Dne 25.12. 2022 uplynula České republice lhůta k tomu, aby přejala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Stručně řečeno, v právním řádu České republiky měla být konečně zakotvena možnost společných, tzv. hromadných žalob. Tento institut, který v českém právním řádu dosud chyběl, by umožnil poškozeným spojit se a společně se domáhat svých práv. Zároveň by odlehčil soudům, které by nemusely vést soudní řízení s mnoha jednotlivci, nýbrž jen s jedním žalobcem.
Není překvapením, že čeští zákonodárci opět jako už několikrát v minulosti lhůtu propásli. Můžeme tedy alespoň doufat, že zákon o hromadných žalobách vejde v účinnost do konce tohoto roku. Aktuálně se nachází v připomínkovém řízení na vládě. Jakmile bude ze strany vlády odsouhlasen, musí ho schválit Poslanecká sněmovna. A co zatím aktuální návrh zákona obsahuje?
Základní podstata hromadné žaloby, resp. hromadného soudního řízení, tkví v tom, že se alespoň dvacet poškozených spotřebitelů rozhodne žalovat podnikatele, vůči kterému mají všichni stejný anebo podobný nárok (může se jednat o právo požadovat zaplacení určité částky nebo aby podnikatel něco vykonal či přestal s protiprávním jednáním). Aby nová právní úprava dávala smysl, zákonodárce stanovil pro hromadná řízení další podmínku. Laicky řečeno, okolnosti, za jakých došlo k poškození spotřebitele, i právní rámec dané záležitosti musí být u všech poškozených spotřebitelů stejné nebo alespoň podobné. Tito spotřebitelé se pak obrátí na příslušnou specializovanou neziskovou organizaci, která za ně podá hromadnou žalobu.
Další spotřebitelé, kteří budou poškození stejným podnikatelem, se pak budou moct ve lhůtě určené soudem přihlásit do zahájeného hromadného řízení (režim opt-in oproti americkému opt-out). O podané hromadné žalobě se dozví z nově vznikajícího rejstříku hromadných řízení.
A jak by to vypadalo, pokud by platil tento zákon již v minulosti?
Vzpomeňte si například na mnohé případy tzv. energetických šmejdů, kteří skrze klamavé obchodní praktiky uzavírali s lidmi nevýhodné smlouvy. Lidé pak museli při ukončení těchto smluv opakovaně platit několikatisícové smluvní pokuty. Často byli znechucení tím, že se nechali oklamat. Než ale utrácet za advokáta, raději smluvní pokutu zaplatili a měli klid.
Za účinnosti zákona o hromadném řízení by se tito lidé mohli obrátit na neziskovou organizaci, která se zabývá ochranou spotřebitelských práv, a ta by za ně zjednodušeně řečeno danou věc řešila. Poté, co by se na organizaci obrátilo alespoň 20 poškozených spotřebitelů, podala by v součinnosti s advokátem žalobu k soudu. Nezisková organizace by pak celý spor vedla a snažila se domoci práv v zájmu poškozených spotřebitelů. V případě úspěchu ve sporu by pak organizace mohla požadovat procentuální odměnu z vysouzené částky. Právě velikost odměny bude pravděpodobně tím rozhodujícím jazýčkem na vahách, zda se u nás hromadné žaloby rozšíří. Ministerský návrh zatím pracuje se dvěma variantami zastropování maximální výše odměny – 5 % nebo 25 %. Osobně si myslím, že pokud projde vyšší maximální strop odměny, pak v následujících letech uvidíme mnoho velice motivovaných subjektů, které se budou pokoušet institut hromadné žaloby využít. Na druhou stranu spotřebitelé s nízkými nároky, kteří v případě úspěchu před soudem přijdou navíc o 25 % z vysouzené částky, mohou být odrazeni. Při zastropování na 5 % si nedovedu představit, že by měl nastat boom hromadných žalob, jako je tomu např. ve Spojených státech, což ani není úmyslem zákonodárce.
Uvidíme, jak se zákon změní po všech fázích legislativního procesu. Již nyní je však zřejmé, že zákon o hromadných žalobách bude dalším střípkem do mozaiky ochrany spotřebitele, kterému dá právní řád již brzy účinný nástroj, jak se levně a nenáročně bránit. Podnikatelé, kteří využívají mezery v zákonech, by naopak měli zpozornět.
Autoři jsou právníci.
