Je česká společnost připravená se vojensky bránit, podobně jako to vidíme na Ukrajině?
Rád bych věřil, že ano. Nedávno jsem pročítal staré dopisy, které můj dědeček sedlák posílal v září 1938 své manželce, mé bábince. Psal je někde od Frývaldova/Jeseníku ze severomoravské hranice, kde byl v některé z vybudovaných pevností jako mobilizovaný záložák připraven bránit naši zemi proti hitlerovskému Německu.
Nepsal v nich žádná velká slova o vlasti, povinnosti, svobodě. Řešil obyčejné věci – na kterých polích má bábinka co zasít, o co se má na statku postarat. Ještě před tím, než narukoval, vzal dva pytle máku a prodal je – splatil tak poslední dluhy, které na statku, na který se o pět let dřív přiženil, vázly ještě po jeho rozmařilém tchánovi. Zajistil tak, že v případě, že by se z války nevrátil, nikdo jeho manželku s dcerou nemohl vyhnat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
