S očekáváním ukrajinské ofenzívy se to opakuje stále častěji – kdosi z ruských funkcionářů pohrozí, že Moskva má už zrovna v této chvíli právo použít jadernou zbraň. Není úplně jasné, zda vůči Ukrajině, či přímo proti Západu, to už je ale celkem jedno. V takovém případě totiž Američané slíbili přímou odvetu a ta by s největší pravděpodobností znamenala přímé zapojení NATO do války. Nakolik je tento scénář reálný?
Zatím nejvýše postaveným člověkem, od něhož hrozby zazněly, a to opakovaně, je zástupce šéfa Rady bezpečnosti a bývalý prezident Dmitrij Medveděv. Naposledy koncem dubna odmítl, že Rusko nepoužije jadernou zbraň jako první. „Může se to stát, pokud dojde k agresi, která ohrozí existenci státu,“ prohlásil Medveděv a odkázal na vojenskou doktrínu z roku 2020. Ta vysloveně zmiňuje možnost, kdy je v důsledku útoku „jinými zbraněmi“ ohrožena budoucnost Ruska jako takového.
Ruská vojenská doktrína skutečně něco takového umožňuje, a to i tehdy, pokud by nepřítel „působil na kriticky důležité státní a vojenské objekty“, jejichž vyřazení by ohrozilo existenci státu. Lze sem zahrnout širokou škálu situací, například i nedávný útok na Kreml pomocí dronů, který byl dle některých názorů zinscenovaný za účelem právě vyvolat dojem přímého ohrožení země.
To, že má Rusko plné právo použít jaderné zbraně, zmínil i třeba generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin a množství níže postavených činitelů, komentátorů či generálů na penzi. Poslanec za stranu Jednotné Rusko z anektovaného Krymu Michail Šeremet navrhuje v případě, že Ukrajina dostane od Británie střely Storm Shadow s dosahem přes 200 kilometrů, „zchladit horké hlavy“ bombardováním západních hranic Ukrajiny a přerušením zásobovacích tras za pomoci jaderného arzenálu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
