Vážený pán profesor, s voľbou českého prezidenta ako i s možnými predčasnými voľbami na Slovensku mi vŕta, prečo občania volia populistov a a priori zavrhnú akademikov, vzdelaných ľudí, tým nemyslím absolventov vysokých škôl, univerzít, tých je žiaľ dosť medzi populistami, ale skutočne múdrych ľudí, ktorí nemyslia v horizontu jedného volebného obdobia, keď sa mnohokrát presvedčili, že jednoduché riešenia, ktoré im spasiteľa ponúkajú, nefungujú. Viera Záhorská, Žilina, Slovensko
Lidi volí populisty právě proto, že jsou to populisté, respektive populisté jsou populisty právě proto, aby byli voleni. Někdy se cum grano salis ironicky poznamenává, že když má úspěch politik, se kterým souhlasíte, tak je ve vašich očích populární, ale když s ním nesouhlasíte, tak je populistický. „Populární“ a „populistický“ jsou na první pohled podobná adjektiva, která však mají velmi odlišné významy. To první znamená zpravidla něco oblíbeného, co má širokou podporu a je veřejností kladně přijímáno. Tedy něco, co je mezi lidmi nebo ve společnosti obecně v oblibě. Populární mohou být filmy, herci, sportovci, moderátoři, politici, youtubeři, influenceři, modelky, módní prvky, kuchaři, jídla nebo turistické destinace.
Naproti tomu jako „populistický“ se označuje politický styl nebo rétorika, jimiž se zejména politici snaží podbízivě získat hlasy voličů, na jejichž strunu okázale hrají a předstírají, že jednostranně zastupují zájmy obyčejných lidí proti „establishmentu“ nebo elitě. Populisté často cíleně vytvářejí dojem, že jsou blízko lidem a že chápou jejich problémy. K tomu využívají emocí, zjednodušených řešení a „nízkých pudů v nás“, jako je xenofobie, rasismus a závist. Proto často kritizují či osočují různé menšiny a populační skupiny, jako přistěhovalce, cizince, bohaté lidi, politické oponenty, židy, Romy a třeba homosexuály, jež pak činí vinnými za kdeco.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
