Vláda na zdánlivě nekonečné tiskovce představila konsolidační balíček veřejných financí. Bylo zarážející, že každý z předsedů koaličních stran strávil u mikrofonu několik minut, a přesto vláda neřekla leckteré nepříjemné kroky naplno a konkrétně. Je proto na novinářích, aby změny rozebrali víc v detailu. Některé z nich dávají smysl a měly být zavedeny dávno, jiné jsou naopak těžko pochopitelné a na první pohled nelogické: třeba vyšší zdanění u novin než u časopisů nebo trvající daňová výjimka pro víno.
Celkové aranžmá vládní tiskové konference působilo, jako by mělo diváky uspat ještě dřív, než dojde na konkrétní kroky a čísla. Všichni předsedové vládních stran nejprve odříkali projevy, které byly absolutně zaměnitelné. Jakousi zvláštní záštitu nad balíčkem převzali ekonomové a ekonomky včetně Danuše Nerudové a 3 členů Národní ekonomické rady vlády.
Prezentace konsolidačního balíčku, která začala více než hodinu po začátku tiskovky, přinesla v úvodu jeden na první pohled přínosný krok – vláda bude rušit dotace v hodnotě 54,4 miliard. Za Babišových vlád objem dotací rostl. Není se co divit, když mnohé z nich směřovaly k expremiérovým firmám. To je to, co vládní strany před volbami slibovaly. Další opatření však potvrzují, že zvlášť koalice SPOLU byla před volbami srovnatelně populistická jako hnutí ANO a že teď ve světle ekonomické reality řadu slibů koriguje.
Socialistický útok na peněženky
Jak na tiskovce řekl ministr Stanjura, Česko má v rámci zemí OECD velmi nízký podíl majetkových daní. Daň z nemovitosti u nás dokonce tvoří druhý nejnižší podíl rozpočtu ze 37 zemí OECD. Vláda se ji proto chystá zvýšit a získat do rozpočtu kolem 9 miliard ročně navíc. V současnosti jde většina výnosu z této daně do rozpočtu obcí, z nového výnosu má jít více do centrální kasy. Tady ale z tiskovky vypadlo to zásadní: o kolik přesně se daň zvýší. Výběr 9 miliard navíc vypadá minimálně na dvojnásobek.
Tady se však nedá nevzpomenout na volební kampaň. Andrej Babiš před volbami 2021 strašil tím, že Piráti lidem zdaní byty. SPOLU tehdy vyšší daň z nemovitosti odmítalo a sám Stanjura k této hysterii přispíval, když o této dani napsal: „socialisté opět vyhlašují útok na peněženky.“ Nakonec je sám Stanjura tím, kdo vyšší daň z nemovitosti prosadil. Je to i teď socialismus? Nebo se najednou z útoku na peněženky stala odpovědná, pravicová politika?
Úspory státu – předvolební populismus vs. realita
Konsolidační balíček se dotkne i provozních výdajů státu, a to včetně platů státních zaměstnanců. Na provozu a platech má stát dohromady ušetřit lehce přes 24 miliard. Není to přitom tak dávno, kdy lídři koalice tvrdili, že jen na výdajích států se dá vyřešit velká část deficitu. Ve volebním programu koalice SPOLU se psalo, že na těchto výdajích lze ušetřit 40-60 miliard.
I tady narazily předvolební sliby na realitu, tedy na fakt, že bez zvyšování daní je nereálné dostat státní rozpočet do rovnováhy. Dnešní balíček obsahuje zvýšení hned několika přímých daní. Ačkoli to vláda obalila slovy o vybalancování důchodů mezi zaměstnanci a živnostníky, realita je taková, že se zvednou odvody OSVČ. Vrací se nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, takže i zaměstnanci si připlatí. Zrušení 22 daňových výjimek sice na první poslech zní jako zjednodušení systému a je pravda, že daňové přiznání se tím skutečně zkrátí. I to však fakticky znamená zvýšení daní zaměstnanců. O 2 % se zvýší i daň z příjmů právnických osob, tedy firem. O více než polovinu zdraží dálniční známky, což v prezentaci ministra Stanjury vůbec nezaznělo.
Pokud jde o úspory státu, vláda slibuje ušetřit na každém ministerstvu 5 %, na platech státních zaměstnanců pak 2 %. O něco populárnější asi bude zvýšení daní u alkoholu, tabáku a hazardu. Danit se nově budou příjmy z tombol a hazardních her už od výše 50 tisíc, dosud se danily až od 1 milionu. Zvýší se i daň z lihu, a to o 10 % do příštího roku a následně o 5 % každý rok v letech 2025-2027.
Tiché víno a drahé noviny
Už včera proběhlo médii, že vláda nakonec nezruší výjimku ze spotřební daně na tzv. tiché víno. To tím pádem zůstává jediným alkoholickým výrobkem bez spotřební daně. Lobbing jihomoravských poslanců zafungoval a stát tak tyto přibližně 4 miliardy navíc nezíská. Nikdo neodpověděl na otázku, proč si takové zvláštní zacházení zaslouží zrovna vinaři a proč se podobně nezachází třeba s malými pivovary. Je to zjevná absurdita, nicméně v celkovém balíku úspor spíš zanedbatelná.
Nepochopitelné je taky nové rozdělení DPH z časopisů a novin. Časopisy budou nově ve snížené hladině DPH, která je 12 %. Noviny však zůstaly ve vyšší, tedy 21 %. Stanjura k tomu uvedl kuriózní vysvětlení, že mezi časopisy jsou i vědecké časopisy, kdežto vědecké noviny neexistují. Brzy tak budou bulvární týdeníky odvádět skoro dvakrát nižší DPH než krizemi zmítané a o existenci bojující seriózní tištěné noviny.
I tak ale pořád platí, že tento balíček je lepší než nic. Je lepší, že vláda zahodila populistické předvolební sliby pozdě, než nikdy. Je dobrá zpráva, že vláda sundává ideologické brýle a zvyšuje majetkové a korporátní daně i odvody OSVČ. Kontrast s volební kampaní ale může být až moc velký.
