Na výsledek prvního kola tureckých prezidentských voleb se můžeme dívat ze dvou úhlů. Tím prvním může být fakt, že v nich současný prezident a lídr islamistické a konzervativní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Recep Erdoğan poprvé od roku 2014 nevyhrál prezidentské volby hned v prvním kole. V tom je vidět určitý posun v turecké politice i skutečnost, že i v autoritativně vedené zemi se po čase projevuje určitá únava materiálu.
Na druhou stranu ale muž, který dominuje turecké politice posledních dvou dekád, získal více než 49 procent hlasů a výrazně překonal očekávání, jež vyplývala z průzkumů veřejného mínění. Turecká opozice i západní média uvěřily předpovědi, že k vítězství v prvním kole bude mít naopak blíž lídr sjednocené opozice, zastánce sekulárního Turecka a levicově liberální politiky Kemal Kılıçdaroğlu.
Západní média i sociální sítě příznivců turecké opozice byly plné očekávání, že nyní nastal okamžik, kdy je možná porážka Erdoğana nejblíž za posledních dvacet let. Je sice pravda, že Erdoğan mandát v prvním kole neobhájil, ale čekalo se víc. Náladu na Západě vystihuje nedávný průzkum z Německa, jenž ukázal, že dvě třetiny Němců by si přály, aby Erdoğan volby prohrál. I proto se před volbami více věřilo těm průzkumům, které signalizovaly vítězství opozičníka Kılıçdaroğlua již v prvním kole.
Utažené šrouby
Volební výsledek ale už v prvním kole ukázal dvě pozoruhodné skutečnosti.
Výsledek mnohem lépe předpověděly průzkumné agentury, jež jsou považovány za bližší současné turecké vládě. Ty předpovídaly, že ve volbách skončí na prvním místě s několika procenty náskoku Erdoğan.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
