla zavedena mezinárodní poznávací značka „OK“, která nahradila dosud užívané písmeno „L“. V roce 1930 se na zahraniční lety vydaly už i tyto „státní“ ČSA. První destinací byl jugoslávský Záhřeb, později přibyla rumunská Bukurešť a další evropské metropole jako Brusel, Paříž, Řím a Budapešť.
Největší rozmach společnosti přišel v období po 2. světové válce. ČSA začaly létat i jiné kontinenty. Ještě na konci 40. let se mezi destinacemi objevily Káhira, Istanbul či Ankara. V 60. letech pak přibyla nová města v Africe, na Blízkém a Středním východě i v jihovýchodní Asii. V roce 1960 například při letu do Jakarty aerolinky překročily poprvé rovník, o dva roky později zahájily provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany. Linka do New Yorku byla otevřena v roce 1970.
V roce 1967 byly Československé státní aerolinie podle statistiky sdružení IATA jednou ze 34 leteckých společností na světě, která přepravila více než jeden milion cestujících. Zaujímaly 29. příčku světového žebříčku a ve flotile měly celkem 75 letounů (!), což bylo nejvíce v historii společnosti.
Po revoluci přišlo turbulentní období a z ČSA to šlo od deseti k pěti, spíš však k nule. Vypočítávat všechny strastiplné mezníky počínaje bouřlivým dělením společnosti na českou a slovenskou část přes různé formy spoluvlastnění části společnosti ze strany zahraničních aerolinek až po masivní propouštění zaměstnanců (a ořezávání platů těm, kteří zůstali) a takřka totální rozprodej všech letadel kvůli neúnosné ekonomické situaci by vydalo asi na několik samostatných článků. Vše korunovalo vyhlášení úpadku v roce 2021 a v loňském roce soudem povolená reorganizace, po níž 70 procent akcií ČSA připadá společnosti Prague City Air a zbylých 30 procent pak drží Smartwings.
Pád kdysi slavné značky na dno byl krutý a tvrdý. Nicméně po covidové pandemii v posledních dvou letech zažívá letecká doprava opět prudký rozmach a třeba pár životadárných kapek padne i na ČSA a tato společnost se opět v příštích letech odrazí od bahnitého dna. Toto konstatování by mohlo být i jakýmsi přáním této dnes stoleté značce.
