Prezident Miloš Zeman vetoval novelu letošního rozpočtu s odůvodněním, že v něm měly být vyšší daně. Fialova vláda to však nemá v programu a časově omezené snížení daní z příjmu, slíbené Zemanovi Babišovým kabinetem, neplatí pro letošní rok.
Prezident, jenž se několik měsíců téměř veřejně neprojevoval, znovu překvapil. Vetoval bez předchozího ohlášení novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, zohledňující neplánované vyšší náklady na řešení dopadů inflace a energetické krize.
Vládní koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu a veto přehlasuje. Zeman tím však otvírá další kolo pro exhibici opozice v čele s hnutím ANO, jemuž nevetoval ani půlbilionové rozpočtové schodky. Navazuje tak na širokou plejádu vrtošivých tahů, jimiž dláždil svůj prezidentský mandát.
Poslední zoufalý akt
Prezident má právo vetovat jakýkoli zákon. Připomeňme jen, že Zeman tuto pravomoc před prvními prezidentskými volbami zpochybňoval. Prezidentské veto je podle něj „poslední zoufalý akt, kterému má předcházet úsilí prezidenta o to, aby svoje případné připomínky k nějakým zákonům prosadil při jednání ve vládě a v parlamentě“.
„Já bych dával přednost preventivním akcím, než abych vetoval zákony přijaté parlamentem,“ uvedl Zeman.
Svůj slib, jako mnoho jiných, nedodržel. Do všech svých rozhodnutí promítal svoje antipatie. Nejinak tomu bylo při používání veta. Vládě Bohumila Sobotky vetoval sedm zákonů, vládě Andreje Babiše jediný: novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Veto zákona vlády Petra Fialy má dnes premiéru, ovšem jeho odůvodnění postrádá smysl. Zeman vynechal dříve avizované preventivní akce, ale hlavně míří mimo terč. Důvodem veta je jeho představa, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být.
Zemanovi stále vadí zrušení superhrubé mzdy, u níž se podle něj „předpokládalo, že se daňová sazba daně z příjmu vrátí na původní úroveň“. Vláda proto měla předložit novelu zákona o daních z příjmů, aby tento předpoklad naplnila.
„Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,“ dodal Zeman.
Zástupné důvody
Zmíněné důvody jsou liché a zástupné. Není známo, že by prezident veřejně podmiňoval podpis novely letošního rozpočtu zvýšením daní z příjmu o 90 miliard korun. Tato debata byla legitimní před dvěma lety, kdy procházely daňové změny parlamentem a měly je provázet úspory, které premiér Babiš odmítl.
Veřejný slib, že nahrazení superhrubé mzdy daní z příjmu se sazbou 15 procent potrvá dva roky, dal Zemanovi premiér Babiš. Nakonec však znění nového zákona časově omezenou platnost neobsahuje. Ministryně financí Alena Schillerová prohlašovala, že to legislativně ani není možné.
Nebyla to náhoda. Babiš si byl patrně vědom, že jakékoli zvýšení daní z příjmů je mimořádně nepopulární krok. Zeman ještě vyjádřil víru, že šéf ANO svůj slib dodrží, což bylo z kategorie zbožných přání.
Mezitím se radikálně změnila situace. Putinova agrese na Ukrajině se projevuje také v energetické válce a má dominantní vliv na růst inflace. Zlomově se mění priority. Nyní jsou jimi národní a energetická bezpečnost a udržení prozápadního kurzu, což není při pohledu na stoupající aktivity místní páté kolony Kremlu zcela samozřejmé.
Zvyšování daní z příjmu až o několik tisíc korun měsíčně by dnes bylo protismyslné. Nejvíc by to odskákala střední třída, což by mohlo prohloubit sociální napětí.
Co za tím je?
Debata o konsolidaci veřejných financí je sice i v této situaci legitimní, ale počínání ANO, kritizujícího vládu za rezignaci na úspory, zavání drzostí. Babišův kabinet rozpustil všechny rozpočtové rezervy v časech ekonomického růstu a nastartoval trend dramatického zadlužování už před covidem.
Také nelze nevidět, že Babiš se Schillerovou chtějí řešit současný stav nesrovnatelně vyššími vládními výdaji a dvojnásobnými rozpočtovými schodky. Proto nelze brát jejich náhlou „úspornou“ rétoriku vážně.
Zeman přesto přenáší odpovědnost na současnou vládu, jež mu nic neslíbila, a naopak od samého počátku prohlašuje, že daně z příjmu zvyšovat nebude. Navíc pominul, že Babišův závazek se týká let 2021 a 2022, tedy i letošního rozpočtu. Zeman to buď nepostřehl, nebo jsou důvody jeho kapricu jiné.
Může v tom zčásti hrát roli jeho pomstychtivá povaha, když byl o 30 milionů korun krácen rozpočet hradní kanceláře. Je nejnižší od roku 2016. Šlo o reakci na udělení milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému k tříletému vězení kvůli ovlivňování veřejné zakázky za 200 milionů korun.
Stejně kontroverzní bylo Zemanovo odůvodnění. Při odsouzení Baláka podle něj nebyla u soudu rozhodující povaha činu, ale to, kde pracuje. Tato milost je naopak symbolem vytváření kasty privilegovaných, podrývajícím principy právního státu.
Důvody Zemanova veta mohou být i jiné. Svědčí o tom i skutečnost, že zrušení superhrubé mzdy dnes nevyčítá Babišovi, který ho opakovaně podrazil (poprvé s privatizací Unipetrolu). Naopak ho podporuje v prezidentské kandidatuře.
Lze jen spekulovat, že klíč může být v neformálních dohodách Hradu a Babiše v prezidentské volbě. Šéf ANO jistě nemá problém slíbit (podobně jako Středula), že v nějaké podobě zachová vliv hradní skupiny. Přinejmenším jí nebude dělat problémy s ohledem na její dosavadní působení. To nemůže zaručit každý kandidát.
Zeman naopak může píchnout Babišovi v tom, že bude na poslední chvíli škodit vládě, kterou podle svých slov nevolil, a jež s tím musí počítat. Vlastně s tím už začal.
