Ledaskterého českého slávistu možná přešla po novinových titulcích o nedávných řeckých volbách chuť na dovolenou v této středomořské zemi. Černým koněm i černou můrou tamních opakovaných parlamentních voleb se totiž stala strana se zajímavým názvem Sparťané. V aténském parlamentu díky jejímu úspěchu zasedne hned dvanáct „sparťanských“ poslanců.
Strana přitom dosud ještě nikdy nekandidovala samostatně a málokdo v Řecku ještě před pár týdny věděl, že vůbec existuje. Teď její vzestup ohromil celé Řecko. Obavy z nástupu Sparťanů oživily vzpomínky na doby, kdy v parlamentu seděli poslanci za neonacistický Zlatý úsvit, kteří fyzicky napadali politické oponenty, rvali se při debatách v televizních studiích a páchali násilnou trestnou činnost.
Návrat krajní pravice
I když letošní dvoje parlamentní volby v mnoha ohledech znamenaly pomyslnou tečku za dobou, kdy se Řecko zmítalo v ekonomickém bankrotu, téměř pět procent hlasů pro Sparťany ukázalo, že krajní pravice v nejtvrdší podobě není ani po všech zkušenostech s ní mrtvá. V květnových volbách ještě Sparťané nekandidovali, ale když se staronový středopravicový premiér Kyriakos Mitsotakis rozhodl hlasování zopakovat, aby získal parlamentní většinu, událo se několik věcí, které Sparťanům nahráli.
Zavražděná Polka
Krátce před opakovanými volbami totiž Řeckem otřásl případ mladé Polky, která zmizela na ostrově Kos, kde pracovala v hotelu. Anastazja Rubińska byla bohužel o několik dnů později nalezena mrtvá a vše nasvědčovalo vraždě, z niž byl obviněn migrant z Bangladéše. Ten ji měl vylákat příslibem, že ji dá marihuanu, a následně ji uškrtit. Medializovaný případ polil živou vodou hned tři formace, které stojí napravo od konzervativní Mitsotakisovy Nové demokracie. V parlamentu se udržela nacionalistická a eurokritická strana Řecké řešení (EL).
Nově se do něj ale dostala i strana Vítězství (Niki), kterou někteří přirovnávají k příznivcům amerických televizních kazatelů. Strana Vítězství totiž zdůrazňuje zejména vliv řecké pravoslavné církve na společnost a prosazuje její hodnoty. K podpoře vlivu pravoslaví navíc dodává i potřebu vyvyšování řeckých dějin a podporu Ruska. Tvrdě chce vystupovat proti Turecku i sousední Makedonii.
Dědicové Zlatého úsvitu
Mnohem dál ve všech těchto oblíbených tématech řecké krajní pravice ale zachází už zmiňovaní Sparťané. Ty před volbami z vězeňské cely podpořil Ilias Kasidiaris. Jeden z bývalých poslanců neonacistického Zlatého úsvitu si odpykává třináctiletý trest za vedení kriminální organizace, za níž byl Zlatý úsvit řeckými soudy označen, když mimo jiné stál za vraždou levicového rappera. Kasidiaris ale ani ve vězení nepřestává s politickou aktivitou a zakládá nové extremistické strany. Ty ovšem řecké soudy do voleb nepustily podle nového zákona, který zakazuje kandidovat stranám, které vedou odsouzení lidé. Stejně tak Kasiadirisovi soud podle stejného zákona zakázal kandidovat jako nezávislému kandidátovi.
Podpora z cely
V červnových volbách si proto Kasidiaris počkal, až do nich bude zaregistrována málo známá strana Sparťané, kterou založil dlouholetý politický turista Vasilis Stikgas, a teprve potom vyzval svoje příznivce, aby Sparťanům dali hlas. Rozjitření veřejnosti z vraždy mladé Polky, kterou měl spáchat migrant, i posun hlavní pravicové strany – Nové demokracie Kyriase Mitsotakise – směrem k politickému středu pomohla Sparťanům získat více než tři procenta potřebná ke vstupu do řeckého parlamentu.
Nastala tak situace, kdy vládu v Řecku znovu sestavil vůdce konzervativců Mitsotakis, který ve volbách zdrtil krajně levicovou stranu Syriza, vedenou bývalým premiérem z časů ekonomické krize Alexisem Ciprasem. Tento miláček celoevropské krajní levice po opakované porážce rezignoval na vedení své strany a v politice asi končí. Stejně tak neuspěl, a to ani napodruhé, Ciprasův bývalý ministr financí Janis Varufakis, jehož vlastní levicová protestní strana definitvně vypadla z parlamentu.
Jedni zastánci politických okrajů tak mizí ze scény, ale na jejich místo v podobě Sparťanů nastupuje ještě daleko horší varianta.
