nahoru

Objem “zelených peněz” v byznysu roste. Některým je ale lepší se obloukem vyhnout

Ivan Balogh 3. ledna 2023 • 11:10
ESG green deal
ESG green deal
• foto: 
E15 / Jan Juhaniak

Banky, investoři i firmy čím dál častěji využívají výhody tzv. “zelených peněz”. Objevují se už i první “zelené” investiční možnosti pro běžné lidi. Nejčastěji jde o snahu zlepšovat ve firmách tzv. ESG, tedy financovat transformaci byznysu vstříc nižší ekologické zátěži a zodpovědnějšímu podnikání. Jako vždy ale není zelené a výhodné vše, co se tak tváří.

S tím, jak si ekologie a zodpovědný přístup k podnikání získávají napříč vyspělým světem podporu, roste také “zelené” investování a financování. Jednou z průkopnických institucí v této oblasti je Světová banka, která jen mezi lety 2008 a 2022 prostřednictvím tzv. zelených dluhopisů (Green bonds) vysbírala od investorů přes 18 miliard dolarů, které následně využila na financování projektů cílících na zamezení klimatické změny nebo na pomoc komunitám poškozených nezeleným podnikáním.

Vedle dluhopisů už se dnes vyskytuje celá řada dalších forem zelených peněz. Bloomberg NEF odhaduje, že na konci prvního půlroku 2022 celosvětový zelený dluh činil 4 a půl bilionu dolarů. Například v Česku letos na rozvoj udržitelných projektů, včetně ekologičtějších lokomotiv, emitovaly zelené dluhopisy v hodnotě přes 12 miliard korun České dráhy. V zahraničí jsou ale objemy zelených dluhopisů daleko ambicióznější. Firmy, které provozují kritickou infrastrukturu, jako je nizozemský Tennet nebo francouzská Engie (ekvivalent českého ČEPS), emitovaly zelené dluhopisy v řádu jednotek miliard eur.

Proč jsou zelené peníze v kurzu? Mnohdy je to byznys výhodný jak pro věřitele, tak dlužníka. Je to proto, že firmy, které ho získají, procházejí úzkým sítem odhadců rizik a peníze musejí být mnohdy využity na předem stanovený účel či naplnění udržitelného cíle. Financování tak pro firmy mívá nižší sazby, investoři zase oceňují nižší riziko, že o peníze přijdou. Například zelené dluhopisy typicky financují rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve firmě, díky čemuž je podnik ekologičtější ale i energeticky soběstačnější, a tudíž ziskovější v dlouhodobém časovém horizontu. Podle ideálního scénáře tak tyto firmy nemají problém své zelené dluhy splatit.

Zelená má různé odstíny. Jedna je zelenější, jiná míň

V budoucnu lze očekávat, že firmy, které nebudou ohledně svého dopadu na životní prostředí a společenskou odpovědnost transparentní, budou mít před investory horší pozici. Znám několik firem, jimž institucionální investoři pohrozili delistováním (tzn. někteří investoři do nich nebudou ochotni dále investovat), pokud nebudou rozvíjet svou ESG strategii a transparentnost. Nejde o žádnou vzácnost. Děje se to i mezi největšími světovými fondy. Typickým příkladem je např. BlackRock, který spravuje také aktiva České národní banky.

Jak tomu ale ve finančním světě bývá, realita je ještě komplikovanější. Co když zelené projekty firmám nevyjdou nebo prostředky budou použity na nezelené účely? Jak se může firma tvářit před spotřebiteli i investory zeleně, profitovat z trendu, ale zároveň si nechat otevřená zadní vrátka pro případ, že svůj závazek nesplní? Od toho jsou velmi populární tzv. „dluhopisy vázané na udržitelnost” (Sustainability Linked Bonds). Jde o méně přísné sourozence zelených dluhopisů, které firmám také dávají výhodu nižších splátek investorům, pokud svůj „udržitelný záměr” splní, půjčené peníze ale nemají jasně určený účel využití. Jsou tedy výhodné i v situaci, kdy firma zelené závazky nesplní.

Co víc, společnost často ani nemusí vybrané finance využít pro financování projektu, který si ve své ESG strategii předsevzala. V takový okamžik „riskuje” pouze to, že bude muset věřitelům vyplatit o něco tučnější kupónové (úrokové) platby. Nicméně i to se firmám běžně vyplácí a někdy s touto možností i předem počítají. Zdá se, že firmy v této oblasti testují trh a využívají novosti investičního produktu pro získání lepších podmínek a přilákání investorů.

Zelená je v módě. I mezi podvodníky!

To samozřejmě nutně neznamená, že je nesmyslné do těchto „nazelenalých” dluhopisů vložit peníze. Výdělek může být slušný i v případě, když firma udržitelný cíl splní, a zároveň může investiční fond svým investorům hezky ukázat, jak se svými penězi mění svět k lepšímu. V případě nesplnění slouží jako bolestné navýšená odměna za „nezelené” půjčení peněz.

Firmy i banky zájem o „zelené” investice z řad veřejnosti vnímají, a tak se objevují první „mainstreamové” investiční produkty pro běžného spotřebitele. Jenže pozor! I mezi všeobecně známými bankami jde často zatím nezřídka o málo výhodné nebo zbytečně komplikované produkty, které běžnému investorovi po hlubší analýze nabízejí spíše jen dobrý pocit ze „zeleného účelu” než potenciál vyšší návratnosti, která je s odpovědným investováním celosvětově spájena. Na výhodné zelené investice loví oběti také nespočet podvodníků kamuflovaných za finanční poradce no-name firem, které mnohdy jen sbalí peníze a zmizí. Zelená je prostě v módě – a to ve všech odstínech.

Autor je konzultant podnikové strategie působící na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze

Ivan Balogh


Klíčová slova: ekonomika, investice, ekologie, ESG



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější